Smlouva s Vatikánem má vážný problém. Ústavní soud rozhodl, arcibiskup je překvapen

Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Ratifikaci tak nelze dokončit, dokud se rozpor neodstraní, například dalším jednáním smluvních stran. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit.

Články smlouvy jsou v rozporu s neutralitou státu a zákazem diskriminace, konstatoval ÚS. Uzavření podobné smlouvy však podle soudu obecně není v rozporu se svrchovaností Česka - vždy záleží na konkrétním obsahu.

Smlouva, kterou podepsal v roce 2024 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) a k jejíž ratifikaci chyběl podpis prezidenta, uvádí, že "Česká republika uznává zpovědní tajemství", a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.

"Respektuji rozhodnutí ÚS. Je to ale škoda, stálo to velké úsilí a celé týmy právníků a diplomatů pracovaly na tom, aby smlouva dobře sloužila české společnosti," uvedl bývalý premiér Petr Fiala (ODS).

Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.

V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. "Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu," stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.

"Česká biskupská konference toto rozhodnutí bere na vědomí a respektuje úlohu Ústavního soudu jako toho, kdo podává konečný výklad ústavy a ústavních zákonů," uvedla mluvčí biskupské konference Monika Klimentová. "Přestože s jeho právním názorem v této věci nesouhlasíme, přijímáme nález Ústavního soudu jako závazný," doplnila. Pražský arcibiskup Jan Graubner uvedl, že ho výrok soudu překvapil. Text bude nyní studovat, řekl.

Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina 17 senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel. Česká biskupská konference s rozhodnutím nesouhlasí, ale respektuje ho. Vyjádření zákonodárců i prezidenta ČTK shání.

"Verdikt ústavního soudu respektuji. Rozhodnutí je zdůvodněné na 81 stranách, které je třeba nyní prostudovat. V tuto chvíli nemohu ani říci, co bude dál. Je to smlouva mezi Svatým stolcem a Českou republikou a další kroky či jednání jsou ve věci těchto smluvních stran," uvedl Stanislava Přibyl, dosavadní litoměřický biskup, který Graubnera ve funkci pražského metropolity nahradí 25. dubna.

Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Kühn. Čtyři soudci - kromě Hulmáka ještě Dita Řepková, Michal Bartoň a Tomáš Langášek - uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Smlouva podle nich měla před soudem obstát. Z rozhodování u ÚS byl vyloučen soudce Martin Smolek. Důvodem je to, že ve své předchozí funkci na ministerstvu zahraničí vyjednával o smlouvě za českou stranu.

Souladem mezinárodních smluv se ÚS zabývá výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje. Kühn i předseda soudu Josef Baxa ve sředu uvedli, že rozhodování o konkordátu bylo v mnohém nové a složité. Podle Baxy soud o smlouvě diskutoval na pěti neveřejných poradách pléna.