Škrty v rozhlase. Macinka chce zrušit službu, kterou si stát platí od roku 1936

Macinka svůj plán týkající se zahraničního vysílání Českého rozhlasu avizoval 11. února na jednání Poslanecké sněmovny: „Rozhodl jsem také o vypovězení smlouvy s Českým rozhlasem na zahraničním vysílání rozhlasu, což v letošním roce bude znamenat snížení o 8,75 milionu na konečných 26,25 a od roku 2027 na 0 korun.“ Konkrétnější nebyl.

Související

Macinka se vztekal na novináře: Nemáte nárok na informace, kdy se vám zamane

Že s plánem počítá, pak potvrdil o víkendu v Otázkách Václava Moravce (OVM). Ještě předtím ho redakce Aktuálně.cz skrze tiskové oddělení opakovaně žádala o podrobnější vysvětlení toho, co řekl na plénu sněmovny. A byť nám jeho kolegové ještě na sklonku minulého týdne tvrdili, že na reakci pracují a že nám ji odešlou co nejdříve, nakonec nás odkázali právě na nedělní diskusní pořad České televize.

A v něm Macinka potvrdil, že se v navrhovaném státním rozpočtu, který v těchto dnech projednává dolní komora, počítá s tím, že na zahraniční vysílání Českého rozhlasu letos půjde o čtvrtinu méně peněz než v loňském roce. A nejen to: příští rok chce jeho resort tuto položku ve svém rozpočtu zrušit kompletně. Českému rozhlasu přitom zahraniční vysílání určuje zákon.

Macinka v tom ale nevidí problém, vláda ho prý v tomto punktu změní. „Existenční hrozba? To jsem teď slyšel už tolikrát od různých neziskovek. Jsme v roce 2026 a devět milionů korun v celkovém rozpočtu Českého rozhlasu nejsou existenční peníze,“ vysvětlil v OVM a dodal, že v čase internetu považuje státní podporu vysílání Českého rozhlasu do zahraniční za zbytečnou.

Přitom zřejmě nedomyslel, že rozhlas těžko může službu „veřejné diplomacie“, jak se zahraničnímu vysílání obvykle přezdívá, dotovat z rozhlasových poplatků. Tedy z peněz občanů určených na veřejnou službu právě pro ně. A že zahraniční vysílání Českého rozhlasu funguje v současnosti především jako digitální platforma asi také netuší.

V zákoně o Českém rozhlase se mimochodem píše toto: „Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.“ Jinak řečeno: Zahraniční vysílání Českého rozhlasu je službou státu, kterou Český rozhlas zajišťuje na základě zákona o Českém rozhlasu. A stát také hradí náklady.

Zahájeno bylo už v roce 1936, nyní funguje jako multimediální platforma Radio Prague International, která vysílá v sedmi jazykových mutacích a prostřednictvím webu, podcastů, satelitního vysílání, sociálních sítí i partnerských rozhlasových stanic oslovuje posluchače napříč kontinenty. Třeba loni byla návštěvnost webu radio.cz podle mluvčí Českého rozhlasu Lidije Erlebachové osm milionů a jeho sledovanost i v době sociálních sítí neustále narůstá.

„Pro menší zemi, jako je Česko, je aktivní veřejná diplomacie klíčovým nástrojem prosazování národních zájmů. A její součástí je i schopnost různými kanály komunikovat nejen s politiky a diplomaty v zahraničí, ale i se širokou veřejností v jiných zemích. Cizojazyčné vysílání Českého rozhlasu má v tomto důležitou roli,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu podle něj totiž pomáhá systematicky informovat o dění u nás, vysvětlovat naše postoje k mezinárodním otázkám a ve výsledku i přispívá k budování povědomí o Česku a k jeho dobrému jménu ve světě. „A i když dnes lze využít například sociální sítě jako důležitý doplněk, tak nelze plně nahradit důvěryhodné veřejnoprávní médium,“ nepochybuje.

Navíc země, které berou svou zahraniční politiku vážně, podle jeho slov do vlastní mezinárodní komunikace a prezentace investují. Důvod je podle Petříčka prostý: „Chápou její význam pro svou schopnost prosazovat zájmy. Úspory je potřeba hledat, ale v dnešním měnícím se světě není úplně šťastné to dělat na úkor nástrojů ovlivňujících povědomí, reputaci a nakonec i vliv naší země v zahraničí.“

Související

35:02

Politická šikana: Peskující Babiš je ve svém živlu. A kde byl Macinka v důležitou chvíli

Macinka si to ale zjevně nemyslí. Přitom zahraniční vysílání Českého rozhlasu má nejen dlouhou tradici, podle Erlebachové ho i dneska vyhledává nezanedbatelný počet lidí napříč všemi kontinenty. A zdaleka nejde jen o naše krajany, případně o jejich potomky. „Mezi krajany máme například velkou komunitu posluchačů v Latinské Americe – v Argentině nebo v Brazílii. Nicméně, posluchače jsme vloni měli ze všech zemí světa, s výjimkou Severní Koreje, Kuby a Tuvalu,“ říká.

A na otázku, co by zrušení zahraničního vysílání znamenalo nejen pro lidi, kteří vloni tuto službu využili, ale také pro samotný Český rozhlas, říká, že v danou chvíli nemají od státu jakoukoli oficiální informaci. „Dokud ten zákon platí, tak je naše zahraniční vysílání dané zákonem a my ho tudíž musíme provozovat,“ zdůrazňuje mluvčí Českého rozhlasu a na stůl, u kterého rozmlouváme, vytahuje mapu Evropy, na které jsou barevně vyznačené země, jež zahraniční vysílání provozují.

„Tady vidíte, že se to týká skoro všech. Slovensko a Česko provozují pouze rozhlasové vysílání, někde je to jen televizní vysílání. A třeba Švýcarsko nemá ani jedno, ani druhé. Provozují ale on-line portál v deseti jazykových mutacích,“ zdůrazňuje mluvčí Českého rozhlasu. „Asi nejznámější jsou stanice, jako je BBC World Service, Deutsche Welle nebo Radio France International. Obdobnou službu mají všichni naši sousedé,“ dodává Erlebachová.

Zda s něčím podobným počítá Macinka, není známo. Podle mluvčí přitom ani jeden jeho předchůdce vysílání Českého rozhlasu do zahraničí nezpochybňoval. A zástupci ministerstva si také pravidelně dělali přehled o tom, jakou službu a s jakým zásahem si platí. „Její součástí je například newsletter, který odebírají skoro všechny ambasády v Praze. Spolupracujeme také s Českými centry v zahraničí.“

Zástupci Českého rozhlasu se v minulosti vždy také setkávali s představiteli ministerstva zahraničích věcí, aby konzultovali priority v zahraniční politice státu, které se následně mohly promítnout do připravovaných pořadů Radia Prague International.

A pokud je to jediná služba Českého rozhlasu, která není hrazena z koncesionářských poplatků, zamýšlí se mluvčí nad tím, jak by to mohlo vypadat v budoucnu, tedy až Babišova vláda koncesionářské poplatky – jak avizuje – zruší. „Z přístupu ministra Petra Macinky lze trochu vytušit, co nás čeká. Zahraniční vysílání je jediná sekce rozhlasu placená státem. A sotva vláda nastoupila, už pociťujeme politické tlaky.“

Mohlo by vás zajímat: Petr Macinka ve slovní přestřelce s Hillary Clintonovou.