Šabatová: Úřady v případech odebrání dětí často chybují

Ombudsmanka zjistila pochybení u 54 procent ze všech podnětů. Vedoucí oddělení rodiny, zdravotnictví a práce kanceláře Petra Šuplerová však upozornila, že to nelze brát obecně. „Nemonitorujeme práci orgánu sociálně-právní ochrany dětí v celé České republice. Neznáme tu kladnou část jeho práce, ale známe pouze tu část, kdy se na nás obracejí rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za výchovu a nejsou s něčím spokojené,“ uvedla Šuplerová.

Šabatová doplnila, že orgány po upozornění uznaly pochybení téměř ve všech případech, a pokud to bylo možné, chybu napravily. Pokud by chybu neuznaly, může kancelář informovat nadřízený úřad. „Celkově spolupráci s OSPOD hodnotíme pozitivně,“ řekla Šabatová.

Šabatová: Úřady nejednají ve prospěch dítěte

Ze 77 pochybení odhalila kancelář ve 22 procentech nečinnost úřadu. „Pracovníci nedělají to, co jim ukládá zákon, a neintervenují ve prospěch dítěte,“ uvedla Šabatová. Ve 21 procentech bylo chybou zanedbání práce s rodinou, kdy se úřad podle ombudsmanky nesnažil rodiče přimět k řešení vzájemných konfliktů a nenařídil jim využití odborné péče.

Celkem 11 procent pochybení tvořilo nevyčerpání všech možností sociální práce před odebráním dítěte z rodiny. „Je to poslední a krajní zásah do rodiny, jinak je potřeba rodinu podporovat,“ zdůraznila ombudsmanka.

Mezi další chyby patřilo překročení pravomocí, podle právničky kanceláře Kláry Ille je to například při omezení styku s rodiči, aniž by o tom rozhodl soud. „Týká se to například dětí v ústavním zařízení. Pokud se OSPOD setká s takovou praxí v ústavech, musí zařízení upozornit, že je to nezákonná praxe,“ dodala Ille. U šesti procent pochybení kancelář zjistila, že dítě bylo v ústavu zbytečně dlouho nebo že byli od sebe odděleni sourozenci, aniž by pro to byl důvod.