


„Někdo mohl usilovat o můj život. Mafie cítí peníze,“ řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz Alena Řípová, vdova po podnikateli Františku Řípovi. Ta vede spor o miliardové dědictví v holdingu Karsit se svými nevlastními syny. Do toho čelí i podezření z falšování závěti a též se svou dcerou musí řešit bývalého zetě, který se měl s člověkem z prostředí bojovníka Karlose Vémoly pokusit o převzetí firmy.

Boj o jaroměřský holding Karsit, který mezi sebou vedou dvě příbuzenské větve zesnulého podnikatele Františka Řípy, patří k největším majetkovým sporům v Česku. Proti sobě stojí synové David a Roman z prvního manželství a rodina z druhého sňatku. Dcera továrníka Kamila Kaiserová, která drží akcie Karsitu, se navíc rozvádí s Vítem Kaiserem, který spolupracoval na „obraně holdingu“ s Antonínem Beckem starším. Toho policie viní z pašování drog společně s bojovníkem Karlosem Vémolou. Více jsme o případu psali zde. S jednou z klíčových osob v kauze Karsit – Alenou Řípovou – přináší redakce Aktuálně.cz rozhovor.
Bezpečnost mé dcery Kamily je zajištěna, více se k tomu však nemohu vyjadřovat. Někdo se ji pokusil opakovaně zlikvidovat, bývalý zeť Vít Kaiser je prošetřován za týrání mojí vnučky, obohacoval se na úkor firmy, je spojený s různými lidmi z podsvětí. Já samozřejmě také čelím dlouhodobému tlaku, myslím, že mi dokonce někdo mohl usilovat o život. Nechci to nijak dramatizovat, ale na lehkou váhu to také nelze brát. Mafie cítí peníze, a tak jde dvěma ženám po krku.
Celý holding Karsit jsme s manželem budovali doslova od nuly po dlouhé dekády. Mám radost, že se nám podařilo vybudovat úspěšný podnik. Bohužel v této divoké době se osoby spojené s panem Antonínem Beckem starším pokusily podnik ukrást. Bylo to velmi podobné jako v případě mediálně známé společnosti FairCredit Czech. Ale nejde jen o majetek.
Antonína Becka staršího přivedl do firmy právě bývalý zeť Vít Kaiser jako jakéhosi ochránce před smyšlenými vnějšími hrozbami. Přitom pro firmu byli hrozbou právě oni. Bohužel jsme Kaiserovi s Kamilou důvěřovaly. Stal se jednatelem a dceru od vedení firmy postupně odstavil, podváděl ji, obelhával nás a firmu poškozoval.

Já ani dcera jsme s panem Antonínem Beckem starším nikdy nespolupracovaly. Ani s nikým z jeho okolí. Viděli jsme se všichni jen krátce, neznám ho. Pokud pan Beck měl něco jménem Karsitu, mě nebo dcery vyjednávat, pak bez našeho vědomí a souhlasu.
Antonín Beck starší, který je aktuálně ve vazbě, spolupracoval s panem Janem Fišerem – osobou zapojenou do ovládnutí společnosti Fair Credit Czech. Z veřejně dostupných zdrojů také vyplývá, že se měl angažovat i v kauze související s výstavbou fotovoltaické elektrárny Ševětín. Vše zároveň nasvědčuje tomu, že se měl podílet i na pokusu o nepřátelské převzetí společnosti KARSIT, s.r.o. začátkem prosince 2025.
Společně s Janem Fišerem se okolo Karsitu historicky pohyboval i Alexandr Novák, bývalý senátor stíhaný například kvůli dotačním podvodům v kauze ROP Severozápad. Tomuto měl být tehdy „podřízen“. Vím, že s osobou Fišera je spojena společnost Rosebary Capital & Investments a.s., která tvrdí, že má se společností Karsit pachtovní smlouvu. To však není pravda. K uzavření smlouvy nikdy nedošlo.
V případu figurují i další postavy. Aktéři se prostřednictvím evidentně účelové exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Milanem Usnulem a přes neexistující pachtovní smlouvu pokusili pod vedením údajného správce Davida Letošníka o nepřátelské převzetí jednoho ze závodů společnosti Karsit, ale neuspěli. Naši právníci a bezpečnostní služba tyto samozvané nájezdníky vyprovodili.
Společně s advokáty činíme všechny právní kroky k tomu, aby tito lidé byli za své jednání odpovědní. Jsou tu i další aktéři v pozadí, ale k tomu se teď zatím nemohu vyjadřovat. Paradoxní na tom je to, že právě společnost z okruhu FairCredit dluží do skupiny Karsit stovky milionů korun.
Přestože se lidé spojení s Antonínem Beckem starším a Janem Fišerem pokusili Karsit nepřátelsky převzít, ubránili jsme se. Samozřejmě že nás mediální a další útoky poškozují, ale firma standardně funguje, získává nové zakázky. Mluví za nás práce a naši zaměstnanci, proto i naši zákazníci vědí, že se na nás mohou spolehnout.
Pokud jde o roli pana Strnada, nemáme k tomu bližší informaci. Původně s tím, tuším, přišel pan Kaiser, ale víc nevím.
Jsou to dvě roviny, i když spolu vlastně souvisí. Válku o dědictví vede zejména zmíněný nevlastní syn David, který svůj dědický podíl – společně se starším synem Romanem – prodal Společnosti pro spravedlivé dědictví, kterou účelově založila advokátní společnost. Ta pro nás (tzn. pro manžela a naše společnosti) nejprve dlouhá léta pracovala.
Nevlastní syn David na mě podal a podává nejrůznější trestní oznámení. Myslím, že se nesmířil s tím, že mu nevyšel jeho dlouho připravovaný plán získat co nejvíce z odkázaného majetku, neosvědčil se ani v rámci svého působení v Karsitu.
Ve firmě původně působili oba nevlastní synové. Starší Roman nastoupil na pozici vedoucího spediční firmy, kde pracoval až do smrti manžela. Z firmy odešel na vlastní žádost. David ve firmě působil na různých pozicích – začínal jako personalista, vedoucí obchodního centra a jako generální ředitel. Společnost několikrát opustil, měl zájem spíše o policejní, akademické a soudní prostředí. Na vedení Karsitu neměl ani profesně, ani morálně.

Jeho studium na pochybné vysoké škole Danubius ve slovenském Sládkovičovu nebudu komentovat, ale i to přispělo k sepsané dohodě s manželem, že ve firmě skončí a půjde učit do Prahy. Tak se i stalo.
Kauza závěť je vykonstruovaná, stejně jako i další kauzy. Nedává žádný smysl, abych cokoliv falšovala. První trestní oznámení podal David na poslední závěť psanou rukou manžela s tím, že jsem ji zfalšovala. Neuspěl, a tak zaútočil na první závěť.
Vrchní soud v Praze mi doručil usnesení rušící rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, kterým jsem byla uznána vinnou z padělání závěti. Vrchní soud vytýká Krajskému soudu, že řada jeho zjištění je nedostatečných a má hypotetický či spekulativní charakter. Odvolací soud nalezl a označil přibližně třicet konkrétních vad a nelogičností v úvahách a závěrech Krajského soudu a nařídil je v dalším řízení odstranit.
V závěru svého rozhodnutí Vrchní soud konstatuje, že pokud se nepodaří všechny tyto nesrovnalosti uspokojivě odstranit, je nutné mě ze všech obvinění zprostit. Samotné obvinění z falešné závěti poškodilo nejen můj kredit, poškodilo i další nevinné bez ohledu na to, jak celý proces nakonec dopadne.
Mám teď ovšem velkou radost z toho, že Vrchní soud zrušil původní rozsudek. A to nikoliv kvůli nějakým procesním věcem, ale uznal námitky vůči pochybnému posudku i dalším údajným důkazům proti mně.
S ohledem na stále probíhající soudní spory se k takovým jednotlivostem celého sporu nemohu vyjadřovat.
Ano, trvá to roky. A je to rodinný spor, což je nejtěžší část celé věci. Je to velký zásah do soukromí. Manžel by toto nikdy nepřipustil. Vyčerpání přichází ve vlnách. Nejde jen o soudní jednání, ale o opakované vracení se k témuž tématu, vysvětlování, obhajování, čtení článků se „zaručenými“ informacemi, které zjednodušují, ale bohužel také překrucují složitou realitu. Můj denní režim se tomu musel přizpůsobit, musím fungovat.

Část dne věnuji pracovním a právním záležitostem, konzultacím, komunikaci s institucemi a podobně. Zbytek času se snažím věnovat rodině a běžnému konání. Spory zabírají hodně energie – nejen časové, ale především psychické. V podnikání i v osobním životě je důvěra zásadní hodnotou.
O dohodu – jak s nevlastními bratry, tak se Společností pro spravedlivé dědictví – se pokoušela moje dcera. Neúspěšně.
Bráním se a bránit se budu právní cestou a trpělivostí. Věřím, že postupně se oddělí emoce od faktů a že časová osa událostí bude jednou posouzena bez zkratkovitých a účelových interpretací. Světlo na konci tunelu vidím v tom, že pravda nepotřebuje křik. Každý spor jednou skončí – otázkou je, co po něm zůstane. Mým cílem je, aby po něm zůstala zachována práce, kterou jsme vybudovali, a důstojnost, kterou si nechci nechat vzít.



Od chvíle, kdy se v 80. letech minulého století objevily na umělecké scéně Banksyho práce, zůstával tento britský street artový autor v anonymitě. Minulý týden zveřejněná zpráva tiskové agentury Reuters však tvrdí, že jejich vyšetřování odhalilo identitu muže, který stojí za díly jako Dívka s balónkem nebo Love Is in the Air, na němž demonstrant hází kytici.



Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl v úterý podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.



Česká vláda kategoricky odmítá nařízení, které by ukončilo prodej nových vozidel se spalovacími motory po roce 2035, zopakoval v úterý vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek. Cíle pro rok 2035 jsou podle Prahy příliš ambiciózní a neodrážejí nízkou poptávku po elektromobilech a současnou geopolitickou situaci. Turek to uvedl na jednání ministrů životního prostředí zemí EU v Bruselu.



Tisíce dobrovolníků se znovu pustí do úklidu přírody i ulic v Česku, každoročně uklidí tuny odpadu. Jarní akce Ukliďme svět, kterou každoročně pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP), letos začne v pátek 20. března. Do letošního ročníku jarního úklidu se zatím přihlásilo 18 113 dobrovolníků. Svaz o tom informoval v úterní tiskové zprávě.



Při pákistánském útoku na nemocnici pro léčbu drogových závislostí v Kábulu zemřelo 408 lidí, uvedl v úterý zástupce mluvčího afghánského vládního islamistického hnutí Tálibán Hamdulláh Fitrat. Pondělní úder podle něj zranil nejméně 250 lidí. Afghánské ministerstvo zdravotnictví dříve informovalo o 200 obětech, později o 400. Pákistán tvrzení, že zaútočil na nemocnici, odmítl.