Rebelové z ODS vládu svrhnout nechtějí
Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura už odpoledne po jednání sněmovního klubu ODS sdělil, že pracovní skupina by měla přinést klubu stanovisko zhruba do konce příštího týdne. Už dříve se rebelové s vedením strany dohodli na tom, že rozpočet by se mohl posílit privatizacemi státních podniků. Navrhovali také například, aby stát v příštím roce nezvyšoval počet úředníků o zhruba 1400.
Úvahy o předčasných volbách prospívají podle neformálního lídra „rebelů“ Petra Tluchoře jen sociální demokracii a komunistům. „Co ale nechápu, proč si máme vyhrožovat předčasnými volbami v koalici nebo dokonce ve straně,“ uvedl Tluchoř.
Stanjura hovořil o dvou variantách: buď vláda najde pro své návrhy ve Sněmovně podporu, nebo skončí. V takovém případě by Stanjura navrhoval předčasné volby, preferuje ale dohodu. Za nereálné označil šéf poslanců ODS spekulace, že by mohla vzniknout vláda na půdorysu současné koalice bez premiéra Petra Nečase (ODS). Podobně se vyjádřil Nečas. „Vůbec takto neuvažuji a jsem přesvědčen, že zvítězí zdravý rozum,“ řekl.
Tluchoř podotkl, že programem koalice není zvyšování daní, ale naplnění systémových reforem, které povedou ke snížení deficitu. Stanjura však poukázal na to, že většina návrhů „rebelů“ zvyšuje rozpočtové příjmy, není prý možné toho dosáhnout už příští rok. Například privatizace trvají měsíce, možná léta, řekl.
Na večerním jednání pracovní skupiny zástupci „rebelů“ chtěli mluvit o hospodaření s budovami, v nichž jsou úřady. „Je zajímavé, že skoro ve 30 procentech objektů jsme v komerčních prostorách, kde jsme za vysoké nájemné,“ uvedl exministr zemědělství Ivan Fuksa. Podle Šnajdra je možné nalézt úspory, aby nemusely být zvyšovány daně, podrobnosti návrhu nicméně nechtěl přiblížit.
Sněmovní klub ODS se prý odpoledne shodl na tom, že na středečním jednání rozpočtového výboru o daňových změnách nebudou poslanci ODS předkládat pozměňovací návrhy a nebudou podporovat návrhy opozice.
Předchozí pokus vlády prosadit soubor daňových a dalších změn skončil neúspěchem. Předlohu vetoval Senát a při opakovaném hlasování ve Sněmovně se část poslanců ODS postavila proti. Vláda proto vzápětí předložila balíček znovu a spojila s ním svou důvěru.
Balíček zvyšuje DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, zavádí dodatečné zdanění lidí s vyššímu příjmy, omezuje výdajové paušály živnostníků a ruší slevu na dani u pracujících důchodců. Podle vlády má přinést asi 25 miliard korun. Na zvýšení daně z přidané hodnoty z toho připadá asi 16 miliard korun.
