První máj 1986 pod děsivým mrakem z Černobylu. Proklikejte si mapu všech českých obcí

Před čtyřiceti lety vyšly do ulic davy obyvatel tehdejšího socialistického Československa, aby se účastnily masových manifestací a prvomájových průvodů na oslavu Svátku práce. Nad nimi se přitom nacházel mrak s radioaktivitou uniklou z havárie černobylské jaderné elektrárny. Nejhorší situace byla tam, kde zároveň pršelo.

Ve dnech po největší jaderné havárii v historii lidstva, ke které došlo 26. dubna 1986, zamířil nad Evropu z poškozené sovětské černobylské elektrárny mrak plný radioaktivních látek. Přes Skandinávii doputoval na přelomu dubna a května i nad tehdejší Československo.

Ve výšce v atmosféře by neměl na lidi a další organismy zásadní vliv. Jenže právě na přelomu dubna a května na části území republiky také zapršelo. A tím se radioaktivní látky, především cesium 137, dostaly na zemský povrch.

Nejintenzivnější srážky 30. dubna a 1. května spadly zejména ve Slezsku, na severu Moravy a severovýchodě Čech. Následně zapršelo nad republikou ještě mezi 4. a 8. květnem.

Kde byla následně naměřena nejvyšší radiace? „Nejvyšší úrovně byly často právě v místech, kde nejvíce pršelo,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav.

Experti Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) na základě své dřívější studie a dat ČÚZK a ČHMÚ připravili podrobnou mapu kontaminace až na úroveň jednotlivých obcí. Datová redakce Aktuálně.cz ji zpracovala do přehledné interaktivní podoby k proklikání. V mapě lze vyhledat jednotlivé obce a zároveň v ní přibližovat a oddalovat zvolené území.

Mapa tak do značné míry odpovídá právě srážkám na území republiky v době, kdy se nad Československem nacházel zmíněný radioaktivní mrak z Černobylu.

Problémem bylo, že tehdejší vláda své obyvatele před hrozícím nebezpečím prakticky nevarovala a následky výbuchu sovětské jaderné elektrárny ve zpravodajství státní televize bagatelizovala.

„V oblasti psychologie a komunikace se potýkáme s rozporuplným pohledem na konání tehdejší státní správy v ČSSR,“ uvádí na svém webu SÚRO. „Na jedné straně byla prováděna systematická měření potravin, životního prostředí, osob a byla přijata opatření, která odpovídala naměřeným aktivitám a dávkám a nenarušovala život občanů. Na druhé straně se informace o opatřeních nedostaly k veřejnosti. Nebyly vydávány informace o skutečném stavu, a to vedlo mezi obyvateli k nejistotě.“

V současnosti je možné radiační situaci v Česku možné sledovat online na webu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Navíc meteorologové mají rychlé předpovědní modely, které by dokázaly včas vypočítat, kudy by se případný radioaktivní mrak po planetě šířil.