


Propast mezi preferencemi dvou nejsilnějších stran se zvětšila na téměř 20 procentních bodů. To je největší odstup v historii nejen samostatné České republiky, ale i demokratického Československa. V nižších patrech probíhají bitvy o přízeň zbylých voličů, jsou to však hry s nulovým, či dokonce záporným součtem.

Hnutí ANO Andreje Babiše 33,6 procenta, ODS 14,1 procenta hlasů. Takové jsou výsledky dvou nejsilnějších politických subjektů v nejnovějším průzkumu průzkumů. Ten sestavuje datová redakce Aktuálně.cz ze všech letošních volebních modelů renomovaných agentur.
Česká politická scéna byla od 90. let rámovaná soupeřením dvou silných stran, které se střídaly ve vedení. To s rozpadem koalice Spolu skončilo. Bilaterální tuzemský politický svět tak ztratil druhé těžiště a čeští voliči, kteří byli zvyklí na vyvažování sil, ztratili nejvýznamnější alternativu.
To přitom neznamená, že by se po loňských volbách nějak významně proměnily jejich preference. Když k 33,6 procenta pro hnutí ANO připočteme 6,9 procenta pro SPD a 5,3 procenta pro Motoristy, dospějeme k číslu 45,8. A součet 14,1 procenta pro ODS, 13,9 procenta pro Starosty, 8,4 procenta pro Piráty, 3,1 procenta pro TOP 09 a 2,8 procenta pro lidovce dává velmi podobnou hodnotu 42,8.
K ní lze ještě navíc započítat 3,2 procenta pro hnutí Naše Česko, které vzniklo odtržením od ODS a sbírá hlasy především mezi voliči současné opozice. Výsledný rozdíl mezi oběma tábory pak činí pouhá dvě promile.
Jenže po přepočtu na mandáty by nyní vládní trojka s těmito výsledky získala 112 poslanců, zatímco opozice pouhých 88. Tři strany, jejichž preference se pohybují kolem tří procent, by ostrouhaly.
Nepomohlo by jim ani to, kdyby před volbami spojily síly, protože dvoukoalice potřebuje ke vstupu do sněmovny 8 procent hlasů a koalice tří a více stran alespoň 11 procent hlasů.
ODS navíc hrozí, že přijde i o pozici druhé nejsilnější strany. V březnovém modelu agentury STEM získala jen 12,2 procenta hlasů, takže ji přeskočili Starostové Víta Rakušana. „Podpora hnutí STAN se dostala nad 13 procent. Mezi opozičními stranami právě hnutí STAN nejvýrazněji od voleb posiluje,“ okomentovala svá zjištění agentura s tím, že ODS má úžeji vymezenou voličskou základnu a strana nejvíc oslabila kvůli novému hnutí Martina Kuby.
Výsledkem povolebních změn tedy je ještě roztříštěnější pravice bez jasného lídra. Pozice projektu Andreje Babiše zůstává neohrožená. „Zároveň se v datech neobjevuje nic, co by tuto pozici výrazně ohrožovalo. ANO si udržuje širokou voličskou základnu, která je tvořena dominantně lidmi bez maturity, voliči ve věku přes 60 let a také ženami,“ upřesnil STEM s tím, že relativně menší oblibě se ANO těší u mladých a vzdělaných lidí.
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů: čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje. Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2025.
Do letošního průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:



Írán v noci na úterý pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí, ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům, o mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web Times of Israel. Izrael pak podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v pondělí posteskl, že Spojené státy se především soustředí na válku proti Íránu, zatímco na Floridě skončily dvoudenní rozhovory mezi vyjednávači z Kyjeva a Washingtonu týkající se ukončení války Ruska proti Ukrajině, upozornila agentura AFP.



Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží.



Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.


