Pro Petra Pavla by to byla vážná soupeřka. Záležet ale bude na dohodě dvou oligarchů

Pokud Andrej Babiš tvrdí, že příštím prezidentem nemusí být nutně politik, ale naopak osobnost z jiné oblasti, navíc žena – podle něj by totiž České republice prezidentka bezpochyby slušela –, pak se tady jedno jméno vyloženě nabízí. Což ovšem neznamená, že do boje o Hrad nakonec půjde. Natož že případně uspěje.

Do dalších prezidentských voleb zbývá ještě dost času. Přesto se už začíná o příští volbě prezidenta mluvit. Naposledy během sporu prezidenta Petra Pavla a předsedy Motoristů Petra Macinky o Filipa Turka, kterého prezident odmítl jmenovat do vlády. Když Pavel zveřejnil textové zprávy, které mu Macinka zprostředkovaně zasílal, jeho kritici se vytasili s tím, že se pasuje na lídra opozice a že zahájil kampaň za znovuzvolení.

Pavel svou kandidaturu ale ještě nepotvrdil. Avizoval pouze, že pokud bude cítit dostatečnou podporu a nepřihodí mu se žádné zdravotní trable, mohl by to zkusit. Pokud do toho ale nakonec půjde, je pravděpodobné, že uspěje – obecně totiž platí, že prezident, který mandát obhajuje, má skoro vždycky oproti své konkurenci velkou výhodu. Obzvlášť pokud se těší takové popularitě jako právě Petr Pavel.

Bez boje ale nevyhraje. Ostatně Andrej Babiš se na nedávném sněmu hnutí ANO nechal slyšet, že by současná vládní koalice měla do voleb postavit společného kandidáta, že by to nemusel být politik a mohla by to být žena. Těžko říct, zda měl na mysli někoho konkrétního, navíc může svůj názor s ohledem na veřejné mínění ještě mnohokrát změnit.

Přesto má smysl vzít jeho slova vážně. A byť následně padlo několik jmen, mimo jiné třeba Alena Schillerová, v zákulisí české politiky se už nějaký čas spekuluje, že by touto kandidátkou mohla být Ivana Tykač.

Systematicky si připravuje půdu

I zběžný pohled na to, čemu se v posledních letech věnuje, totiž působí dojmem, že si pro nějaký typ veřejného angažmá připravuje systematicky a promyšleně půdu.

„Dává to smysl,“ potvrdil pro Aktuálně.cz politolog Jakub Lysek. Ivana Tykač už před více než deseti lety založila společnost Women for Women, která pomáhá matkám samoživitelkám a dotuje obědy vybraným dětem z chudých rodin. Jistou kaňkou na tomto bohulibém projektu ovšem je, jak upozornil deník Alarm, že je takřka kompletně financován státem.

V souvislosti s případnou prezidentskou kandidaturou je možná ještě o něco podstatnější, že v roce 2023 založila institut Solvo, který o sobě tvrdí, že chce „odemykat potenciál společnosti“. Na webu se o něm mimo jiné dočtete, že se věnuje třem oblastem: postavení žen ve společnosti, kvalitě dětství a umělé inteligenci.

„Přinášíme odvážné a pragmatické návrhy změn založené na datech,“ tvrdí se odvážně na webu institutu, pro který pod Ivanou Tykač pracuje několik osobností. A třeba Alexander Braun nebo Marek Prchal dříve působili v nejbližším okolí Andreje Babiše – právě oni by vcelku přirozeně mohli ve správný moment boje o Hrad sehrát roli klíčové „spojky“ mezi ní a premiérem.

Dohoda s Babišem

Ivana Tykač dlouhodobě podniká s realitami a v neposlední řadě je manželkou miliardáře Pavla Tykače. Oba se hlásí ke konzervatismu, nejen proto si lze představit, že by se na ní jako na své kandidátce za jistých okolností mohly shodnout všechny strany současné vlády. Otázka pochopitelně je, co by z toho měl Babiš a co by ho přimělo k tomu, aby s Tykačovými udělal – i pro něj smysluplnou – dohodu.

Ivana Tykač na sebe poslední dobou upozornila také několika texty, které zveřejnil server iDnes.cz. Kontroverze a někdy i posměch – minimálně na sociálních sítích – budil ten, ve kterém spřádala úvahy o podobě společnosti, ve které by se rozhodli stávkovat miliardáři a oligarchové. Možná to byl ale záměr – upozornit na sebe a testovat reakce veřejnosti. Jako to jindy činí s chutí sobě vlastní právě Babiš.

Předminulý týden se pak zapojila do debaty týkající se v úvodu zmíněného konfliktu o Filipa Turka. A nepřekvapivě se pustila do prezidenta. „Zveřejňování soukromé komunikace, morální rozhořčení, veřejné vyžadování omluv a mobilizace veřejnosti připomínají spíše manipulaci davem než státnické jednání. Tím se prezident nepozvedá, tím se snižuje úroveň celé politické kultury,“ uvedla rozhořčeně.

A kromě toho, že zkritizovala Petra Pavla a jeho okolí, vyzdvihla postup premiéra Andreje Babiše. „Paradoxem celé situace je, že nejstřízlivějším aktérem zůstává premiér. Nevyvolává demonstrace, nepřilévá olej do ohně, pouze sleduje, jak daleko je společnost ochotna zajít ve jménu vlastní morální nadřazenosti. To, co dnes zvedá vlnu nepokojů, není vláda. Je to neschopnost přijmout realitu demokratické volby,“ uvedla.

O tom, ke kterému politickému táboru se hlásí, tak nemůže být pochyb. Což ovšem neznamená, že se nakonec skutečně rozhodne jít do prezidentské volby. Byl by to krajně riskantní tah, na druhou stranu je jisté, že by ji Pavel Tykač podpořil všemožnými způsoby: svůj vliv má na média, univerzitu i politiky napříč stranami.

A Ivana Tykač by za vším, co dělá a čemu se věnuje, měla ambici vystavět trajektorii, jejíž smysl a podstata by byla rámována zájmem o potřebné, o naše děti, o budoucnost a charakter státu, o prosperitu a zdraví společnosti. A protože je stejně jako Babiš ženou neomezených možností, možné je téměř cokoli. Nepochybně si to aspoň myslí „marketingoví mágové“, kteří tvoří její okolí a spřádají s ní plány.

Její kandidatura je velmi pravděpodobná

„Její kandidatura je velmi pravděpodobná,“ uvažuje politolog Jakub Lysek. Podle něj je také logické a z jejího pohledu správné, že publikuje své názorové texty na webech iDnes.cz a lidovky.cz. „Je tam její potenciální cílová voličská skupina, která vyhledává tzv. selský rozum, je proti EU, podporuje Trumpa a je hodnotově konzervativní,“ má jasno.

„Buduje si tím jisté předmostí v tomto voličském segmentu – pak může jít přes dezinformační weby k seniorům a seniorkám, k lidem s nižším vzděláním, kteří nevolili současného prezidenta,“ zamýšlí se Lysek.

„Pro Petra Pavla by to byla vážná soupeřka. Uvidíme ale, jak dopadnou zákulisní dohody mezi Andrejem Babišem a Pavlem Tykačem – i ohledně kompenzací za útlum těžby uhlí nebo zestátnění ČEZ,“ dodává.

A dodává, že pokud si to oba miliardáři nějak rozdělí, nelze vyloučit, že bude Ivana Tykač kandidátkou ANO na Hrad. „Zda dokáže porazit Pavla, teprve uvidíme,“ říká s tím, že jádro jejího segmentu budou tvořit bývalí voliči Mirka Topolánka, lidé, jejichž věk se pohybuje okolo pětapadesáti let, jsou konzervativní a mají blízko k bývalému byznysovému křídlu ODS, které své majetky získalo v 90. letech.

Pokud by ale Tykač v prezidentské volbě chtěla uspět, stačit ji tito voliči nebudou. „Bude muset zaujmout i jiné segmenty voličů, což přes ekonomickou a mediální moc konzervativních miliardářů z dob privatizace nebude problém,“ má jasno Lysek. Jeho kolega Aleš Michal pak zdůrazňuje, že je nyní ještě pořád předčasné o prezidentských volbách spekulovat.

Za základní problém považuje, že nemáme dostatek dat. „Nicméně z těch, která k dispozici jsou, je jasné, že by Petr Pavel byl velkým favoritem. Určitě existuje možnost, že by nakonec nevyhrál, ostatně jistotu nemá nikdo. Drží si ale podporu zhruba 58 procent veřejnosti – ti deklarují, že mu důvěřují. Což je ve druhé půlce jeho mandátu pozoruhodný a nadprůměrný údaj,“ míní.

A upozorňuje, že Petr Pavel na svou stranu dokáže získat i mnoho podporovatelů současné vládní koalice. „Až z nových dat uvidíme, jestli jeho pověst nějak utrpěla sporem s Petrem Macinkou.“ Zatím se to tak podle něj ale nejeví. „Andrej Babiš střílí do tmy. I on data potřebuje. Ostatně celá jeho politika je založena na interpretaci dobrých a kvalitních dat,“ připomíná jasno Michal.

A Andrej Babiš zmínkou o prezidentce mohl také klidně jen testovat reakci voličů. „Dozajista žádnou konkrétní ženu na mysli neměl - pokud něco takového ale řekne do médií, může si nechat ihned změřit, zda je odezva většiny lidí spíše pozitivní, či nikoli. Totéž platí o společném kandidátovi na Hrad celé vládní koalice,“ uvažuje politolog.

„Zároveň si ale nemyslím, že je to nyní agenda, kterou Babiš řeší,“ dodává politolog. Pokud jde nicméně o Ivanu Tykač, i on si všímá toho, jakým způsobem vstupuje do veřejného prostoru. „Dělá to zajímavě a její prezidentské ambice nelze vyloučit,“ míní expert v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

„Není ale jisté,“ pokračuje Michal, „nakolik může být její celkem automatické spojení s Pavlem Tykačem v případné kandidatuře na Hrad problém. Nicméně veřejnosti se připomínat a názorově vyprofilovat určitě odkazuje k nějakému typu politické aktivity. Což ovšem neznamená, že to nutně musí být nakonec volba prezidenta,“ míní politolog.

V každém případě považuje za předčasné to nyní hodnotit. „Zpozornět bychom mohli ve chvíli, kdy bude komentovat třeba prezidentský výkon pravomocí.“ Podle něj je těžké oddělit, nakolik je z jejího pohledu spor Pavla a Macinky celospolečenská kauza a nakolik tím odkazuje právě k tomu, že by mandát na Hradě případně vykonávala lépe než samotný Petr Pavel.