


Revize krizové legislativy, rozvoj protivzdušné obrany a ochrana obyvatelstva a kritické infrastruktury patří mezi rostoucí bezpečnostní priority státu. Na velitelském shromáždění to v úterý oznámil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Zůna dodal, že v souladu s programovým prohlášením vlády je cílem kabinetu zajistit bezpečnost státu, stabilitu veřejných financí a stát schopný chránit své občany i v krizových situacích, přičemž obrana v tomto kontextu patří mezi klíčové priority. „Jde o mimořádný komplexní úkol, proto k němu musíme přistupovat komplexně od legislativního rámce a koncepčního řízení přes velení a řízení až po personál, infrastrukturu a zbraňové systémy. Základními principy tohoto přístupu jsou odpovědnost, transparentnost, efektivita,“ řekl ministr.
Zůna uvedl, že v aktuálním velitelském hodnocení očekával hlubší pohled na rozhodující procesy výstavby armády místo souhrnného výčtu úkolů a aktivit. Do budoucna proto chce, aby se hodnocení více zaměřovala na podstatné otázky. „Doporučím proto se v následném období a v následujících hodnotících cyklech více přimknout k podstatě věci, kterou jsou kvantitativní hlediska velikosti, rekrutace a zásobování ozbrojených sil, včetně otázky proporcionality v alokaci zdrojů a státu,“ řekl ministr.
Za klíčové Zůna označil i ukazatele týkající se struktury, složení a vybavení armády, včetně hlavních druhů výzbroje a opatření souvisejících s bezpečnostním prostředím.
„V každém případě máme v naší armádě, ekonomice, obranném průmyslu, rozsahu bezpečnostního systému státu a celkově v naší zemi velký potenciál, který bude základem našeho společného dalšího postupu budování armády a posilování obranných schopností země,“ řekl Zůna. Vyzval k tomu, aby se místo zvyšování administrativní složitosti prosazovala praktická a rychlá opatření, jež podle něj reálně posílí bojovou připravenost armády.
„Naše ambice musí být realistická, rozpočtově udržitelná a věcně podložená,“ uvedl Zůna. Obrana státu se podle něj nedá stavět na iluzích ani na politických vyjádřeních.
Vypracování nové koncepce v dnešní složité době se podle Zůny stane testem toho, jak je vrcholové velení armády způsobilé ji koncepčně budovat. Současnou koncepci schválila bývalá vláda Petra Fialy (ODS) koncem roku 2023, a to do roku 2035. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech. Zůna chce letos koncepci upravit, má pak být do roku 2040.
Prioritou podle Zůny bude doplňování armády kompetentním a motivovaným personálem v požadované struktuře specializací a počtech a zlepšení podmínek kvality života a služby vojáků.
„Rozvoj schopností armády bude vycházet primárně z národních obranných potřeb a aliančních závazků. Významnou roli zde bude sehrávat hra robotických, automatizovaných a softwarově definovaných systémů, digitalizace systémů velení a řízení a modernizace komunikační infrastruktury,“ řekl Zůna.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.



Ranní mrazy mohou ve středu a čtvrtek zejména v Čechách poškodit pozdně kvetoucí ovocné stromy, hlavně třešně, višně a jabloně. Na síti X to v úterý uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V polohách kolem 400 až 500 metrů nad mořem mohou být ohrožené také meruňky nebo broskvoně, které v těchto výškách teprve kvetou a na mráz jsou z ovocných dřevin nejcitlivější.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Loňský americký útok na Írán vedl k naprostému zničení tamních jaderných areálů, vykopání zasypaných zásob uranu tak bude složité a časově náročné. Na své sociální síti Truth Social to v noci na úterý napsal prezident Spojených států Donald Trump. USA spolu s Izraelem letos na konci února znovu udeřily na Írán, což vedlo k válce na Blízkém východě, kterou nyní pozastavilo dočasné příměří.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.