Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu na příští rok, počítá se schodkem 386 miliard
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Poslanci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu.
- Příjmy se mají zvýšit o 81 miliard, výdaje o 157 miliard.
- Opozice navrhovala rozpočet přepracovat a schodek snížit.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na příští rok. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Navrhované příjmy se mají proti letošku zvýšit o 80,8 miliardy na 2,199 bilionu korun. Výdaje mají vzrůst o 156,8 miliardy na 2,585 bilionu korun. Schodek pokryje stát hlavně zvýšením státního dluhu. Opozice neuspěla s návrhy vrátit rozpočet vládě s doporučením, aby ho přepracovala a schodek snížila.
Pro schválení základních parametrů rozpočtu hlasovalo 93 koaličních poslanců. Zdrželi se pouze dva poslanci z koaličního klubu SPD Zuzana Majerová (Trikolora) a ekonom Miroslav Ševčík. Opoziční poslanci hlasovali proti. Nejde o schválení rozpočtu, ale o jeho posunutí do druhého čtení. Základní parametry už poslanci měnit nemůžou, teď budou projednávat rozpočty jednotlivých kapitol a navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Debata nad rozpočtem v prvním čtení trvala 19,5 hodiny. Začala ve středu a skončila dnes večer. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kvůli délce debaty obvinila opozici z obstrukcí a porušení letitých sněmovních pravidel. To ale odmítl místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS). Nikdo podle něj například nečetl texty, které s rozpočtem nesouvisí.
První čtení letošního státního rozpočtu, které se odehrálo až letos v únoru, trvalo zhruba 14 hodin. Když bývalá vláda Petra Fialy (ODS) představovala svůj první rozpočet na rok 2022, trvalo tehdejší první čtení asi 11 hodin.
„Poctivý a pravdivý“
Vláda Andreje Babiše (ANO) označuje za priority rozpočtu investice, podporu zdraví nejen prostřednictvím výdajů do zdravotnictví, ale i do sportu, a férové odměňování. Ministryně Schillerová ho označila za zákonný, odpovědný a realistický. Bude podle ní aktivním nástrojem hospodářské politiky. Je mimo jiné rekordně investiční, silně prorůstový a ekonomika podle něj bude fungovat citelně lépe než většina ekonomik v EU, popsala ministryně. Také další koaliční řečníci označovali rozpočet jako poctivý a pravdivý.
Premiér Babiš i ministr pro sport Boris Šťastný a také předseda koaličního klubu SPD Radim Fiala slibovali úspory v rozpočtech v následujících letech. Babiš prohlásil, že návrh státního rozpočtu na rok 2027 vychází z jednoduchého principu, a to že musí hospodařit odpovědně a transparentně, musí vědět, kolik peněz skutečně má, a dokázat jasně vysvětlit, za co je utrácí. „Potřebujeme stát, který umí šetřit tam, kde to dává smysl, investovat tam, kde se to vyplatí, a hospodařit se zdravými financemi,“ dodal.
Opozice rozpočtu vytýkala hlavně vysoký schodek a vznášela návrhy, jak ho snížit. Další argumenty opozice směřovaly k tomu, že schodek převyšuje výdaje na investice zhruba o 100 miliard, které si stát podle ní půjčuje na svůj provoz. „Takhle investiční rozpočet nevypadá,“ řekl předseda ODS Martin Kupka.
Skupina opozičních členů rozpočtového výboru předložila své oponentní stanovisko, v němž doporučovala Sněmovně základní parametry neschválit a rozpočet vrátit vládě k přepracování. Měla podle něj mimo jiné snížit schodek na 290 miliard korun. Podle jejich zástupkyně Věry Kovářové (STAN) vláda mimo jiné spoléhá na to, že obce a města budou hospodařit s přebytkem, takže i při schodku 386 miliard bude schodek veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Tento návrh i další obdobné opoziční návrhy na vrácení a snížení schodku koaliční většina odmítla.
Na důchody o 23 miliard víc
Návrh rozpočtu počítá s tím, že reálný růst ekonomiky zrychlí z letošních 1,9 na 2,4 procenta v příštím roce. Počítá s růstem spotřeby domácností o 2,6 procenta a růstem spotřeby vlády o 2,3 procenta. Česká národní banka počítá ve své srpnové prognóze s růstem ekonomiky o 2,7 procenta. Průměrná inflace by se měla zvýšit meziročně z 2,2 na 2,7 procenta.
Na všech daních, ale bez sociálního pojistného, chce stát vybrat meziročně téměř 1100 miliard, což je proti letošku asi o 52 miliard korun víc. Výdaje na důchody vzrostou o 23,2 miliardy na téměř 763 miliard korun.
Ministryně financí také v reakci na projevy některých opozičních poslanců zopakovala, že vláda nechce přijmout euro. Argumentovala třeba tím, že v eurozóně se zadlužení pohybuje v průměru kolem 90 procent hrubého domácího produktu a Česko se nebude vzdávat vlastní měnové politiky.
