Piráti neuspěli. Soud smetl ústavní stížnost kvůli sněmovním volbám
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Piráti s uzavírací klauzulí i po rozhodnutí Ústavního soudu nadále nesouhlasí a znovu se pokusí o její odstranění. „Po každých volbách to budeme řešit touto žalobou,“ řekl mluvčí strany Vít Konečný.
Návrh na zrušení části volebního zákona ohledně sněmovních voleb podali Piráti k ústavnímu soudu letos v únoru, a to společně se stížností proti loňskému rozhodnutí, jímž Nejvyšší správní soud prakticky potvrdil výsledky voleb. Cílem strany nebylo anulování hlasování, ale „vytvoření spravedlivějších podmínek pro volby příští“.
Konkrétně Pirátům vadila pětiprocentní klauzule pro samostatně kandidující strany a zvýšený vstupní práh pro koalice. Poukázali také na to, že kvůli nestejné velikosti krajů nemají hlasy odevzdané v různých částech Česka stejnou váhu.
Žádné odchylky
Ústavní soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V postupu Nejvyššího správního soudu po sněmovních volbách nenašli soudci chybu, ohledně volebního zákona připomněli své starší nálezy. Soud neměl důvod se odchýlit od svých dřívějších závěrů, uvedla mluvčí Miroslava Sedláčková. Soudcem zpravodajem byl Jiří Zemánek, odlišné stanovisko měla Kateřina Šimáčková.
Návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu podal Nejvyšší správní soud letos v červnu. Zabývá se jím ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Jeho úkolem je shromáždit podklady a připravit návrh, o kterém pak rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Klauzuli v eurovolbách soud dosud neřešil, výsledek je tak otevřený. Plénum má široké kompetence, může úpravu voleb zrušit pro budoucnost, ale teoreticky také dát impulz ke změně výsledku letošního hlasování.
Těsně pod pěti
Nejvyšší správní soud kvůli podání návrhu ústavním soudcům přerušil řízení o volebních stížnostech zelených i pirátů. Obě strany zůstaly v eurovolbách pod hranicí pěti procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Těsná většina sedmičlenného volebního senátu NSS dospěla k závěru, že uzavírací klauzule v případě eurovoleb omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek.
Evropský parlament prý hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou mají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách.
