S návrhem letošního obranného rozpočtu ve výši 155 miliard korun neudělal ministr Jaromír Zůna radost svým zastáncům ani odpůrcům. Byť Okamurova SPD, jejímž nominantem Zůna je, bojuje proti pořízení amerických letounů F-35, resort na ně letos uvolní dalších téměř pět miliard. V roce 2027 chce Zůna na obranu o 60 miliard korun více, což překvapilo jak opoziční politiky, tak i premiéra.
Ještě před několika týdny mluvil Radovan Vích (SPD), náměstek ministra obrany a člověk, který má Jaromíra Zůnu (za SPD) v čele resortu „hlídat“, poměrně mnohoznačně. „V šesti krajích nemá armáda kromě krajských vojenských velitelství nic. Musíme ty kapacity začít stavět a budovat výcviková střediska. Stačí zrušit dvě zálohové platby na F-35 – a ty peníze v rozpočtu budou. Ono to nejde skokově, ale postupně se to musí začít stavět,“ prohlásil Vích.
Teď je ale jasné, že kritika nákupu 24 amerických letounů F-35 a ostrá rétorika SPD je pryč. Jak vyplývá z návrhu letošního rozpočtu, obrana letos do Spojených států pošle na zálohách 4,8 miliardy korun. Platba je sice o 2,2 miliardy nižší, než si naplánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale kontrakt na systém F-35 v celkové hodnotě 142,2 miliardy korun pokračuje dál.
Sám ministr Zůna v té souvislosti mluví o „úpravě harmonogramů u strategických investic“, kdy by se prý platby měly přesunout z letoška do roků 2027 a 2028.
„Střednědobý výhled na roky 2027 a 2028 deklaruje náš budoucí směr, kdy počítáme s limity ve výši 215 a následně 238 miliard korun, což odpovídá 2,34, respektive 2,47 procenta HDP. To potvrzuje, že aktuální úprava rozpočtu je pouze dočasnou stabilizační fází, nikoliv změnou strategického kurzu,“ chlácholil Zůna před několika dny opoziční poslance ve výboru pro obranu.
„Pane ministře, uvědomujete si to?“
Jeho slova by ale znamenala, že mezi letošním a příštím rokem by rozpočet ministerstva obrany vyskočil o více než 60 miliard korun. To se nikdy v historii nestalo. A navíc není reálné, že by si úředníci a vojáci s tak obrovským a rychlým nárůstem poradili a zvládli peníze vůbec utratit.
Na to upozorňuje třeba i bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Pane ministře, uvědomujete si to?“ obrátila se na Zůnu během jednání branného výboru. „Jste vicepremiérem, takže je už zapotřebí začít vyjednávat, aby ty finanční prostředky tam byly, jestli se tady neblamujeme,“ tlačila na něj.
Místo Zůny pak reagoval Richard Vítek, vrchní ředitel ministerské ekonomické sekce. Černochové tvrdil, že tyto sumy jsou stále uvedeny ve střednědobém výhledu, a tak s nimi obrana pracuje a chystá se podle nich.
Věc se znovu otevřela i po pondělním jednání vlády. Značně podrážděný premiér Andrej Babiš (ANO) na novinářský dotaz pouze nejednoznačně odsekl, že rozpočet je politická záležitost a ten na rok 2027 „ještě neřešíme“.
Před několika dny však sám Babiš na Zůnovy střednědobé výhledy a olbřímí skoky v řádech desítek miliard reagoval podle agentury ČTK dost jasně: „Nevím, kde pan ministr na to přišel.“ A ministrovi obrany otcovsky poradil, aby se prý raději soustředil na prověření údajně netransparentních armádních zakázek či nábor vojáků a zlepšení jejich výbavy.
Nechali tam čísla minulé vlády
Vysoký schod mezi letošním obranným rozpočtem a Zůnovým plánem pro rok 2027 vznikl kvůli škrtům. Obranní úředníci sice pro rok 2027 zachovali loňský návrh ve výši 215,3 miliardy, ovšem tím, jak nová Babišova vláda letos vzala armádě více než 21 miliard, se rapidně zvýšil rozdíl mezi oběma roky.
„Údaje ministerstva obrany vychází z usnesení vlády ze dne 30. září 2025, kterým předchozí vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026 a současně návrh střednědobého výhledu na roky 2027 a 2028,“ potvrzuje zvláštní počty Jaromíra Zůny a jeho kolegů Stefan Fous, mluvčí ministerstva financí. „Střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2028–2029 resort představí v letošním roce,“ doplňuje Fous.
To jinými slovy znamená, že byť dnes Jaromír Zůna mluví o tom, že se stanovenými limity počítá a dokazují prý odhodlanost resortu dál masivně modernizovat, realita nejspíš bude úplně jiná. A tedy o desítky miliard nižší.
Během několika týdnů by dle Zůnových slov měl generální štáb představit aktualizovanou Koncepci výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR) a s ní prý bude korespondovat rozpočet na rok 2027.
Stamiliardový vnitřní dluh armády opět vzroste
„Přechodový“ rok, jak letošek označuje Jaromír Zůna, znamená finanční sekeru hned do několika strategických kontraktů. Ušetřen nezůstane třeba ani problematický nákup 62 francouzských houfnic Caesar na kopřivnickém podvozku Tatra 8×8.
Obrana letos na zálohách zaplatí 1,2 miliardy korun. To je přitom zhruba jen polovina z původně chystané platby. Zakázka z roku 2021 má přitom celkově vyjít na 10,3 miliardy korun. A byť už většinu peněz Praha zaplatila, ani jedno z objednaných děl dosud nedojelo ani k vojskovým zkouškám.
I kvůli tomuto škrtu už ministerstvo obrany ví, že letos jeho rozpočet úrovně dvou procent hrubého domácího produktu zdaleka nedosáhne. Bude se pohybovat jen zhruba kolem 1,7 procenta. Celkové obranné výdaje republiky, kam se započítává třeba i rozpočet Národního bezpečnostního úřadu, budou činit 2,1 procenta.
„Česká republika plně a bezezbytku naplňuje své alianční závazky. (…) Naší snahou bylo neprovádět redukci plošně, (…) plán je racionální kompromis,“ zhodnotil i přesto navržený letošní rozpočet ministr Zůna.
Faktem nicméně je, že škrty se dotknou schopností a rychlosti modernizace českých ozbrojených sil. A znovu oddálí dávné závazky, které Praha dala Severoatlantické alianci.
Jak totiž samo ministerstvo obrany uvádí v kapitolním sešitu k návrhu rozpočtu na rok 2026, „Česká republika nebude schopná naplnit závazky výstavby schopností v rámci NATO z roku 2025, ale ani plně nezíská schopnosti, ke kterým se zavázala v roce 2021.“
Resort pak ještě sám připouští, že se tím navýší vnitřní dluh české armády a náklady na jeho umazání v budoucnu násobně převýší momentální úsporu vyvolanou narychlo vymyšleným snížením rozpočtu.
I přesto chce Praha dále pomáhat s výcvikem příslušníků ukrajinské armády, která se už čtyři roky brání agresivní ruské válce. Až osm stovek vojáků by letos mohlo projít drilem přímo v České republice, další stovku by pak měli speciálové vycvičit na polském území.
Bývalá ministryně Jana Černochová promluvila k tomu, proč vláda Petra Fialy odmítla Kyjevu poskytnout české letouny L-159 Alca
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚEU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, uvedla von der Leyenová v Kyjevě
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak, řekla v úterý v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.
ŽIVĚNudný, lživý projev, odtržený od reality milionů Američanů. Demokraté Trumpa strhali
Donald Trump přednesl dosud nejdelší projev o stavu unie. Někteří demokratičtí politici opustili předčasně projev republikánského prezidenta. Další ho bojkotovali. Nepřišla na něj zhruba polovina demokratů ze Sněmovny reprezentantů i Senátu. Demokraté posléze podrobili projev o stavu unie tvrdé kritice.
ŽIVĚPoslanci přehazují miliardy. Okamurovci se vztekají kvůli referendu
Opozice doručila výboru několik pozměňovacích návrhů. Například TOP 09 chce seškrtat výdaje za 64 miliard Kč a přidat armádě, lidovci chtějí poslat 48 milionů korun navíc na podporu práce s mládeží. Vzhledem k tomu, že opozice má ve výboru i na plénu menšinu, se dá předpokládat, že její návrhy stejně jako v minulosti z valné většiny neuspějí.
Loni bylo zabito 129 novinářů, Izrael stojí za dvěma třetinami případů, píše CPJ
Za rok 2025 bylo po celém světě zabito 129 novinářů, informoval dnes Výbor na ochranu novinářů (CPJ) se sídlem v New Yorku, přičemž dvě třetiny těchto případů organizace spojuje s Izraelem a válkou v Pásmu Gazy. Rok 2025 je z pohledu této statistiky druhý nejhorší rok v řadě za posledních 30 let, kdy výbor údaje sleduje. V roce 2024 bylo zabito 124 žurnalistů.