Osobní útoky i arogantní chování. Odchody z ČT kvůli šéfovi zpravodajství se množí

Podobně jako moderátorka Barbora Kroužková odůvodnila svůj odchod z ČT také Renata Týmová, která byla dlouhé roky výkonnou ředitelkou výzkumu a programových analýz. A zatímco první jmenovaná opakovaně tvrdí, že z ČT odešla i kvůli osobním útokům ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny, Týmová si doslova stěžuje na jeho „arogantní chování“.

Renata Týmová pracovala v České televizi čtrnáct let. Odešla letos na konci ledna. Při té příležitosti odeslala některým svým kolegům dopis na rozloučenou, ve kterém jim vysvětluje příčiny a kontext svého rozhodnutí. Dopis má redakce Aktuálně.cz k dispozici. Opakovaně v něm zdůrazňuje, že odešla především kvůli tomu, co se v ČT, a především v redakci zpravodajství, děje poslední dva roky.

„Za poslední dva roky jsem toho zažila mnoho, ale primárním důvodem mého odchodu je spolupráce, vlastně nespolupráce s vedením divize zpravodajství, když v časech sněmovních voleb byla vydána volební pravidla bez toho, aby je někdo konzultoval s výzkumem. Následně, když jsem objevila chybu, musela být pravidla aktualizována,“ napsala Týmová svým kolegům v dopise na rozloučenou.

Za další neprofesionalitu pak označila neodpovídání na e-maily ze strany vedení divize zpravodajství, spojené podle jejího vyjádření s arogantním chováním, zvláště vůči ženám. „Snažila jsem se věci řešit, ale bez reálného výsledku,“ zdůraznila. Aniž by jmenovala, je zjevné, že hovoří o éře, kdy celé divizi zpravodajství v České televizi šéfuje Petr Mrzena. Na pozici ho po svém zvolení na post generálního ředitele v září roku 2023 jmenoval Jan Souček.

Podobně se na jeho adresu opakovaně vyjádřila také známá moderátorka Barbora Kroužková. Ta tento týden na sociální síti X zopakovala, že jedním z důvodů jejího odchodu z ČT byly osobní útoky ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny. Redakce Aktuálně.cz ho požádala o reakci, v čase vzniku tohoto textu jsme od něj ale odpověď neobdrželi.

Týmová v úvodu svého dopisu zdůraznila, že v České televizi prožila čtrnáct let, z toho těch prvních dvanáct, dodala, pro ni bylo naprosto skvělých a inspirativních. „Fungovali jsme jako tým, zažívali jsme úspěchy. Česká televize jako instituce byla silná a nezávislá. Byla inspirací ostatním, navíc v pozici lídra mediálního trhu, který produkuje nejkvalitnější a nejsledovanější věci.“

Svůj odchod pak označila za bolestivé rozhodnutí. Udělat ho prý ale musela. „Nechci nést spoluzodpovědnost za stav, kdy se ČT vnitřně rozpadá a je stále slabší a slabší v kritické době, kdy se začínají činit kroky k jejímu zestátnění. Média veřejné služby vnímám jako jednu z největších opor demokracie v České republice, a pokud budete slýchávat, že odcházím snad kvůli lepší nabídce, je to lež,“ napsala s tím, že v posledních dvou letech odmítla několik jiných nabídek.

V ČT měla roky na starosti průzkumy veřejného mínění a programové analýzy. A připomíná, že v posledních dvou letech televize veřejné služby rezignovala na sociologické výzkumy a práci s daty ve vysílání, což dává do kontrastu s tím, jak s daty pracují konkurenční CNN Prima News, Český rozhlas nebo server Novinky.

„Historicky poprvé se v sobotním volebním studiu (loni v říjnu) nevysílal výzkum voličského chování, ale naštěstí nás suplovala konkurence CNN Prima News (viz jejich volební studio) a v neděli pořad OVM. Dalším zásadním důvodem mého odchodu jsou chaotické organizační změny, včetně rušení tvůrčích producentských skupin, které umožňovaly vnitřní konkurenci atd. Osobně odmítám přihlížet destabilizaci televizi veřejné služby,“ uvedla v závěru svého dopisu.

Týmová není v poslední době ani zdaleka jediná, kdo z ČT odešel. Nedávno svůj odchod oznámila již citovaná Barbora Kroužková a vzápětí také Václav Moravec. Ten pro Českou televizi prakticky každou neděli moderoval nejsledovanější diskusní pořad v zemi dlouhých jedenadvacet let.

Před nimi z ČT odešli nebo byli přeřazeni na jinou pozici mimo jiné tito novináři a novinářky: Světlana Witowská, Daniela Písařovicová, Jakub Železný, Nora Fridrichová, Marek Wollner, Zuzana Černá, Václav Crhonek, Ondřej Stratilík nebo Martin Jonáš.

Podstata problému

A byť se třeba v souvislosti s odchodem Moravce zmiňuje především to, jak dlouho nebyl do Otázek Václava Moravce pozván předseda SPD Tomio Okamura, jádro a podstata problému, na který ostatně Moravec narážel, když se loučil se svými diváky, spočívají v něčem podstatnějším. Jde o princip a metody novinářské práce Petra Mrzeny a šéfredaktora zpravodajství Michala Kubala.

Moravcovo odůvodnění, že není schopen dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule Kodexu ČT, lze totiž vnímat také jako kritiku toho, jak zpravodajství veřejnoprávní televize vedou právě Mrzena s Kubalem.

Vlivný člen Rady ČT Pavel Matocha se ostatně před nedávnem na sociálních sítích pustil do výčtu splněných úkolů, se kterými mu zjevně pomáhal právě ředitel zpravodajství. Jak loni v rozhovoru pro týdeník Respekt řekl bývalý generální ředitel ČT Jan Souček, Mrzena se totiž za zády svého nadřízeného s Matochou stýkal.

„Došlo mi, že spolu Matocha a Mrzena čile konverzují o interních tématech, když začal Matocha letos po novém roce intenzivně tlačit na Moravcův konec. Pak mi vyčetl, že jsem to já, kdo Moravce chrání. Že ví, že už v listopadu Mrzena navrhl v rámci rozpočtových škrtů mimo jiné i konec Fokusu Václava Moravce a že jsem to tehdy smetl ze stolu. A že to ví od Mrzeny,“ prohlásil Souček.

Matocha pak loni na podzim napsal na své sociální sítě toto: „Petr Dvořák nebyl znovu zvolen, Zdeněk Šámal skončil s ním, Jan Souček přišel o 90 procent odměn a byl odvolán, Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad (ve srovnání s Událostmi), teď se řeší Václav Moravec…“

Pokud byl ovšem Jan Souček před svým odvoláním z čela ČT kritizován za některé své kroky v pozici šéfa veřejnoprávní televize, je potřeba zdůraznit, že jejich reálným vykonavatelem ve zpravodajské a publicistické redakci byl právě Mrzena. A jsou mezi nimi také ty, o kterých se shodou náhod Matocha zmiňoval ve svém postu na sociálních sítích.

A bez zajímavosti možná není, co řekl Souček nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz – pokud by nebyl loni na jaře z funkce generálního ředitele ČT odvolán, byl připravený provést ve vedení zpravodajství změny.

„Pokud jde o můj vztah s Petrem Mrzenou, já jsem skutečně z různých míst dostával signály, že ten způsob, jakým se pohybuje po sněmovně a Senátu, není vůči mně úplně korektní. Nicméně ve chvíli, kdy jsem měl jistotu, že se tyto informace zakládají na pravdě, už bylo pozdě na to, abych s tím něco udělal,“ uvedl Souček.

Rada ČT ho totiž z pozice generálního ředitele ČT loni v květnu odvolala. Kontrolní orgán veřejnoprávní televize následně vypsal výběrové řízení na jeho nástupce, do kterého se mimo jiné přihlásil také Mrzena. A nejen že neuspěl, průběh volby se pokusil ovlivnit také tím, že rozesílal textové zprávy některým radním.

Nabádal v nich členy Rady ČT k tomu, aby nevolili jednoho z favoritů volby Milana Fridricha. Ten se totiž v rámci veřejného slyšení nechal slyšet, že pokud jde o redakci zpravodajství České televize, nemá nikdo nic jisté. A Mrzena si to nejspíš vysvětlil tak, že se to týká i jeho.

A kritika se na Mrzenu a jeho kolegy ve vedení snáší také kvůli kumulaci funkcí ve zpravodajství. Celé redakci totiž vedle něj velí už zmíněný Michal Kubal, který je nejen šéfredaktorem zpravodajství a publicistiky, ale také moderátorem Událostí a občasným autorem rozhovorů s „lukrativními“ hosty. Něco podobného lze říct o Martinu Řezníčkovi, který je jeho zástupcem.

Jako klíč k pochopení celé situace uvnitř redakce zpravodajství, což zjevně souvisí také s odchody některých výrazných osobností, se tedy můžou jevit metody práce a požadavek maximální loajality k Mrzenovi. Důkazem mohou být odchody Kroužkové a Moravce. Ostatně ani jeden z nich se loni v létě nepodepsal pod dopis, jenž vznikl v redakci zpravodajství po volbě generálního ředitele právě na podporu Mrzeny.

Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.