Okamura: Strach zvítězil nad právem

Ústavní soud dnes na odklad přímé volby prezidenta. Ta se tak uskuteční v původně plánovaném lednovém termínu bez Okamury. Soud se jeho stížností bude dále zabývat.

„Ať rozhodne jakkoliv, už nepůjde smazat pochybnosti nad nynějším průběhem volby. Ty mohl vyřešit jen Ústavní soud, a ten na tuto možnost rezignoval,“ řekl Okamura. Soud podle něj měl na miskách vah spravedlnost a časový stres. „Vybral si lehčí variantu,“ poznamenal.

Okamura prý vnímá, že soud rozhodl jen částečně a jeho verdikt o ústavnosti zákona o prezidentské volbě teprve přijde. „Zásadní ovšem je, že mně jde o princip,“ zdůraznil senátor.

Připomněl, že ústavní zákon vyžadoval pro nominaci na kandidaturu odevzdání 50 tisíc podpisů pod peticí. „Já jich předložil více než 60 tisíc a stát se nenamáhal pravost těchto podpisů nijak ověřit. Pouze odhadl, že jich nemám 50 tisíc,“ zdůraznil Okamura. Žádá prý v podstatě jedině to, aby bylo ověřeno, zda měl či neměl pro kandidaturu podporu. „Tohle bohužel Nejvyšší správní soud ani Ústavní soud neřeší - navzdory tomu, že je to přece ta klíčová otázka,“ upozornil.

Další možné kroky, mezi kterými by mohla být například stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, Okamura nechtěl předjímat. Počká prý na rozhodnutí Ústavního soudu o jeho stížnosti a pak bude verdikt analyzovat.

Okamura zopakoval, že stát údajně nevěrohodně a nekontrolovatelně odhadl počet správných podpisů pod jeho peticí za zvolení prezidentem. Poté, co nedostal možnost nyní na prezidenta kandidovat, prý váhá, jestli vůbec půjde volit. Nikoho z kandidátů nepodpořil.

Jako nestranický kandidát Okamura podpisy shromáždil, po odpočtu neplatných hlasů provedeným ministerstvem vnitra ale jejich počet klesl pod stanovenou hranici 50 tisíc a vnitro jej . Na rozdíl od Jany Bobošíkové, která , Okamurovi nevyhověl ani Nejvyšší správní soud, kam se obrátil.

Okamura žádal Ústavní soud o zrušení ústavní podmínky 50 tisíc podpisů pro nezávislé kandidáty a několika pasáží v prováděcím zákoně. Tam zpochybňuje dva paragrafy, které upravují náležitosti kandidátních listin a podmínky jejich registrace.

Lidé půjdou volit prezidenta 11. a 12. ledna. O jejich hlasy se v prvním kole uchází devět kandidátů. Tři z nich získali nominaci od zákonodárců, šest jich nasbíralo podpisy občanů. K favoritům přímé volby patří podle průzkumů bývalí premiéři Jan Fischer a Miloš Zeman.