


Ministr kultury Oto Klempíř z hnutí Motoristé říká, že ještě předtím, než vláda Andreje Babiše řekne, s jakými příjmy mohou ČT a ČRo do budoucna počítat, je třeba určit, co mají média veřejné služby pro náš stát plnit. „Zastávám názor, že rozsah veřejnoprávních médií by se oproti dnešku neměl příliš modifikovat,“ zdůrazňuje.

Ano, rok 2027 je reálný. Panuje na tom shoda v koalici a na ministerstvu se rozběhly práce na přípravě nové legislativy.
Odmítám hrát tuto hru. Nejdříve si musíme říct, co mají média veřejné služby pro náš stát plnit, jaké mají úkoly, pak teprve řešme rozpočet. A přestaňme, prosím, už s tou zbytečnou hysterií.
Náplň podobných médií se mění všude ve světě a není to nic dramatického. To, že ODS někomu dala peníze našich daňových poplatníků a nezajímalo je, za co budou tyto peníze utracené, je jejich problém. Já ale nejsem ODS.
Tak si to řekněme znovu. U vás v rodině to snad přece také nefunguje tak, že nejdříve někomu dáte peníze a pak teprve zkoumáte, co za to asi přinese. Opět říkám: nejdříve definujme, co od médií veřejné služby očekáváme a pak k tomu přiřaďme rozpočet.
Pokud se společnost shodne na tom, že úkolem těchto médií je natočit jednou za rok státní vánoční pohádku, tak klidně. Z mého pohledu by to však bylo málo. Proto zastávám názor, že rozsah veřejnoprávních médií by se, proti dnešku, neměl příliš modifikovat.
Veřejnoprávní média poskytují služby, na kterých panuje shoda ve společnosti, že je mají dělat. Určitě je to zpravodajství, vzdělávání, zábava, kultura nebo sport…
To je ale konzervativní pohled. Pak tu máme třeba BBC či severské země, kde podobné stanice mají za úkol navíc například podporovat kreativní průmysl a další média. To jsou věci, o kterých mluvme.
Jak říkám, nebudu hrát tuto hru. Opravdu ne. Některé reakce na možnou změnu financování mi přijdou zbytečně emotivní a teatrální. Osmnáct států v EU financuje média jinak než my a jak jim to jde.
Trvat na poplatcích jen z nějakého českého principu mravního je podle mého překonané. Rozhodující je, aby financování bylo nastavené správně a udržitelně. A pokud si toho někdo nevšiml, tak zde máme platné nařízení EMFA, které jasně říká, že finance médií veřejné služby musí být předvídatelné a nastavené tak, aby umožnily jejich rozvoj.
Jsem přesvědčen, že oba ředitelé výše zmíněných médií i ČTK jsou velmi schopní manažeři.
Všechno závisí na definici médií veřejných služeb, kterou musíme upravit, abychom se z 90 let 20. století posunuli minimálně do 21. století. Povedeme tuto debatu, těším se na ni.



Obří slalom na Světovém poháru ve Špindlerově Mlýně vyhrála švédská lyžařka Sara Hectorová. Olympijská šampionka potvrdila vedení po prvním kole a vyhrála o 18 setin sekundy před Američankou Paulou Moltzanovou. Třetí byla o dalších pět setin zpět americká hvězda Mikaela Shiffrinová, která se na stupně vítězů v této disciplíně vrátila po dvou letech.



Biatlonisté Lucie Charvátová a Tomáš Mikyska obsadili na Světovém poháru v Novém Městě na Moravě ve smíšené štafetě dvojic šesté místo. V cíli byli sedmí, ale Němci Marlene Fichtnerová a Leonhard Pfund přišli o překvapivé vítězství kvůli nesprávné manipulaci se zbraní.



Když se většina čerstvě zmobilizovaných pěšáků dostane na frontu, doufá, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudí, říká jeden z nejzkušenějších ukrajinských frontových velitelů major Ivan Jablonski "Čupik". „Pokud to přežijí, buď dezertují, nebo pochopí, že tohle je válka a musíš zabít, nebo budeš zabit. A z některých se stanou dobří vojáci…“



Česko musí naplňovat svůj závazek o výši obranných výdajů, který přijalo vůči Severoatlantické alianci, pokud chce čekat bezpečnostní garance. Jestli země na tento závazek rezignuje, musí politici jasně říct občanům, jak jinak zajistí jejich bezpečnost. V sobotním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl prezident Petr Pavel.



Italský lyžař Giovanni Franzoni vyhrál v Kitzbühelu poprvé v kariéře sjezd Světového poháru. Druhý se ztrátou sedmi setin sekundy skončil Švýcar Marco Odermatt, kterému opět uniklo vítězství ve slavném závodu na sjezdovce Streif