


I když se v posledních týdnech řeší hlavně to, jak to bude s dodávkami tepla pro Kladno, až miliardář Pavel Tykač vypne kotelnu, středočeské město není jediné. Podobný problém řeší i Lovosice na Ústecku. Tamější chemička patřící Agrofertu chystá změny ve výrobě a výsledkem může být citelné zdražení odpadní energie vyhřívající město. Radnice už proto sonduje, jak lidem topit jinak.

Dřív by tu byl cítit hlavně zápach z Lovochemie, ale teď se Václavským náměstím v Lovosicích line vůně bílého grilovaného masa. Pojízdná prodejna sem přijíždí pravidelně na dva dny v týdnu.
„Ale jo, asi si nejde na nic stěžovat. Obchody tu máme, práce je tady a v Ústí taky dost, takže rozhodně to tu není špatné místo k žití,“ zamýšlí se muž, když si bílým ubrouskem utírá prsty, v nichž ještě před chvílí držel dozlatova opečené stehýnko.

„Teď bych to zapil pivem, jenže tady se žádné dobré nevaří, což je možná to velké minus,“ usmívá se. „To musím dojet do Litoměřic, tam mají přece jen lepší výběr a navíc i přímo z pivovaru,“ pokyvuje hlavou směrem k okresnímu městu.
Z centra Lovosic do Litoměřic je to jen osm minut jízdy, ale přesto jsou tahle dvě města dlouhodobě symbolem toho, jak rozdílní mohou sousední obce být. Průmyslové Lovosice úzce napojené na místní fabriky a chemičku a na druhé straně malebné Litoměřice s bohatým historickým centrem a řadou kvalitních podniků.
„Litoměřice jsou krásné město k životu, ale Lovosice v posledních dvaceti letech udělaly obrovský posun vpřed a už to není jen chemické město,“ tvrdí ve své kanceláři kousek od náměstí čtyřiatřicetiletý starosta Vojtěch Krejčí (PRO Lovosice).
První zmínka v roce: 1143
Počet obyvatel: 8727
Kraj: Ústecký
Starosta: Vojtěch Krejčí (PRO Lovosice)
U kávy novinářské návštěvě vysvětluje, že stereotyp popisující Lovosice jako chemické město nebo třeba sídliště kolem Lovochemie prý už není pravdivý. „Co tady bylo za socialismu, je dávno pryč. Spíš než zápach z chemičky tu občas zavoní továrna na oplatky Mondeléz,“ říká Krejčí.
Že už devítitisícové město není s fabrikou koncernu Agrofert patřící premiérovi Andreji Babišovi (ANO) spojené pupeční šňůrou, dokresluje Vojtěch Krejčí rychlým srovnáním. „Byly doby, kdy tam pracovalo celkově tři tisíce lidí, teďka jde zhruba o třetinu. Tak velkých zaměstnavatelů tu už navíc máme několik, hlavně v automotive,“ pokračuje starosta.
Jako daleko větší komplikaci pro rozvoj města cítí odliv lidí s trvalým pobytem. Lovosice podle něj mají obrovský nedostatek, co se týče bydlení. Město i developeři proto v uplynulých letech rozjeli hned několik projektů, v rámci nichž by měly vzniknout stovky bytů a desítky rodinných domků s menším pozemkem.
Jenže několik rozhovorů ve středu města poblíž kontroverze vzbuzující sochy rudoarmějce ukazuje, že nejen bydlení je pro místní obyvatele důležité téma. Řada lidí zmiňuje také čerstvou kauzu, na niž nedávno upozornil regionální tisk.
Lovosicím totiž hrozí, že přijde o dlouhodobý zdroj tepla. Velkou část města vyhřívá odpadní energie z Lovochemie. Její vedení ale před několika týdny oznámilo, že kvůli nutné modernizaci a přechodu na bezemisní technologie bude třeba provést mnohamiliardovou investici.„Lovochemie musí projít transformací z důvodu ukončení využívání uhlí pro energetiku,“ shrnuje starosta Vojtěch Krejčí.

Aby se ale firmě investice vrátila, chystá se chemička zvýšit prodejní ceny tepla.
Jak už se zástupci Agrofertu nechali slyšet, nejpozději v roce 2028 by mělo být jasno, jakou cestou se Lovochemie vydá a o kolik přesně zdraží regionu své dodávky teplé energie.
„Byl bych nerad, aby město bylo v situaci, kdy se zavázalo odebírat energie za podmínek, které Lovochemie oznámí, protože není jiná možnost,“ nechce se Krejčí stát rukojmím Agrofertu. Proto už před několika týdny radniční úředníci začali analyzovat, jaké další možnosti město na Labi má.

„Z pozice města chceme mít připravené různé varianty. A ať se zastupitelstvo za dalších tři až pět let na základě těchto podkladů rozhodne,“ přibližuje Krejčí strategii současné městské koalice.
Podle prvotních odhadů by alternativou Lovochemii mohla být třeba kombinace několika zdrojů včetně tepelných čerpadel a fotovoltaických elektráren a vůbec změna nakládání s energiemi.
Ještě předtím ovšem samotného starostu čeká soud. Už loni v říjnu jej totiž policie obvinila z podplácení a zneužití pravomoci. Podle vyšetřovatelů měl Krejčí uplatit bývalého radničního tajemníka, aby opustil svou funkci.
V únoru pak na jeho účet dorazilo necelých sedm set tisíc korun, což si policie vykládá právě jako součást údajně nelegální dohody mezi tajemníkem a Krejčím. „Vůbec si nepřipouštím, že bych něčím pochybil,“ reaguje dnes starosta. Do detailu ovšem situaci komentovat nechce s tím, že se k některým věcem vyjadřovat nemůže.
„Je to věc, kterou musím podstoupit. Zásadní a důležité kroky konzultuji na všech možných stranách, a pokud bychom měli sebemenší pochybnosti, tak to rozhodnutí neudělám,“ brání se. „Nechtěl bych běhat dalších deset let s nálepkou, že jsem byl stíhán a případ byl odložen. Moc rád bych dospěl k tomu, že se u soudu prokáže moje nevina a budu se moci očistit,“ tvrdí dnes Krejčí.
Jestli justice případ stihne uzavřít do podzimu, zatím není jasné. Jisté ovšem je, že do komunálních voleb, které proběhnou 9. a 10. října, chce jít Krejčí opět jako lídr kandidátky PRO Lovosice a rád by dohromady se Spolu vládl městu i další čtyři roky.
Hlavně prý proto, že se koalici podařilo rozjet řadu projektů, které je třeba dotáhnout. Jako například nové byty, které by mohly do města na Labi přitáhnout mladé rodiny a Lovosicím dát nový impuls.

I z toho důvodu, že díky dálnici je odtud blízko nejen do Ústí, ale i do Prahy a řada lidí už tak do metropole dojíždí. Otázkou však je, zda právě současná kauza starosty Vojtěcha Krejčího nebude tím, co současné koalici zlomí vaz a zakryje všechno, co se po roce 2022 v Lovosicích rozjelo.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.