


Vedení ČT nechce povolit známému moderátorovi Václavu Moravcovi dávat nové rozhovory do médií. Jde o další z indicií, že se on i jeho diskusní pořad dostávají pod stále větší tlak. Redakce Aktuálně.cz žádala Moravce o rozhovor naposledy v polovině minulého týdne.

Václav Moravec patří mezi nejsledovanější osobnosti české veřejnoprávní televize. V posledních několika měsících dal veřejně najevo nespokojenost se svým postavením a situací uvnitř ČT. Další veřejné výstupy známého moderátora jsou ale v danou chvíli podle všeho velmi nejisté.
„Dovolte mi, abych Vám z celého srdce poděkoval za opakovanou telefonickou nabídku k rozhovoru pro Aktuálně.cz, které si velmi vážím. Vaši žádost jsem v souladu se Standardy ČT předal tiskovému mluvčímu,“ odvětil Moravec na naši žádost o interview. Z tiskového oddělení ČT mu následně přišla obšírná, ale hlavně zamítavá odpověď.
„Jiné osoby než ty, které definují Standardy, nejsou oprávněny poskytovat informace o České televizi médiím, zejména nesmějí svévolně odpovídat na jakékoli dotazy médií týkající se činnosti ČT nebo vyvíjet aktivity směřující k medializaci témat souvisejících s činností ČT, neboť takovým postupem může dojít k poškození oprávněných zájmů zaměstnavatele. Pokud jakýkoli pracovník ČT obdrží dotaz zástupce médií týkající se informací o ČT, je jeho povinností předat takový dotaz k vyřízení určené osobě vyplývající z tohoto článku. Pokud se Vám tedy množí novinářské dotazy, odkažte je ve smyslu Článku 3 na tiskové oddělení, potažmo na tiskového mluvčího,“ uvedl mluvčí ČT Michal Pleskot.
V této souvislosti není bez zajímavosti, že se v posledních dnech v médiích objevily rozhovory dvou jiných moderátorů ČT: Michaela Jílková v Blesku a Jakub Železný v DVTV. Redakce Aktuálně.cz v každém případě obratem a v souladu s instrukcemi požádala o rozhovor přes tiskové oddělení ČT. Bez odezvy. Navzdory opakované urgenci doposud nepřišla reakce, přitom v minulosti, v podobných situacích, reagovalo tiskové oddělení ČT de facto obratem.
Václav Moravec poskytl Aktuálně.cz rozhovor naposledy loni na podzim. Zmínil v něm například, že by většině hráčů, ať už politických, nebo těch na trhu, vyhovovalo, pokud by ČT měla postavení a sledovanost jako Slovenská televize. „Aby to byla taková hezky znormalizovaná ‚vládní vlnka‘. A část radních zjevně takové zadání systematicky plní. Teď je otázka, zda jde o politické, nebo ekonomické zadání, či dokonce obojí, jehož cílem je, aby Česká televize byla irelevantní,“ uvedl tehdy.
Vše se děje v čase, kdy Moravec a jeho diskusní pořád – který ČT vysílá již 22 let – čelí podle samotného moderátora i řady indicií stále silnějšímu tlaku. Naposledy se to projevilo minulý týden při jednání Rady ČT. Tak jako téměř vždycky během posledních měsíců členové kontrolního orgánu veřejnoprávní televize řešili účast předsedy SPD Tomia Okamury v Otázkách Václava Moravce. Okamura do nich nebyl pozván víc než deset let.
A generální ředitel televize Hynek Chudárek radním slíbil, že náprava bude zjednána do konce února. „Šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal se také osobně začal účastnit veškerých porad redakce OVM – aby měl dozor a kontrolu nad tím, co se tam děje,“ dodal. Podrobnější nebyl, z jeho slov ale jasně plyne, že by měl být Okamura do Otázek pozván do konce února.
V reakci na jednání Rady ČT jsme tedy požádali Moravce o rozhovor. Zatím ale neúspěšně. A pokud se Pleskot odkazuje na Standardy a pravidla, podle kterých se mají zaměstnanci ČT chovat na veřejnosti, Moravec upozorňuje, že je zmíněnému dokumentu nadřazený Kodex ČT a jemu pak Listina základních práv a svobod.
V ní se pak píše mimo jiné toto: „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. Cenzura je nepřípustná.“
Pokud jde o Tomia Okamuru a jeho účast v OVM, Moravec tvrdí toto: „Zprvu si Tomio Okamura soustavnou veřejnou kritikou dramaturgie OVM snažil zajistit, aby byl pravidelným hostem, což by v každé normální zemi bylo vnímáno jako politický nátlak na redakční autonomii média veřejné služby. Poté byl nespokojený s mým výkonem v Superdebatě ČT před volbami 2017 a odmítl naše pozvání.“
„Po roce 2020 se generální ředitel ČT Petr Dvořák ocitl pod tlakem nejen tehdy nově zvolených členů Rady ČT, jejichž složení si ostatně na svých sociálních sítích Okamura pochvaloval,“ připomněl Moravec. „To se projevilo mimo jiné přidáním pasáže do výroční zprávy ČT, že zastoupení SPD v politickém zpravodajství neodpovídá zastoupení této strany v Poslanecké sněmovně,“ dodal v už citovaném rozhovoru pro Aktuálně.cz loni na podzim.
Moravec také upozornil, že se sice tehdejší ředitel ČT proti tomuto tlaku ohradil, ovšem následně se rozhovory s Tomiem Okamurou objevily v průběhu necelého měsíce čtyřicetkrát ve vysílání ČT24. A zdůraznil, že se redakce OVM v uplynulé dekádě držela pravidla: „Platí zákon o ČT a Kodex ČT, které chrání obsah ČT před vnějšími tlaky.“
Václav Moravec čelí tlaku dlouhodobě. A to především ze strany některých radních ČT. Podle nedávného vyjádření bývalého generálního ředitele ČT Jana Součka pro týdeník Respekt mezi ně patří především Pavel Matocha.
Souček o něm hovořil takto: „Mně došlo, že spolu Matocha a Mrzena (ředitel zpravodajství ČT, pozn. r.) čile konverzují o interních tématech, když začal Matocha letos po Novém roce intenzivně tlačit na Moravcův konec a pak mi vyčetl, že jsem to já, kdo Moravce chrání. Že ví, že už v listopadu Mrzena navrhl v rámci rozpočtových škrtů mimo jiné i konec Fokusu Václava Moravce a že jsem to tehdy smetl ze stolu. A že to ví od Mrzeny.“
Navíc sám Matocha se nikterak netají tím, jaké byly a jsou jeho cíle, pokud jde o změny v ČT. Nedávno o tom psal na své sociální sítě: „Petr Dvořák nebyl znovu zvolen, Zdeněk Šámal skončil s ním, Jan Souček přišel o 90 procent odměn a byl odvolán, Nora Fridrichová ani Marek Wollner tam už nejsou, Jakub Železný moderuje bezvýznamný pořad (ve srovnání s Událostmi), teď se řeší Václav Moravec…“
Tento výčet je výjimečný tím, že v něm radní vyjmenovává věci, které nepatří mezi zákonné kompetence člena kontrolního orgánu veřejnoprávní televize. Což mimo jiné potvrdily dva nezávislé právní posudky, které si Rada ČT nechala vypracovat kvůli Otázkám Václava Moravce – aniž by o nich veřejně informovala.
Redakce Aktuálně.cz je má ovšem k dispozici. A v jednom z nich se například píše, že Rada ČT ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů a nesmějí tedy přijímat stanoviska a doporučení týkající se konkrétního pořadu a jeho dramaturgie.
A také, že se podle článku 6.2 Kodexu ČT vyváženost zastoupení jednotlivých politických stran a hnutí posuzuje v celku jejího vysílání. „To znamená, že vyvážené zastoupení je nutné posuzovat napříč všemi diskusními pořady České televize a u všech reprezentantů politické strany či hnutí,“ uvádí materiál, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Loni na podzim pak ČT zveřejnila obsáhlé tiskové prohlášení, ve kterém se vymezuje vůči rozhovoru Václava Moravce pro Deník N. To lze interpretovat i jako otevřenou válku vedení ČT s jednou ze svých respektovaných novinářských osobností.



Evropská unie vyprodukovala za loňský rok poprvé více elektrické energie z větru a slunce než z fosilních paliv. Podle agentur Reuters a AFP to uvedl energetický výzkumný institut Ember ve své analýze.



Americký prezident Donald Trump plánuje dnes na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj přitom v úterý řekl, že chce jet do Davosu na zasedání WEF jen tehdy, pokud by tam se Spojenými státy podepsal dokumenty o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a o obnově země.



Česká mužská jednička Jakub Menšík je ve 3. kole grandslamového Australian Open. Postup slaví i vracející se Karolína Plíšková a Linda Nosková.






Europoslanci budou ve čtvrtek hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi. Návrh, pod kterým jsou uvedeni především europoslanci z frakce Patrioti pro Evropu, odůvodňuje vyjádření nedůvěry podpisem obchodní dohody EU se skupinou latinskoamerických zemí Mercosur.