Policii se postupně daří rozkrývat podvody se sociálními dávkami pro ukrajinské uprchlíky. Vysoký úředník ministerstva práce deníku Aktuálně.cz řekl, že klíčové opatření, které může efektivně bránit tomu, že peníze proudí tam, kam mají, se státu zatím nedaří zavést. A ukázal na policii.
O nelegálním čerpání dávek pro Ukrajince se začalo mluvit až nedávno. Na podvody začaly upozorňovat banky. „Je to z podnětu bank, na jejichž účty chodily opravdu milionové částky a jim to přišlo divné,“ řekl poslední lednovou neděli v pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce Aleš Juchelka (ANO).
Čerpání probíhalo několika způsoby. Sama policie přitom nechtěla příliš zveřejňovat detaily, aby neposkytovala návod. Ke zneužívání prý docházelo u humanitárních dávek i u takzvaných příspěvků na bydlení pro solidární domácnosti, kdy po vypuknutí války na Ukrajině stát poskytoval peníze těm, co u sebe ubytovali uprchlíky.
Například loni na podzim zadržela cizinecká policie na Vysočině třináct Ukrajinců zneužívajících humanitární dávky. Podle policie se cizinci snažili podvodně prodloužit dočasnou ochranu na českém území a čerpáním dávek připravili stát o více než dva a půl milionu korun. A čerpání dalších několika milionů se prý policii podařilo zabránit.
„Jedná se o takzvané ‚pendlery‘, tedy o státní příslušníky Ukrajiny, kteří na území České republiky jezdí pouze za účelem zneužívání humanitárních dávek. Ty uděluje úřad práce občanům Ukrajiny s dočasnou ochranou v Česku, kteří se ocitli v nouzi kvůli válečnému konfliktu a potřebují finanční pomoc na zajištění základních životních potřeb a nákladů na bydlení,“ citoval tehdy server Novinky.cz mluvčí policie Danu Čírtkovou.
Vrchní ředitel sekce informačních technologií ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš, který od loňského září dočasně převzal vedení úřadu práce, teď tvrdí, že nejzásadnější opatření, které by zamezilo podvodům, zatím nebylo schváleno. A není jasné, zda na něj vůbec dojde.
Ukrajinci v Česku
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. Dočasnou ochranu, která umožňuje ukrajinským válečným uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, mělo podle Metnara na začátku tohoto roku 393 tisíc lidí. Více než 180 tisíc z nich pracuje.
„Chceme, aby počet těch, kteří pracují, byl větší,“ řekl tento týden po jednání vlády ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), když kabinet schválil nařízení, podle kterého bude stejně jako v minulosti dál udělovat dlouhodobé povolení k pobytu. A to jen těm, kteří pracují, platí daně a neberou sociální dávky.
Podle některých jsou podmínky příliš přísné. Například loni požádalo o zvláštní dlouhodobý pobyt zhruba 80 tisíc Ukrajinců, získalo ho ale zhruba jen 16 tisíc z nich.
„Několikrát jsme žádali, abychom my jako úřad práce dostávali informaci o tom, jestli se ten uprchlík zdržuje na našem území,“ říká za Trpkoš.
Jednu z hlavních podmínek čerpání humanitární dávky, tedy zda se dotyčný opravdu alespoň patnáct dní v měsíci nachází v Česku, a ne na Ukrajině, nedokážou úřady zkontrolovat.
Podle Trpkoše by příslušná data měla mít policie. „Policie by měla mít informaci o tom, že překročil hranici Schengenu. Jenže tahle informace se nikdy nepropsala k nám, abychom ji měli k dispozici,“ vysvětluje Trpkoš.
„Potřebujeme mít data o tom, že cizinec zemi opustil, jinak nejsme schopni ověřit, zda ten nárok na dávku trvá,“ vysvětluje. „Tyhle informace jsme nikdy nedostali, ale chtěli jsme je. Zda je někdy dostaneme, to bude záležet na politické reprezentaci, o jak zcela zásadní způsob kontroly to budou považovat,“ říká Trpkoš.
Pak už totiž zbývá jedině kontrolovat dotyčné fyzicky. „I kdybychom nutili Ukrajince, respektive celou jeho rodinu, vezměte si, jak složité by to bylo, když by k nám musel na úřad práce přijít celý okruh osob, tak tohle se téměř nedá udělat,“ namítá Trpkoš. „Ale i kdybychom to udělali, tak ho uvidíme v jeden časový okamžik. Ale podmínka nároku na humanitární dávku je, že je tady víc než patnáct dní v rámci měsíce. Ale patnáctkrát ho na ten úřad samozřejmě nemůžete dostat,“ říká.
Co je humanitární dávka
Dávka je určena občanům Ukrajiny, kteří přišli do České republiky z důvodu válečného konfliktu.
Je pojata jako příspěvek na životní potřeby a zároveň příspěvek na bydlení s tím, že se zohledňují veškeré příjmy a případné úspory žadatele.
Odvíjí se od životního a existenčního minima a výše je též závislá na tom, zda se jedná o zranitelné osoby.
Po dobu prvních pěti měsíců je poskytována ve výši životního minima, následně je snížena na existenční minimum.
Policie přitom na slova Karla Trpkoše reagovala, že data o cizincích ze třetích zemích, zda jsou v České republice, k dispozici v nějaké ucelené databázi nemá.
„Samozřejmě disponujeme nástroji, kterými můžeme zjistit místa pobytu zájmového cizince na území České republiky,“ vysvětluje mluvčí cizinecké policie Josef Urban. „Tyto informace sdělujeme pouze v rámci spolupráce s orgány činnými v trestním řízení,“ dodává.
Kromě toho je policie smí sdělovat vybraným státním institucím nebo v rámci mezinárodní policejní spolupráce. Podle Trpkoše by se musel změnit zákon. Tedy aby se okruh osob, komu smí policie data sdělovat, rozšířil i o úřady práce.
Klíčovým zdrojem informací o pobytu lidí ze třetích zemí je pro policii zákonná ohlašovací povinnost. Cizinec je totiž ze zákona povinen do třech pracovních dnů od vstupu na území ohlásit policii místo svého pobytu.
„Tuto povinnost musí plnit i ubytovatelé, kteří jsou taktéž povinni oznámit ubytování cizince. Tyto data se nám poté automaticky propisují do našich informačních systémů,“ říká za cizineckou policii Urban.
Cizinecká policie pak smí kontrolovat dotyčné fyzicky. Například za loňský rok udělala 175 pobytových kontrol všech cizinců.
Od dubna by měl být v provozu automatický informační systém určený k registraci státních příslušníků třetích zemí při každém překročení vnějších hranic schengenského prostoru.
Aleš Juchelka potvrzuje, že zjistit, zda se cizinec ze třetích zemí nachází uvnitř, nebo mimo schengenský prostor, natož pak přímo v Česku, není jednoduché. „Abychom to zkontrolovali, museli by se třeba každé dva týdny hlásit na úřadech práce,“ uvažuje Juchelka. Podobně jako Trpkoš, kterého přivedl na ministerstvo práce Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL), aby zastřešil digitalizaci celého dávkového systému, Juchelka tvrdí, že „se o tom povedou diskuse“.
Jurečka: byli jsme přísní
„Ta minulá vláda, a my jsme to i několikrát probírali na výboru pro sociální politiku u humanitární dávky, rezignovala na veškeré kontrolní mechanismy,“ zdůraznil Juchelka ve zmíněném diskusním pořadu.
Někteří politici přitom mluvili už v minulém volebním období o vysokých částkách vyplacených nelegálně v rámci peněz, které měly podpořit uprchlíky z Ukrajiny. Naposledy kritizoval systém se zmínkou konkrétních částek Aleš Juchelka spolu s Liborem Vondráčkem ve zmíněné diskusi České televize.
„Aby někdo bral na dávkách 80 milionů korun, to jsem teda neslyšel,“ podivoval se Vondráček ve své kritice zneužívání dávek.
Policie přitom, jak zjistil deník Aktuálně.cz, nemá o celkových potenciálních škodách přehled. Každý okres si vede svou statistiku.
„Celkově způsobená škoda v námi šetřených spisech, včetně těch odložených nebo postoupených na jiná krajská ředitelství, byla kolem 30 milionů korun,“ sdělil deníku Aktuálně.cz například za Olomoucký kraj komisař Libor Hejtman.
Stále se přitom jedná o velmi citlivé téma. A to i v kontextu toho, že Česko patří z celé Evropské unie k rekordmanům, pokud jde o počet přijatých uprchlíků z Ukrajiny. Ukrajincům se v Česku daří, většina z nich pracuje a navíc v řadě odvětvích česká ekonomika na pracujících Ukrajincích stojí. Bez nich by došlo ke kolapsu.
Bývalý ministr práce Marian Jurečka pochybení odmítá. „Ze všech zemí kolem nás máme nejpřísnější systém,“ řekl Jurečka už dřív. „Všechny země kolem nás v zásadě ukrajinské uprchlíky pouštějí do jejich sociálního systému. My to neděláme. U nás například ukrajinská maminka nemá nárok na rodičák. Má pouze humanitární dávku,“ dodává. Do sociálního systému pustili uprchlíky například v sousedním Polsku.
Od ledna došlo k výraznému zpřísnění. Na sociální dávky v Polsku má nově uprchlík nárok, jen pokud bude pracovat a vydělávat alespoň polovinu minimální mzdy a jeho děti starší šesti let budou chodit do školy.
Polské úřady také zpřísní kontroly, zda uprchlíci pobírající nějaké dávky v Polsku opravdu žijí a pracují.
Exministr Jurečka připomíná, že ze systému humanitárních dávek se ročně vyřazují tisíce lidí právě proto, že úřad vyhodnotí, že dotyčný na to nemá nárok. „A že to řeší soudy, to je zase z podnětu úřadu práce, který vyhodnotil, že někdo někde nějakou část zneužil,“ dokládá Jurečka fakt, že kontrola funguje.
„Ale to zneužití nevypnete nikdy, to je i u českého občana, který vám řekne nějakou skutečnost a vy to zjistíte zpětně,“ uzavírá Juchelkův předchůdce.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Slavný český skokan promluvil o synovi a olympiádě. Bylo by to krásné, řekl o svém snu
Jakub Janda patří v historii k nejúspěšnějším českým sportovcům, jako skokan na lyžích získal řadu ocenění, včetně medailí z mistrovství světa. Aktuálně.cz proto zajímalo, jestli sleduje probíhající olympiádu a kde vidí příčiny toho, že českým skokanům se dlouhodobě nedaří. Janda popsal problémy a zároveň upozornil na svého syna, který by ho mohl začít napodobovat.
„Jsem jen chlap, co dělá svou práci.“ Seznamte se s ledařem, který na olympiádě tančí moonwalk
Zimní olympiáda má nečekaného hrdinu. Není mu dvacet, nezíská medaily, nemá sponzory a jeho kolbištěm je prázdná hala v pět ráno. Jedenašedesátiletý Skot Mark Callan se stal virální senzací díky svému „moonwalku“ na curlingovém ledě. Ale nenechte se mýlit – tenhle tanec není pro pobavení diváků, je to precizní věda, bez které by se v Itálii neodehrál jediný zápas.
Sáblíková definitivně ukončila olympijskou kariéru, v Miláně už závodit nebude
Rychlobruslařka Martina Sáblíková potvrdila, že nebude na olympijských hrách v Miláně startovat v závodě na 1500 metrů.
Estébáci šikanovali herce Töpfera. Teď jim hrozí až deset let vězení
Kriminalisté obvinili čtyři bývalé důstojníky Státní bezpečnosti (StB) kvůli pronásledování herce Tomáše Töpfera v 70. a 80. letech. Viní je ze zneužití pravomoci úřední osoby. V úterý to sdělil mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek a vyšetřovatel případu Ludvík Fiala.
ŽIVĚTrump varoval Írán před následky bez dohody, jednání v Ženevě se účastní nepřímo
V Ženevě dnes začalo druhé kolo nepřímých jednání mezi Spojenými státy a Íránem o jaderném programu Teheránu. S odvoláním na íránská státní média o tom informují tiskové agentury. Úspěch jednání podle íránského zdroje agentury Reuters závisí i na tom, zda se USA vyvarují nerealistických požadavků.