"Může to mít nevratné následky." Intimní fotky si v Česku posílají už i malé děti

Sexting už není doménou pouze dospívajících a mladých dospělých. Podle odborníků se vytváření a posílání podobného obsahu stále více přesouvá k mladším ročníkům. Výjimkou nejsou ani děti na prvním stupni základní školy.

Intimní život dětí se přesouvá na internet. Sexting, tedy posílání intimních obrázků a videí, je stále běžnější u dětí, kterým není ještě ani deset let. Častěji se navíc stává, že obsah produkují samy děti.

Podle statistik portálu STOPonline, který je určený k hlášení nezákonného obsahu na internetu, bylo podobných případů předloni 96. Minulý rok se ale číslo vyšplhalo už na hodnotu 238.

„Bohužel tato kategorie roste. Dříve to byly především dívky ve věku 15 let plus. Věková hranice těchto případů se neustále snižuje a často se teď setkáváme s obsahem, na kterém jsou děti již ve věku devíti let,“ přibližuje specialistka počítačové bezpečnosti Kateřina Vokrouhlíková ze STOPonline. Nejedná se přitom pouze o dívky, ale i o chlapce.

Děti si mnohdy nebezpečí neuvědomují. „Pod tlakem okolí nebo s důvěrou v druhou osobu, například partnera, poskytnou intimní materiál, který se pak může nekontrolovatelně šířit a způsobit nevratné následky, včetně obvinění z trestného činu,“ popisuje lektor Telekomunikační akademie Českého telekomunikačního úřadu Václav Linhart.

Právě snaha udělat radost partnerovi nebo partnerce bývá nejčastější motivací pro posílání vlastního intimního obsahu. K dalším důvodům se řadí reakce na podobnou fotku a touha po flirtu. Ukazují to data Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který zkoumal vztah více než 40 tisíc dětí k sextingu.

Ve výzkumu se ukázalo, že téměř pětina mladých má zkušenosti s posíláním vlastního obsahu. Míra nicméně s věkem roste. Sexuálně laděné selfie někdy poslala bezmála třetina mladých ve věku 17 let.

Podle vrchního komisaře Jakuba Vinčálka jde skutečně často o vlastní vůlí vytvořený obsah. „Někdy je to bohužel jen tak z plezíru, protože to dělají ostatní nebo protože to někde viděli,“ popisuje.

Upozorňuje, že děti a náctiletí ale mnohdy nevědí, že samotná obnažená fotografie sebe sama a její sdílení nejsou legální. „Osoba mladší osmnácti let nesmí vytvářet intimní materiál, nedejbože ho někomu posílat, protože to může být kvalifikováno jako šíření dětské pornografie,“ dodává.

Také počet trestných činů v podobě dětské pornografie a jejího šíření se rok od roku zvyšuje. Zatímco v roce 2021 takových případů bylo u dětí 59, v loňském roce to už byl téměř čtyřnásobek. Souvisí to ovšem i s nárůstem uživatelů a dobou strávenou v online prostředí.

Nátlak a úplatky

Ne vždy však děti sdílejí vlastní fotografie a videa dobrovolně.

„V některých případech jsou materiály vytvořené na základě činnosti sexuálního predátora nebo to děti dělají za úplatu. S někým online komunikují, je jim slíbeno finanční ohodnocení nebo jiná materiální výhoda, a tak to udělají,“ varuje Jakub Vinčálek.

Když se ale obsah začne nekontrolovaně šířit, děti mohou mít psychické obtíže, jako jsou úzkosti, deprese či narušení sebehodnocení. Zkušenosti mohou nepříznivě ovlivnit jejich zdravý vývoj i schopnost navázat bezpečný vztah v budoucnu.

Pocity po zprávě

Mnohdy děti reagují negativně i v případě, že samy intimní zprávy neposlaly, ale naopak je dostanou od někoho jiného. Podle nedávného výzkumu vědeckého týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity má zkušenosti s obdržením fotky obnaženého nebo nahého protějšku více než polovina dívek a 41 procent chlapců.

Většinu z nich obdržení sexuální zprávy rozhodilo, a to ať už ji očekávali, nebo ne. Častěji se nepříjemně cítily dívky. Podle výzkumníků za tím stojí odlišná společenská očekávání.

„Zatímco u chlapců je posílání sexuálně laděných zpráv často vnímáno jako vtip nebo běžná součást komunikace, dívky čelí dvojímu metru. Pokud se sextingu neúčastní, mohou být označeny za prudérní nebo nezajímavé. Pokud sextují, často dostávají nálepku promiskuity, která je mezi vrstevníky vnímána negativně,“ vysvětlují vědci z Masarykovy univerzity.

Asi šestina dospívajících ve věku 11 až 14 let navíc zažila situaci, kdy je někdo o poslání sexuálního obsahu požádal. Častěji se s takovou situací setkávaly dívky, a to pětina z dotázaných. Se sexuálními žádostmi se setkaly i jedenáctileté dívky.

Jak dítě chránit

Právě proto je důležitá včasná prevence. „Až polovina mladistvých se o sexuálních obsazích online ve škole v rámci sexuální výchovy nedozví, a proto rodiče nesmí podceňovat svou roli v poučování dětí a dospívajících,“ informuje výzkumnice z týmu IRTIS Michaela Šaradín Lebedíková.

Podle Kateřiny Vokrouhlíkové ze STOPonline je nejdůležitější komunikace. „Dítě potřebuje vědět, že jakmile fotku pošle, ztrácí nad ní kontrolu. I když druhá strana slíbí ‚nikomu to nepošlu‘, není to jistota. Fotka může být uložena, přeposlána nebo použita pro vydírání,“ upozorňuje.

Rodiče by se tedy měli snažit vytvořit prostředí, ve kterém bude dítě poučeno o rizicích i výhodách používání internetu a technologií. Zároveň musí mít dítě možnost se rodičům svěřit, pokud se dostane do rizikové situace, a mít důvěru v to, že rodiče zareagují s pochopením.