


Motoristický poslanec a místopředseda zahraničního výboru Filip Turek pobouřil část české politické scény. Rozbuškou se stal rozhovor pro Aktuálně.cz natočený v Kyjevě, ve kterém zmínil důvody, proč podle něj začala válka na Ukrajině. Uvedl mimo jiné rozšiřování NATO. Na jeho tvrzení ostře reagovali například expremiér Petr Fiala, senátor Pavel Fischer či další politici z řad nynější opozice.
O důvodech, proč k válce mezi Ruskem a Ukrajinou vůbec došlo, měl Turek jasno. Trvá na tom, že cestu ke konfliktu vydláždila „špatná zahraniční politika supervelmocí“, což zopakoval v rozhovoru, který v Kyjevě poskytl Aktuálně.cz před budovou zasaženou ruským dronovým útokem.
„Vím, že jsou na to média alergická, protože Rusové tento argument používají také – ale jedním z argumentů je samozřejmě nějaké rozšiřování NATO,“ nechal se slyšet čestný předseda Motoristů sobě. Celý rozhovor, který natočil redaktor Radek Bartoníček, můžete zhlédnout níže.
Reakce české politické scény na sebe nenechala dlouho čekat. K Turkovi se vyjádřil například expremiér Petr Fiala (ODS).
„Petr Macinka říkal, že většina českých občanů, mimo pár nějakých ‚naprostých pošuků‘, má velmi negativní vztah k Rusku. Evidentně si jednoho z nich vzal s sebou na zahraniční cestu na Ukrajinu,“ rýpnul si do současného ministra zahraničí, který v Kyjevě zaujal překvapivě smířlivými vyjádřeními na podporu Ukrajiny.
Poznámku k Turkovi měla také poslankyně STAN Barbora Urbanová, která s motoristickým politikem působí ve sněmovním zahraničním výboru.
„Chvilku po obědě měl člověk i naději, že to nebude úplně šílená ostuda… A pak nám všem Filip Turek dokázal, že to, že stojíte vedle nějakého člověka a trávíte s ním na té pracovní návštěvě čas, ještě neznamená, že ho doopravdy posloucháte. Pan Macinka ho měl raději nechat doma,“ opřela se do motoristického poslance.
Kritiku si neodpustil ani šéf senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer. „A heleďme se. Filip Turek tvrdí, že NATO prý vyprovokovalo Rusko k válce. To je kremlo-tlachání. Putin už v roce 2008 řekl Bushovi, že Ukrajina je umělý stát. Už tehdy měl Putin své imperiální plány připraveny. Turkovy výroky o tom, že vina je na straně NATO, jsou mimo. Slyším v nich měkký ruský akcent,“ vzkázal na sociální síti X.
Macinkův předchůdce v čele resortu zahraničí a poslanec za ODS Jan Lipavský si rovněž nebral servítky. „Turek je šiřitel ruské propagandy. Tak ať Macinka nikde nevykládá bludy, že jí v Česku nikdo nepodléhá,“ napsal na sociální sítě a poukázal na podobnost argumentů Filipa Turka a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který také mluví o „ohrožení Ruska ze strany NATO“.
Hlavní tváře nově vzniklé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě se k Turkovi a jeho slovům zatím veřejně nevyjádřily.
Tvrzení Filipa Turka působí jako překvapivý kontrast k ministru zahraničí Petru Macinkovi, který se jasně postavil na stranu Ukrajiny. Ještě několik dní nazpět se nevyhnul slovní přestřelce mezi ukrajinským velvyslancem v Praze Vasylem Zvaryčem a svým diplomatickým protějškem Andrijem Sybihou, v Kyjevě nicméně zvolil smířlivější rétoriku.
„Určitě je vidět, že Ukrajina má velký zájem o mír. Já oceňuji, když to sleduji osobně – velké ústupky, které v tom mírovém jednání byla Ukrajina ochotna učinit. Takže teď je čas na ústupky na ruské straně,“ řekl Macinka před novináři.
Podle něj je dobře, že se podařilo najít kompromis a konsenzus, který zajistí pokračování muniční iniciativy. „Jsem rád, že jsem mohl být jakýmsi poslem, i když jenom symbolickým, dobrých zpráv, co se týče pokračování muniční iniciativy. Víme, že je nesmírně důležitá pro Ukrajinu,“ zdůraznil v Kyjevě.



Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.



Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak, řekla v úterý v Kyjevě předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska.



Estonsko si 24. února nepřipomíná jen výročí své nezávislosti, ale i další rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Tallinnu se konala tradiční vojenská přehlídka, která letos získala ještě silnější symbolický rozměr. „Určitě bych řekl, že jo,“ odpověděl reportér Aktuálně.cz Jaroslav Synčák na otázku, zda lze přehlídku chápat jako varování Rusku.



Český tenista Jakub Menšík na úvod turnaje v Dubaji porazil někdejší světovou šestku Huberta Hurkacze. S polským soupeřem si třináctka rankingu poradila 6:4 a 7:6. Jiří Lehečka v prvním kole po obratu porazil 4:6, 6:4 a 6:2 Lucu Nardiho z Itálie. Dalším soupeřem osmého nasazeného hráče bude Španěl Pablo Carreňo.



Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná. Americký prezident Donald Trump dnes v příspěvku na své sociální síti opět zkritizoval nejvyšší soud a pohrozil novými cly.