Marek Trúchly: Dilema konzervativního investora

Nízká úroková míra, kterou stanovuje ČNB, pravděpodobně zůstane na těchto úrovních ještě nějakou dobu. V budoucnu ještě možná klesne a vyzkoušíme si, jaké to je platit bance za to, že jí dáváme peníze, určitě ale někdy znovu půjde zpět nahoru.

Výnos desetiletého českého státního dluhopisu se pohybuje okolo 0,4 procenta ročně, u německého se stejnou splatností se dostaneme na 0,25 procenta. U kratších splatností se ocitneme ještě níž, nebo dokonce v záporu. Jakmile ČNB zvedne úrokové sazby, ceny těchto dluhopisů klesnou a investor prodělá.

U nemovitostí se potýkáme s podobným problémem. Asi všichni vidíme, jak se vyvíjejí ceny bytů v Praze. Jejich hodnota roste, protože si každý může dovolit financovat nákup hypotékou. Se zvýšením úrokových sazeb narostou náklady na splátku dluhu, cenový boom nebude dále z čeho financovat a ceny nemovitostí taktéž zkorigují. Navíc nám poslední krize a vývoj realitního trhu v USA po roce 2007 názorně ukázaly bezpečnost této investice.

Alternativní investice jako zlato, směnky, podřízené dluhy finančních institucí a podobně jsou cokoli jen ne konzervativní. Každá rada drahá, ale nebojím se poradit klientům nasměrovat část financí do akcií, kde mohou participovat na růstu jejich hodnoty a v mnoha případech nalézt výnos v podobě dividend. Jednoznačně se jedná o transparentní a relativně jednoduchou formu zhodnocování financí.

Autor je analytikem Patria Finance