Lichtenštejnové spor o pozemky u Říčan nevzdávají, podali dovolání

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY 2.0: Naomi Flickr

ČTK
Nadace knížete z Lichtenštejna podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR kvůli sporu o 600 hektarů pozemků poblíž Říčan. Soudy nižší instance přiznaly pozemky státu na základě Benešových dekretů. Podle Nadace jde o protiprávní konfiskaci majetku. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uvedl, že nadace nemohla zdědit majetek, který byl zabaven.

Okresní soud pro Prahu - východ v roce 2013 na žádost nadace potvrdil zápis v katastru nemovitostí, podle nějž pozemky patřily do dědictví Lichtenštejnů. „K našemu překvapení ale Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v roce 2014 podal konfiskační žalobu na tyto pozemky,“ popsal vývoj případu výkonný ředitel nadace Konstantin z Lichtenštejna.

Okresní soud pro Prahu - východ pak loni v listopadu spor rozhodl ve prospěch státu. Jeho rozhodnutí letos v květnu potvrdil i Krajský soud v Praze. „Rozhodli jsme se podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ve smyslu, aby zrušil rozsudky soudů nižší instance, které byly dosud vydány,“ řekl Konstantin z Lichtenštejna.

ÚZSVM ve vyjádření uvedl, že tento postup nadace předpokládal. „Jsme připraveni hájit zájmy České republiky i v dalším soudním řízení,“ dodal mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Nárok státu na pozemky úřad zdůvodňuje tím, že byly v majetku státu ze zákona již od roku 1945. „Vzhledem ke konfiskaci majetku Franze Josefa II von Liechtenstein v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění,“ doplnil Ležatka.

Kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů.

Původní zápis v katastru nemovitostí, který jako vlastníka stanovil Lichtenštejny, vznikl chybou úředníků, kteří v minulosti přesně neoznačili všechen majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. Podle vysvětlení soudu se přechod vlastnictví uskutečnil na základě dekretů bez ohledu na to, kdo byl zapsán v katastru.

Soudy podle Konstantina z Lichtenštejna vůbec nevzaly v úvahu, že nadace byla v roce 2013 potvrzena jako právoplatný vlastník pozemků. „Je to velmi jednoduché, nadace zcela prokazatelně, právoplatně zdědila a také registrovala vlastnický titul na pozemky, byl potvrzen i českými soudy v roce 2013. Proto nedávný výrok byl překvapením a shledáváme ho za zcela nepřijatelný,“ řekl.

Zopakoval také dřívější postoj, že Benešovy dekrety se nevztahují ani na nadaci, ani na Františka Josefa II. Vyjádřil znepokojení nad tím, že v roce 2016 české soudy rozhodují o zabavení řádně zapsaného majetku.

„Doufáme, že Nejvyšší soud zváží všechny skutečnosti a všechny důkazy a i přesto, že to bude určitě trvat řádově několik měsíců, rozhodne v náš prospěch,“ řekl. Nadace v tiskové zprávě uvedla, že je připravena případ posunout k mezinárodním soudům.

Komunální volby 2026

V roce 2026 se v Česku uskuteční komunální volby, tedy volby do zastupitelstev obcí. Přinášíme přehled důležitých informací, mezi které patří termín a čas voleb, specifika komunálních voleb v Praze a dalších velkých městech, volební průzkumy, kandidáti a pravidla hlasování. Nechybí ani informace o tom, jak často se konají komunální volby, jak fungují volby do obecního zastupitelstva a kde sledovat výsledky voleb 2026 online (články se zobrazí po rozkliknutí odkazu).

Termín voleb

Křížkování

Volba starosty a primátora

Jak kandidovat do zastupitelstva

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze