Kvůli čemu skončila Šichtařová. Pohled na poslance ANO ji mohl zdrtit

Markéta Šichtařová sice patřila k nejméně výrazným poslancům, jací se kdy v Poslanecké sněmovně objevili, ale svým úterním oznámením o složení mandátu se nepochybně zapíše do historie zákonodárného sboru. Aby někdo oznámil, že skládá mandát kvůli jednomu hlasování, to ještě parlament nezažil. Už proto je dobré se u jejího konce zastavit. Včetně toho, zda končí skutečně kvůli jednomu zákonu.

Zákon o digitální ekonomice svým názvem nepůsobí nijak lákavě, těžko si lze pod ním něco konkrétního, natož skutečně zásadního představit. I proto se mnozí diví, proč poslankyně Markéta Šichtařová právě kvůli němu sáhla k tak radikálnímu kroku, jako je složení mandátu – tedy k okamžitému odchodu ze sněmovny. A to ještě za situace, kdy mnohdy poslancům fakticky ani nezáleží na tom, jestli pro něco zvedli, či nezvedli ruku, protože prostě hlasují podle toho, jak hlasuje celý klub.

V tomto konkrétním případě lze najít „osudové“ hlasování pod číslem 94. Šlo o důležité hlasování, protože právě se rozhodovalo o návrhu Šichtařové, aby byl tento zákon zamítnut. Vzápětí bylo zřejmé, že klub SPD, v drtivé většině případů jednotný, tentokrát jednotný nebyl. Sedm poslanců se hlasování zdrželo, sedm hlasovalo pro zamítnutí.

Mimochodem, předseda Svobodných, Libor Vondráček, se zdržel, přestože Šichtařová přišla do sněmovny s ním jako zástupkyně Svobodných. Naopak předseda SPD Tomio Okamura hlasoval pro zamítnutí.

Nejdůležitější byl ale výsledek hlasování. A o něm rozhodli hlavně poslanci ANO, kterých je ve sněmovně zdaleka nejvíc. Pro Šichtařovou mohl být pohled na poslance Babišova hnutí zdrcující. Přestože jde o koaliční partnery SPD, pro její návrh nehlasovali. A to v množství naprosto jednoznačném. Z celého klubu 80 lidí pro její postoj nehlasoval vůbec nikdo. Celkem 65 poslanců se hlasování zdrželo, 11 jich bylo omluveno, 2 byli proti návrhu a 2 se k hlasování nepřihlásili.

Pokud Šichtařové do té chvíle nebylo jasné, kdo má v koalici ANO, SPD a Motoristé sobě hlavní slovo, musela to nejpozději ve chvíli hlasování pochopit. V koalici dominuje hnutí ANO, to rozhoduje o tom, co koalice udělá a neudělá, co ve sněmovně projde či neprojde. V některých případech mají šanci uspět i SPD či Motoristé, ale v tom zásadním rozhoduje síla 80 poslanců ANO. Jen pro srovnání – SPD má 15 poslanců, Motoristé ještě o dva méně.

„Obrovské zklamání. Pouze 7 poslanců z 200členné sněmovny (já a šest dalších) hlasovalo pro smetení tohoto zákona v souladu s předvolebními sliby. Všichni ostatní členové vládní koalice se zachovali alibisticky,“ komentovala Šichtařová o chvíli později výsledek hlasování na Facebooku, když oznamovala, že odeslala předsedovi sněmovny dopis, v němž oznamuje konec poslancování kvůli jednomu jedinému zákonu. „Důvodem je nemožnost pokračovat v plnění slibů voličům při stávajícím složení Sněmovny,“ argumentovala v dopise.

Šichtařová trvá na cenzuře, oponenti s ní nesouhlasí

O co tedy přesně jde? A mohlo jít u Šichtařové o tak zásadní věc? Zmiňovaný zákon o digitální ekonomice je plodem Evropské unie a přinese do Česka skutečně velmi důležité změny. Konkrétně je přinese do on-line prostředí, kde se dnes pohybuje prakticky každý. Příznivci a kritici tohoto zákona vedou už dlouho prakticky nesmiřitelný boj, v němž jedni tvrdí, a mezi nimi i Šichtařová, že se zákonem přichází cenzura, a druhá skupina naopak namítá, že o žádnou cenzuru nejde, že jde jen a jen o bezpečí lidí.

Šichtařová svůj postoj vysvětlovala v úterý odpoledne v jednacím sále ve svém proslovu – vůbec poprvé takto přišla k mikrofonu a promluvila.

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o jednotném trhu digitálních služeb by mělo přinést sjednocení pravidel pro řešení problémů typu podvody při elektronickém obchodování, kybernetické hrozby nebo třeba omezování hospodářské soutěže. Až potud to je v pořádku. Jenomže spolu s tím přináší také výrazně vyšší administrativní zátěž pro poskytovatele digitálních služeb. A co hůř? Přináší to také výraznou hrozbu pro svobodu slova. Jak jinak než samozřejmě pod záminkou potírání dezinformací a nenávistných projevů,“ sdělila své hlavní výhrady.

Šichtařové lze z jejího pohledu věřit, že jde o naprosto zásadní věc, která je v jejích očích tím největším zlem. „U cenzury nebudu asistovat, popřela bych tím všechno své dosavadní působení za mnoho let. Před volbami jsem slibovala změnu, nikoliv alibismus. Je ale jasné, že skutečná změna se nepodaří, dál ustupujeme EU, dokonce i za cenu rizika zavedení cenzury,“ napsala dále na Facebook a od svých příznivců se dočkala ovací za to, jak je zásadová.

Mnozí k tomu ještě připsali, že definitivně ztratili iluze o vládnoucí koalici ANO, SPD a Motoristé, nebo rovnou tvrdili, že je to konec demokracie v Česku a radikálně zlomili nad děním v zemi pověstnou hůl. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš může skutečně ztratit po odchodu Šichtařové voliče, ale nepochybně bude tvrdit to, co mnozí další poslanci ANO. A nejen oni.

Šichtařová má totiž ve své kritice pravdu jen částečně. Její návrh na zamítnutí neprošel, ale jak bude v konečném důsledku vypadat, se teprve uvidí. Zákon totiž prošel „jen“ do druhého čtení a poslanci ANO i SPD dopředu avizovali, že v něm udělají změny – aby do nich zapracovali mimo jiné některé připomínky Šichtařové. A nejde jen o vládní poslance. I někteří opoziční poslanci mají k návrhu z dílny EU připomínky a také budou navrhoval úpravy. Právě s cílem, aby i třeba hypotetická či reálná možnost cenzury byla minimalizovaná.

To všechno Markéta Šichtařová musí vědět. Stejně jako musela vědět, nebo alespoň tušit, že zákon nebude zamítnutý tak, jak navrhovala. Už dopředu totiž i řada zástupců vládní koalice avizovala, že ho propustí do druhého a třetího čtení, aby v něm udělala změny.

Podle Šichtařové žádné úpravy nezmírní dopady zákona. „Podle mého soudu žádné pozměňovací návrhy nemohou dostatečně zákon pozměnit tak, aby přestal být pro svobodu slova nebezpečný. A proč je nebezpečný? Protože podřizuje největší světové digitální platformy Evropské komisi, která tak dostává naprosto výlučnou pravomoc rozhodovat, zda její nařízení jsou dodržena, a zároveň získává pravomoc ukládat pokuty až do výše šesti procent celosvětového obratu,“ hájí svůj názor.

Do Šichtařové se pustil i Okamura

Přesto v případě jejího odchodu Šichtařové zaznívá otázka, zda hlasování o jednom zákonu bylo jediným, nebo hlavním důvodem jejího rozhodnutí skončit.

Šichtařová totiž byla pod obrovským tlakem kvůli tomu, jak se jako poslankyně chovala, a také, že zaměstnávala svého přítele jako svého asistenta. Nešlo přitom jen o to, že se na rozdíl od drtivé většiny druhých poslanců a poslankyň rozhodla nepracovat ve výborech nebo že si natáčela ve sněmovně videa ke svému podnikání, ale především kolegy naštvala kritikou poslanecké práce.

„Vzhledem k tomu, že se ve sněmovně vůbec nic nedělá a můžeme jen sledovat obstrukce, tak využívám svůj plonkový čas ke skutečně důležitým věcem, které mohou pomoci lidem,“ prohlásila pro iDNES.cz, což bylo moc i na její kolegy v klubu SPD. V Poslanecké sněmovně jsou skutečně často obstrukce a spoustu času poslanec může ztratit, ale kdo chce, může pracovat naplno a udělat pro voliče spoustu práce.

Navíc shodou okolností se Šichtařová rozhodla skončit jen dva dny poté, co ji veřejně kritizoval samotný předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura, který do té doby nahlas k Šichtařové pasivitě nic neříkal.

„Poslanec by měl pracovat ve výborech. Já jsem vždycky ve výborech pracoval, bavilo mě to. Myslím, že poslanec by měl být aktivní a měl by oddělit soukromé aktivity od práce ve sněmovně,“ řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi, a dokonce sdělil, že byl proti tomu, aby Šichtařová vystoupila z jednoho z výborů. Ona totiž byla členkou hospodářského výboru, ale odešla z něho. Okamura k tomu všemu ještě v televizi přiznal, že se o chování Šichtařové bavil s předsedou Svobodných Liborem Vondráčkem – členem klubu SPD a fakticky nadřízeným Šichtařové.

Když se tedy Šichtařová v úterý po poledni objevila na tiskové konferenci klubu SPD ve sněmovně a poprvé promluvila, nebylo to až takové překvapení. Mimochodem, na této konferenci se nezmínila ohledně zákona, kvůli kterému o pár hodin později ve sněmovně skončila, ani jediným slovem. Okamuru ale svým vystoupením rozhodně nepotěšila, protože na dotaz novinářů hájila svou neúčast ve výborech slovy, že má na to právo.

Co se stalo mezi okamžikem, kdy tisková konference skončila a ona o pár hodin později napsala Okamurovi, že skončí, není zatím zcela jasné. Sama Šichtařová trvá na tom, že jediným důvodem konce byl zmiňovaný zákon s tím, že Okamurovi ani Vondráčkovi dopředu neřekla, že to ve sněmovně „balí“.