Krize kvůli Klausové? Schwarzenbergovi vadí, že ho Zeman s Nečasem chtějí obejít
„Věřím, že tyto spory budou brzo ukončeny. Ústava České republiky naprosto jasně říká, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. Jsou zde dvě varianty - buď se dohodnu s ministrem zahraničí, nebo se dohodnu s panem premiérem,“ řekl Zeman.
Schwarzenberg ale míní, že se ho Nečas nebude pokoušet z jednání vyšachovat. Schwarzenberg řekl, že by to znamenalo konec koaliční vlády. „Pan premiér si musí uvědomit, že by to byl jeho poslední akt coby premiéra. A neodešel bych jen já - to by nikomu nevadilo - ale celá strana by odešla z koalice i z vlády,“ řekl Právu Schwarzenberg.
Na spor mezi prezidentem Zemanem a ministrem zahraničí Schwarzenbergem (TOP 09) o velvyslance ostře zareagoval i premiér Nečas. Ten zdůraznil, že jejich konflikt je dětinský a poškozuje ČR. Ministrovu hrozbu odchodem TOP 09 z koalice pokládá předseda vlády za trapnou. „Silácké hrozby ministra Schwarzenberga považuji za trapné,“ napsal v reakci Nečas. Schwarzenberg poté svá slova mírnil, když řekl, že ničím nehrozil, ale mluvil jen o důsledcích.
Bez velvyslanců
Konflikt mezi Zemanem a Schwarzenbergem propukl kvůli případnému jmenování bývalé první dámy Livie Klausové velvyslankyní na Slovensku, což si přeje hlava státu. Schwarzenberg zase dlouhodobě prosazuje názor, že velvyslancem by měli být zkušení kariérní diplomaté. Klausová, která se narodila v Bratislavě, v letošní kampani před přímou volbou prezidenta podpořila Zemana, jehož soupeřem byl ve druhém kole hlasování Schwarzenberg. Zeman podle šéfa diplomacie nyní zablokoval již dohodnutá další jmenování velvyslanců.
Česká republika v současnosti nemá v Rakousku velvyslance. Zastupitelský úřad ve Vídni vede ve funkci chargé d'affaires Ivana Červenková.
„Přál bych si, aby vzhledem k významu Rakouska pro Českou republiku byl v Rakousku velvyslanec, který by byl výraznou osobností,“ řekl Zeman, aniž uvedl případné kandidáty. Očekává ovšem, že velvyslanec „by měl splňovat tak elementární podmínky, jako například mít dokončeno vysokoškolské vzdělání a mluvit německy“. To podle Zemana u některých velvyslanců nebyla „tak samozřejmá podmínka, jak by se mohlo zdát“.
