Konec Evropy? Průmyslníci varují: Tohle zláme vaz výrobě na starém kontinentě

„Evropský průmysl je pod bezprecedentním tlakem,“ varuje šéf největšího chemického komplexu v Evropě BASF. Čeští průmyslníci si stěžují, že v průmyslu dochází k nevratným změnám a proces deindustrializace je v plném proudu. Vláda nabízí pomoc, podle opozice jde ale o plané sliby.

Šéf BASF Markus Kamieth v autorském textu pro Financial Times vykresluje kritický stav evropského průmyslu. „Investice v chemickém průmyslu klesly v roce 2025 o 80 % a počet uzavíraných závodů se zdvojnásobil.“ Kamieth kritizuje unijní systém obchodování s emisemi (ETS) jako zastaralý a škodlivý pro průmysl. Evropa je podle něj jediný region s takovými penalizacemi za znečišťování, což snižuje konkurenceschopnost. BASF už nyní platí za emisní povolenky stovky milionů eur ročně a za několik let by platby za povolenky mohly dosahovat až miliardy eur ročně (cca 25 miliard korun).

Problém je, že chemický sektor je klíčovým dodavatelem pro ostatní sektory průmyslu a jeho stav je považovaný za indikátor stavu evropského průmyslu. Je to i téma dnešního (čtvrtečního) neformálního zasedání Evropské rady na zámku Alden Biesen v Belgii. Na něm mají šéfové států a vlád řešit mimo jiné budoucnost evropského vnitřního trhu a ochranu průmyslu před neférovou konkurencí ze třetích zemí, kde tak přísná pravidla neplatí.

Proč je důležité jednat bezodkladně, zdůrazňuje Daniel Tamchyna, výkonný ředitel společnosti Kaprain Chemical a prezident Svazu chemického průmyslu ČR: „Vyzýváme k okamžitým opatřením. Je zcela nezbytné zajistit pokles cen energií na 50 eur za MWh v případě elektřiny a 20 eur v případě plynu. Povolenka EU ETS pak musí stát maximálně 30 eur za tunu.”

Průmyslové podniky tvoří podle Tamchyny v Česku obrat 1,2 bilionu korun a mají přes 400 tisíc přímých zaměstnanců. „Jde o výrobu, která je nezbytná. Jsme prokazatelně nenahraditelní pro zdravotnictví, potravinářství, energetiku i obranný průmysl. Nenahraditelní pro bezpečnou a odolnou Evropu.“

Krizi v energeticky náročných odvětvích ukazují i tvrdá čísla. Pokles výroby v období mezi lety 2018 až 2024 je o 15 až 20 % dle sektoru. Například u chemie došlo k poklesu o 32 milionu tun chemických produktů. A to nikoliv z důvodu poklesu poptávky, ale protože evropské výrobce nahradily dovozy z Asie a USA. Jinými slovy: bez produktů chemického průmyslu se neobejdeme, proto je stále kupujeme, jen se ve stále větší míře vyrábí v zemích, které nemají tak přísné a drahé regulace. Zátěž pro životní prostředí je tak stejná (ne-li horší), jen jsme výrobu „outsorcovali“ jinam.

Investice v chemickém odvětví poklesly mezi lety 2022 až 2025 o alarmujících 90 %. Tempo uzavírání výrob bylo v roce 2024 šestkrát vyšší než v roce 2022. Své továrny v EU uzavírali výrobci jako Spolana, Rako, BASF, INEOS, Dow a další.

Vláda slibuje podporu: „Nastavme cenu ETS 1 tak, jak se očekávala v roce 2020, tedy jak ji predikovala Evropská komise, a to kolem 30 eur, říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Emisní povolenky jsou obrovským problémem, premiér Andrej Babiš hledá podporu v rámci EU, aby se situace s ETS 2 řešila, ideálně zrušila,“ dodala ministryně financí Alena Schillerová.

Výjimečně se tady vláda shodne s opozicí. „Konečně se evropský průmysl probudil. Cena povolenky je pro energeticky náročnou výrobu likvidační,“ souhlasí europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Musíme ten systém ETS změnit. V druhé polovině roku přijde čas na tzv. review systému, tam bude příležitost vyvinout tlak na změnu.“