Kdo nedemonstruje, není Čech. Kde Milion chvilek slavil úspěchy, jiní zažili debakl

Spor mezi Pražským hradem a šéfem Motoristů sobě Petrem Macinkou vyhnal lidi do ulic i mimo českou metropoli. Náměstí Republiky v Pardubicích bylo odhadem ze tří čtvrtin plné, v Hradci Králové přišli lidé podpořit prezidenta na náměstí 28. října. Lídr Milionu chvilek Mikuláš Minář na akci řekl, že Česko nesmí zopakovat chybu ze Slovenska, kde hulvátské útoky odradily od obhajoby mandátu prezidentku Zuzanu Čaputovou.

Související

04:50

Minář promluvil o tom, proč vyhnal lidi do ulic. Prozradil, jakou hranici nepřekročí

V případě, že se podaří posbírat milion podpisů pod výzvou na podporu Pavla, chce spolek svolat manifestaci na Letnou. Na začátku shromáždění měla petice přes 600 tisíc podpisů, k pondělnímu odpoledni už počet stoupl na více než 680 tisíc jmen.

Statisícová Letná. A hned dvakrát

Právě protest na Letné, který spolek Milion chvilek uspořádal v létě 2019, byl co do počtu největší demonstrací od roku 1989. Podle odhadů přišlo tehdy čtvrt milionu lidí. Účastníci na místě volali po demisi tehdejšího (a dnes také současného) premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, ale také po konci ministryně spravedlnosti Marie Benešové v čele resortu.

A co víc, Milionu chvilek se podobný úspěch podařil o pár měsíců později, a to na stejném místě. Druhá demonstrace, která se konala 16. listopadu před 30. výročím policejního zásahu proti studentům na Národní třídě v roce 1989, měla podle organizátorů přivítat až 300 tisíc lidí, podle dalších odhadů šlo rovněž zhruba o čtvrt milionu účastníků. Impuls byl nicméně podobný jako dnes – nespokojenost s vládnoucí silou.

Z „dezinfo“ skupin až na Václavské náměstí

Některé demonstrace měl ovšem na svědomí zcela jiný názorový tábor. Když 3. září 2022 svolal aktivista a tvář dezinformační scény Ladislav Vrabel protest proti tehdejší vládě Petra Fialy (ODS), dočkal se nečekaného úspěchu – přišlo ho podpořit zhruba 70 tisíc lidí. Na Václavském náměstí se sešli voliči současných vládních stran, komunisté i odpůrci očkování či sympatizanti s Ruskem.

Související

Turek má připravený návrh žaloby, v Macinkově komunikaci nevidí problém

Hlavním tématem ovšem byla energetická krize a „boj proti chudobě“. Pro Vrabela to byl vrchol jeho aktivistické kariéry. Další protesty, které zorganizoval pod hlavičkou Česko na 1. místě, už zkrátka nevyvolaly takový zájem, na několika posledních akcích se sešly jen stovky lidí.

Vrabel se navíc dostal do finančních problémů, pohádal se se spoluorganizátory protestů kvůli vybraným penězům a v současnosti ho čeká soud kvůli dotačním podvodům.

Rajchl, protestní král

Pomyslné žezlo po Vrabelovi převzal současný poslanec a šéf strany PRO Jindřich Rajchl. Už dříve se objevoval na protestech proti covidovým opatřením, veřejně se vymezoval proti očkování a naopak vychvaloval účinky antiparazitika ivermektin při léčbě koronavirových onemocnění. V roce 2023 uspořádal Rajchl hned několik „demonstrací proti bídě“.

Většinou se mu s desetitisíci účastníky podařilo zaplnit horní část Václavského náměstí, byť sám bez podložených dat mluví o „statisících“ účastníků. Největší účasti se dočkal 16. dubna, kdy se pak rozbouřený dav přesunul k Úřadu vlády. Plán? Udělat kolem Strakovy akademie lidský řetěz. Jak ale postupně odpadávali účastníci, nakonec z nápadu sešlo.

Další demonstraci, která se konala 16. září 2023, poznamenal jeden výrazný konflikt. Mladý muž se v doprovodu několika dalších emigrantů z Ruska vydal mezi protestujícími s transparentem hlásajícím „Putin není váš spojenec“. To velmi snadno vyprovokovalo mnoho proputinovských účastníků protestu, kteří mladíka slovně i fyzicky napadli. Celou věc musela uklidnit přítomná policejní hlídka.

„Antivax“ Klaus

Pochopitelně i během pandemie koronaviru došlo na nespokojený dav. Protestů proti koronavirovým opatřením proběhlo v Praze hned několik, ta „největší“ se odehrála 10. ledna 2021 na Staroměstském náměstí – na místě se totiž i kvůli opatřením sešlo jen pár tisíc lidí.

Související

16:52

Prezident rozjel kampaň za své znovuzvolení, říká Zahradil. Strana Turkovi něco dluží

Nespokojené občany svolala iniciativa za zachování provozu restaurací Chcípl PES, v centru Prahy se ovšem ani zdaleka nesešli jen „nespokojení podnikatelé“, kteří museli kvůli vládním nařízením museli dočasně uzavřít podnik či výrazně omezit provoz.

Protesty nabraly také politický rozměr, když se jich účastnili zástupci stran jako Trikolora či SPD. Na pódiu se objevil rovněž exprezident Václav Klaus, který kritizoval opatření tehdejší Babišovy vlády a brojil proti očkování.

Jedna velká odborářská ostuda

A na závěr debakl. Dlouhou šňůru protestů proti vládě Petra Fialy doplnili 8. října 2022 také odboráři, které vedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Očekávalo se, že přijdou alespoň nižší desítky tisíc, nakonec se na Václavském náměstí sešel jen zlomek vyhlížených účastníků.

Pro Středulu šlo o obrovské zklamání hned ze dvou důvodů. Jednak se ukázalo, že to s tou chudobou není mezi odboráři tak horké, jak možná původně čekal. Jednak si tím především potvrdil, že v předvečer prezidentských voleb definitivně nebude favoritem, když nezvládl mobilizovat ani „své lidi“.