


Zatímco Jana Černochová výběr náčelníka generálního štábu manažersky nezvládla a místo funkčního tandemu ve dvojici s Karlem Řehkou připomínali spíš pár z filmu Válka Roseových, Jaromír Zůna by chtěl mít šťastnější ruku. Hra, která se rozjede během několika týdnů, má teď nečekaného favorita. Do čela armády by se mohl vyhoupnout generál, na nějž se Andrej Babiš spoléhal během covidové krize.

Toho času nemá ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) hodně. Podle ideálních představ by už 8. května 2026 měla na pražském Vítkově proběhnout ceremonie, při níž Karel Řehka formálně předá funkci náčelníka generálního štábu svému nástupci.
Samotná výměna by pak měla probíhat několik dalších týdnů, aby v létě mohla mít česká armáda nového plnohodnotného velitele. „Kyvadlo se musí vrátit zpátky do rovnováhy,“ reaguje Zůna. V rozhovoru s reportérem deníku Aktuálně.cz tak několikrát zdůrazní, že poslední výběr náčelníka v roce 2022, z něhož on sám nevzešel jako vítěz, považuje za vychýlený.
„Služební zákon, který byl přijatý v roce 2015, stanovil pravidla funkce-hodnost-plat a ukázal, jak vygenerovat náčelníka generálního štábu. V roce 2022 tato pravidla byla podlomena, musíme se k nim vrátit,“ vadí Zůnovi to, jakým způsobem se do čela vojska dostal Karel Řehka. Pro připomenutí - ministryně Jana Černochová (ODS) si tehdy generála „vytáhla“ z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kde působil jako civilní ředitel.
„Chci se vrátit k tomu, aby to byla věc systémová a nebyla řešena až na poslední chvíli,“ říká dál ministr Zůna. Co to tedy konkrétně znamená? „Mít seznam tří až pěti kandidátů a věcně je posoudit na úrovni ministra obrany, premiéra a prezidenta, který bude mít rozhodující slovo,“ odpovídá Zůna.
V rozhovoru dál zmiňuje, že během jednání s Janou Černochovou neřešil, jestli Řehka na generálním štábu připravuje své nástupce. „Nevím, do jaké míry se tím zabýval. Není nikde ani náznak diskuze, nevím, jak byl tento úkol naplněn, myslím, že bych o tom měl vědět,“ dodává mnohoznačně.
Zároveň ale Zůna nechce upřesnit, kdo bude jeho favoritem na nového náčelníka generálního štábu. „V minulých letech odešlo mnoho generálů, do kterých jsme investovali, situace není jednoduchá. Jména jsou předčasná. Pokud jde ale o cíl a účel, v hlavě to mám srovnáno,“ dodává ministr obrany.
I když zatím Zůna odmítá být konkrétní, podle informací, které redakce deníku Aktuálně.cz v uplynulých týdnech sesbírala, se už favorité rýsují. A největší šance se v tuto chvíli přisuzují brigádnímu generálovi Petru Šnajdárkovi. Ten nyní vede sekci komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany.
„Hlavně proto, že Andrej Babiš nezapomněl, jak během covidu Šnajdárek vedl štáb Centrálního týmu chytré karantény a jako tehdejší premiér s ním byl velmi nablízko,“ popisuje jeden z vysoce postavených důstojníků generálního štábu. „Na Šnajdárka se mohl v řadě věcí spolehnout, to je jeho velké plus,“ přidává jiný voják další důvod.
Reportér deníku Aktuálně.cz proto oslovil i premiéra Andreje Babiše (ANO), ten však na dotaz neodpověděl. Nicméně jsou to přesně čtyři roky, co tehdy končící předseda vlády předal Šnajdárkovi a dalším vojákům nejvyšší ocenění, jež premiér může udělit - medaili Karla Kramáře.
„Obětavost, nasazení a pracovitost našich vojáků si všichni mohli ověřit v posledních dvou letech během pandemie. Armáda pomohla s transportem a distribucí zdravotních pomůcek, bez vojáků by nevznikla Chytrá karanténa, vojáci pomáhali při zajištění voleb během covidu a vojáci i příslušníci aktivních záloh několik měsíců zajišťovali chod Národního očkovacího centra v O2 Universu, kde bylo vyočkováno přes 680 tisíc dávek vakcíny,“ děkoval tehdy Andrej Babiš nastoupeným vojákyním a vojákům.
„Nebudeme spekulovat o tom, kdo v dalším období nahradí pana generála Řehku. Ustanovení náčelníka generálního štábu do funkce je věcí politického rozhodnutí,“ reagovala na chystanou změnu Zdeňka Sobarňa Košvancová, mluvčí nejvyššího velení ozbrojených sil.
A mlčí i Šnajdárek. „My (tedy armáda) o personálních záležitostech nespekulujeme. Pana generála jsme se pochopitelně ptali, ani on se k ničemu vyjadřovat nechce,“ prohlásila Košvancová.
Někteří insideři z obrany ovšem tvrdí, že tentokrát by ještě Šnajdárkovy šance nepřeceňovali a počkali s jeho jménem další čtyři roky. Prý i proto, že nosí nejnižší generálskou hodnost, měl by vyrazit sbírat zkušenosti a je prý i dost mladý. Pro připomenutí - Šnajdárek se narodil 21. dubna 1979 a příští rok tak bude ve stejném věku jako Karel Řehka při nástupu do čela armády.
Spolu se Šnajdárkem působil v centrálním řídícím týmu Chytré karantény také o třináct let starší brigádní generál Petr Procházka. I jeho jméno několikrát zaznělo v souvislosti s možnými adepty na místo nového náčelníka generálního štábu.
A situací může zamíchat i rotace generálů na spojeneckých pracovištích. Příští rok se má například do Česka vrátit Ivo Střecha. S ním se přitom jako s novým náčelníkem generálního štábu počítalo už v roce 2022. Byl původním kandidátem Jany Černochové a tehdy stál proti Jaromíru Zůnovi, z něhož se mezitím stal ministr obrany. Oba nakonec ostrouhali a přeskočil je Karel Řehka.
Jak vyplývá z platných zákonů, „náčelníka generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny“.
Důležitou roli tak v celém procesu, který nyní Zůna hodnotí jako jednu ze svých priorit, má i branný výbor. Jeho předseda Josef Flek (STAN) tvrdí, že chce výběr takového velitele, který přinese moderní a akceschopnou armádu.
„Musíme zajistit, aby výběr jejího nejvyššího velitele byl transparentní, odborný a férový. Výběr náčelníka generálního štábu nesmí být o sympatiích politiků, ale o tom, jaký typ lídra naše armáda v této fázi skutečně potřebuje,“ myslí si Flek.



Seděl v malé místnosti narvané desítkami novinářů a cítil obrovskou satisfakci. Grandslamový rekordman Novak Djokovič si opět zahraje finále Australian Open v době, kdy celý tenisový svět mluví o naprosté hegemonii světové dvojky Jannika Sinnera a jedničky Carlose Alcaraze.



Cvičit víc, nebo chytřeji? Máme být jedničky v jedné disciplíně, nebo naše tělo potřebuje spíše kombinaci nejrůznějších aktivit? Rozsáhlá harvardská studie sledovala po tři desetiletí, jak různé pohybové návyky souvisejí s délkou života – a její zjištění stojí za pozornost.



Pamatujete, které hity zněly v rádiích a walkmanech v osmdesátých letech? Zavzpomínejte na dobu, kdy se na českých diskotékách tancovalo na Michala Davida, Dalibora Jandu, George Michaela, Eltona Johna nebo Madonnu. V našem kvízu si můžete připomenout názvy těch nejslavnějších písní popové scény, jejich texty i interprety.






Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.