Kauza Bereta míří k Nejvyššímu soudu, dovolání zatím podali čtyři z pěti odsouzených

Prvoinstanční soud potrestal nejpřísněji bývalou státní zástupkyni Máchovou. Uložil jí tři roky a čtyři měsíce vězení. Na tři roky poslal za mříže soukromého detektiva a někdejšího policistu Gáboríka, na dva a půl roku Holuba, jenž také působil u policie.

Odvolací senát verdikt zmírnil. Gáboríkovi uložil dva roky vězení nepodmíněně, Máchové a Holubovi tříleté podmíněné tresty s pětiletou zkušební dobou. Podmínky dostali také ostatní odsouzení. Verdikt zahrnuje u většiny i peněžité tresty v rozmezí od 50.000 do 240.000 korun a zákazy činnosti.

Gáborík podle pravomocného verdiktu po Máchové, Holubovi a celníkovi Šímovi žádal, aby mu vynášeli neveřejné informace ze spisů. Všichni obžalovaní postupovali konspirativně a snažili se, aby jejich činnost zůstala utajená. Podle verdiktu však věděli, proč po nich soukromý detektiv informace požaduje, tedy že budou sloužit různým zájmovým skupinám.

Snížení trestů odůvodnil odvolací soud zejména velmi dlouhou dobou od uplynutí trestné činnosti, která v některých dílčích případech činila i deset let. Máchová po vynesení pravomocného verdiktu trvala na tom, že řízení bylo nezákonné. Kauzu podle ní vymyslela Lenka Bradáčová, která případ dozorovala a nyní je nejvyšší státní zástupkyní, a tehdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta, v současnosti senátor a předseda Přísahy.

Informace či tajné dokumenty vynesené ze spisů se týkaly například domovních prohlídek v kauze Nemocnice na Homolce, prověřování smlouvy mezi pražským dopravním podnikem a společností Rencar, řízení celní správy ohledně nelegálního dovozu a výroby tabákových výrobků nebo trestního řízení proti společnosti Knauf. Skupina čelila obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví.