Kalousek: Nebudu prosazovat další omezení paušálů pro živnostníky

„Ne, prostě chápu politickou realitu,“ odpověděl na moderátorův dotaz Kalousek s tím, že je z principu správné, aby živnostníci platili menší sociální pojištění než zaměstnanci, neboť požívají mnohem menší sociální ochrany ze strany státu.

Ministr zároveň podotkl, že přestože nedávno schválený vládní daňový balíček daňové paušály živnostníkům zpřísnil, zůstává jejich zvýhodnění vůči zaměstnancům nadále v Česku z celosvětového hlediska nadstandardní. Ministr již v minulém týdnu uvedl, že tento nepoměr považuje za dlouhodobě neudržitelný a neobhajitelný.

Stát loni na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti inkasoval 81,7 miliardy korun, zatímco na dani z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání vybral 1,7 miliardy korun.

Sobotka: Případné změny bychom předjednali v rámci tripartity

„Já si myslím, že bude jenom dobře, pokud už vláda nebude předkládat žádné daňové změny, protože to, co jsem zažívali v posledních dvou letech, byl v zásadě daňový horor,“ reagoval na Kalouska předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. Otázka zdanění živnostníků podle něj musí být předmětem celospolečenské dohody. Sociální demokraté prý proto nebudou prosazovat žádnou další změnu v této oblasti, aniž by ji dopředu neprojednali v rámci tripartity.

Vládní daňový balíček platný od ledna omezil absolutní výši výdajových paušálů u příjmů z podnikání podle zvláštních předpisů, například u lékařů nebo advokátů a u výnosů z autorských práv na 800 tisíc korun. Osoby využívající výdajové paušály také nebudou moci uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě a na manžela či manželku bez vlastních příjmů, pokud budou mít příjmy pouze z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti.

V porovnání se zahraničím si čeští živnostníci nemohou stěžovat

Z informací, které v sobotu přinesl server iHned.cz vyplývá, že zatímco český živnostník s ročním příjmem 360 tisíc korun zaplatí na daních a odvodech nově něco málo přes 45 tisíc korun, tedy 12,6 procenta celkového příjmu, v Německu by odvedl téměř 160 tisíc korun, což představuje 44 procent příjmů, v Maďarsku dokonce 193 tisíc čili bezmála 54 procent hrubého příjmu.

U zaměstnanců je situace jiná, v Česku a v okolních zemích jsou odvody shodnější. V Německu, Rakousku či Maďarsku platí zaměstnanci při vyšších příjmech i více.