„Znáte Pavla Drobílka?“ Falešný policista varuje před podvodníkem, finta slaví úspěch

Útoky „kyberšmejdů“ pokračují. A to i poté, co se policii podařilo rozprášit několik call center na Ukrajině, která podvodně připravila Čechy a další Evropany o stovky milionů korun. Deník Aktuálně má k dispozici nahrávku telefonátu, která ukazuje, jakým způsobem se podvodníkům daří vylákat z důvěřivých lidí obrovské peníze.

„Škody jsou obrovské. Průměrná škoda na jednoho poškozeného přesahuje 720 tisíc korun. Za poslední roky jde o tisíce případů a neustále přibývají další,“ popisuje Ondřej Kapr z odboru hospodářské kriminality Policejního prezidia České republiky.

„V některých případech částka překročila i deset milionů korun. Pokud se útočníci dovolají někomu, kdo má přístup k firemním či dalším účtům, snaží se získat i tyto prostředky,“ doplňuje.

Scénářů je podle policie několik. V hlavní roli falešný bankéř nebo falešný policista. Strategie je jasná: vyvolat strach a přivést oběť do stresového stavu. A jakmile některý z naučených scénářů zafunguje, okamžitě ho začnou používat i ostatní podvodníci.

Velmi často se totiž jedná o organizované týmy pracující jako součást mezinárodní skupiny.

„Vezměte si úvěr, ať podvodník nemůže“

„Výše škod roste také proto, že pachatelé své oběti neokrádají jen o peníze na účtech, ale často je zmanipulují i ke sjednání maximálního možného úvěru, údajně proto, aby údajně zabránili jinému ‚pachateli‘ vzít si úvěr na jejich jméno,“ vysvětluje Kapr.

Právě to byl i motiv telefonátu, jehož nahrávku má redakce Aktuálně k dispozici. V ní se volající snaží přesvědčit ženu, jejíž identitu redakce zná, aby zabránila tomu, že se někdo snaží na její jméno vzít si úvěr.

Má jít o Pavla Drobílka, který „se dostavil na pobočku na adrese náměstí Míru 2987 ve Svitavách a předložil vámi notářsky ověřenou plnou moc a požadoval úvěr ve výši 600 tisíc korun,“ říká oběti podvodu v telefonátu muž, který se představil jako údajný policista Aleš Kovařík.

Využití jména Pavla Drobílka je podle policie časté. Figuruje totiž v policejní databázi. Jeho identitu si tak lze ověřit jako někoho, po kom policie pátrá, a celý příběh tak působí věrohodně.

„Znáte Pavla Drobílka?“

Následně se během telefonátu muž ptá, zda dotyčná Pavla Drobílka zná. Ta reaguje, že ne.

„Pokud tvrdíte, že tuto osobu neznáte, tak jste se pravděpodobně stala obětí trestného činu podvodu, a tím pádem s vámi musím vypracovat zprávu o podezření ze spáchání trestného činu podle paragrafu 209 trestního zákoníku,“ pokračuje podvodník v nahrávce telefonátu.

„Abychom mohli dále pokračovat, musím vás ještě tímto informovat, že tento hovor s vámi bude monitorován a vydán k trestnímu případu jako důkazní materiál,“ dodává Aleš Kovařík.

„Než začneme vypracovávat trestní protokol, nacházíte se doma, nebo v zaměstnání?“ pokračuje naléhavě muž. Když žena reaguje, že je v zaměstnání, snaží se ji přesvědčit, aby přijela na policejní služebnu do Svitav.

Po dotazu na identifikační číslo hovor skončil

„Jste schopná se uvolnit tak maximálně na dvě hodiny ze zaměstnání?“ ptá se. Žena odmítne a požádá Aleše Kovaříka, aby se identifikoval číslem služebního průkazu, což odmítne a hovor následně ukončí.

Zatímco dotyčná odhalila, že se jedná o podvod, jiní nicméně takovou intuici neměli. Neprohlédli, že se jedná o falešného policistu, a přesně následovali jeho instrukce. Ve finále tak přišli o velké peníze.

Jde o takzvaný šokový telefonát, tedy záludnou variantu útoku, která pracuje se strachem. Oběť totiž musí prý ihned podniknout kroky k „záchraně“ svých peněz a zabránit sjednání úvěru.

Někdy to znamená, že ji falešný policista nebo bankéř donutí si úvěr vzít, jindy že převede své peníze na účty podvodníků.

„Aby manipulace působila věrohodně, posílají pachatelé falešné dokumenty, průkazy či fotografie údajných pachatelů. Identitu těchto ‚pachatelů‘ přitom získávají z reálných policejních databází – jde o osoby v pátrání,“ popisuje Ondřej Kapr z odboru hospodářské kriminality Policejního prezidia České republiky.

Udělejte si kafe, zavolejte známým

Jaroslav Burčík, vedoucí Centra pro kybernetickou bezpečnost Českého vysokého učení technického v Praze říká, že základním pravidlem je získání času.

„Jakmile někdo volá a oznamuje, že jste obětí útoku a že jsou vaše peníze v ohrožení, buďte maximálně ostražití. Neposkytujte žádné další informace o své osobě či účtech,“ říká Burčík.

„Vždy vyžadujte, ať se vám, dříve než budete pokračovat v hovoru, telefonující identifikuje,“ dodává. Například banky dnes umožňují vyslat požadavek na schválení hovoru, který přihlášením do svého bankovnictví lze následně autorizovat.

V případě policistů je nicméně identifikace složitější. Před falešnými policejními průkazy už policie v minulosti několikrát varovala.

„Nikdy nespěchejte. Nic se nemusí udělat hned. Získejte čas a v klidu promyslete další kroky, udělejte si kafe nebo čaj, zavolejte známým,“ radí Jaroslav Burčík.

Vyplatí se i zavolat zpět - ne ovšem na číslo, ze kterého byl původní hovor, ale na oficiální číslo instituce, jíž se dotyčný v telefonátu zaštiťuje.

Banky ani policie nikdy nebudou chtít převádět peníze na jiné účty nebo je předávat kurýrům, připomínají odborníci opakovaně.

Expert na kybernetickou bezpečnost Michal A. Valášek ze společnosti Altairis se domnívá, že většina podobných útoků neuspěje. „Neúspěch je levný. Útočníkovi nevadí, že uspěje například v jednom ze sta případů, protože ho to skoro nic nestojí. Ten jeden úspěch to bohatě vynahradí,“ říká Valášek.

Pokud policie hlásí tisíce poškozených, telefonátů musely být minimálně desítky tisíc.

Základním kořenem problému je podle Valáška fakt, že pravidla, jimiž se mají lidé řídit, jsou extrémně složitá, pro mnoho lidí nepochopitelná a hlavně jim je nikdo nikdy nevysvětlil. Týká se to jak zákonů, tak třeba pravidel bank, autentizačních mechanismů a podobně.

„Pokud v takové situaci přijde útočník, který je empatický, lidský, snaží se oběti pomoci, jedná s ní trpělivě a srozumitelně, má velice snadnou práci,“ soudí Valášek.

Empatie i s osobním řidičem

Úspěšných technik je celá řada. „Policie zdokumentovala případ, kdy oběť byla instruována, aby všechny peníze z účtu sama vybrala a vložila je do takzvaného vkladového bankomatu čtvrté generace České národní banky,“ popisuje Jaroslav Burčík, vedoucí Centra pro kybernetickou bezpečnost Českého vysokého učení technického.

„Za tímto účelem jí dokonce podvodníci poslali automobil s řidičem, který oběť vyzvedl, zavezl k bance, instruoval ji, jak se má chovat, co říkat a následně ji odvezl ke zmíněnému bankomatu, kde společně peníze ‚bezpečně‘ uložili,“ vypráví.

Při vyšetřování se pak ukázalo, že „vkladový bankomat čtvrté generace České národní banky“ byl ve skutečnosti bitcoinový automat, který vložené peníze převedl na bitcoin a odeslal na adresy útočníků, a dotyčný už peníze nikdy neviděl.

„Typické chování vystresovaného člověka je pak charakteristické tím, že nemůže logicky uvažovat, snaží se jednat zkratkovitě a souhlasit s rychlým řešením, které se mu zdá v ten okamžik jako velmi dobré. Pamatujme: logické uvažování má v tu chvíli oběť silně potlačené,“ dodává Jaroslav Burčík.

Ukrajinská call centra

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě minulý měsíc uvedla, že jí podařilo zastavit činnost tří ukrajinských call center provozovaných v Kyjevě, Dnipru a v Ivano-Frankivsku, které způsobily čtvrtmiliardovou škodu.

„Podvodníci se vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky,“ uvedl šéf centrály Břetislav Brejcha.

Policisté zatím napočítali kolem 400 obětí této zločinecké skupiny. Při akci spolupracovali s kolegy z Ukrajiny, Litvy a Lotyšska. Policie na Ukrajině zadržela v rámci této operace 15 Čechů. Šest z nich již čelí trestnímu stíhání. Češi podle Brejchy nepatřili mezi hlavní organizátory podvodů, na organizaci se však také podíleli.

Zda i popsaný telefonát, který získala redakce deníku Aktuálně, má souvislost s podvodnými call centry v zahraničí, není jasné. Používá nicméně stejné techniky, které jsou pro takové skupiny typické.

„Přes varování, přes neustálé snahy o medializaci dané problematiky a dané trestné činnosti pořád poškození podléhají nátlaku. Reagují nevypočitatelným způsobem, kdy se snaží finanční prostředky zachraňovat i na základě obyčejného telefonátu nebo pouze povrchního ověření, s kým hovoří,“ konstatuje mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.