


Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.

Havlíček současné období považuje za jedno z bezpečnostně nesložitějších za poslední desítky let. Vliv měly nejen pandemie covidu-19, energetická krize, války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i současná napjatá situace na Blízkém východě. „Tyto skutečnosti zásadním způsobem změnily vztahy ve světě i na ekonomické úrovni. Ze vztahů založených na relacích se stávají vztahy založené na transakcích. A dochází k posilování velmocí,“ uvedl.
Snahy Ruska a Číny o velmocenské rozpínání mohou podle Havlíčka vyvážit jen další světové velmoci, tedy Spojené státy a Evropa. „Naší povinností je na tom participovat,“ dodal. V aktuální situaci není možné strkat hlavu do písku, míní. „A nechat se vyprovokovávat tím, jestli je to více legální nebo legitimní. Je to nutné,“ řekl k zásahu USA a Izraele. Spojené státy a Evropa musí posilovat jednotlivě a pracovat i na svém spojenectví v bezpečnostní, ekonomické, technologické, surovinové i energetické oblasti, doplnil.
Nynější válka na Blízkém východě začala americkými a izraelskými údery na Írán v sobotu ráno, pokračuje tak šestým dnem. Americký prezident Donald Trump údery odůvodnil nutností zabránit teokratickému režimu získat jadernou zbraň. Napadená země zahájila krátce nato vojenskou odvetu, když začala raketami a drony útočit v regionu vedle Izraele také na země, které se náletů nezúčastnily, ale nachází se v nich americké základny použité k útokům.
Posilování bezpečnosti musí být vyvážené, řekl Havlíček. ČR musí plnit své závazky a nyní dát na svou obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), konstatoval. Státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k tomuto cíli.
Havlíček řekl, že tlaky na rozpočet jsou enormní a chytrá a schopná vláda se nesmí nechat dostat do kouta a zaměřit se jen na jednu oblast. Podporovat je nutné například i vnitřní bezpečnost, která se podle Havlíčka brzy stane možná větším tématem než vnější, ale také energetickou bezpečnost. „Posilujme obranu, energetickou bezpečnost, nezávislost surovinovou, průmyslovou a zemědělskou, vnitřní bezpečnost, ale hlavně tak, ať je to vyvážené,“ dodal.



Kyjev hovořil s Washingtonem o možnosti odložení dalších třístranných jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy týkajících se ukončení rusko-ukrajinské války. Uvedl to ve čtvrtek na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dodal, že se řešila také změna místa, kde by se schůzka konala. Původně byla podle něj plánována na tento týden do Abú Dhabí.



Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.



Premiér a předseda ANO Andrej Babiš požádal poslance, aby ho nevydali k trestnímu stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo. Své trestní stíhání opět označil za účelové a politicky motivované. Soudí, že jeho cílem je to, aby skončil v politice. Trvá na tom, že v Česku je možné trestní stíhání objednat.



Dron vypuštěný z Íránu zasáhl letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan, píše agentura AFP s odvoláním na místní média. Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí v prohlášení potvrdilo dronový útok z íránského území na Nachičevan, který podle něj zranil dva lidi.



Renesanční umělec Michelangelo nařídil svým žákům, aby část jeho děl ukryli v tajné místnosti a ochránili je tak pro budoucí generace, uvedla ve středu italská badatelka. Podle proslulého historika umění Giorgia Vasariho Michelangelo před svou smrtí v Římě v roce 1564 spálil velké množství vlastních kreseb a skic.