Expert ke sporu prezidenta s Macinkou. Vysvětlil, proč by Pavlův návrh nefungoval

Bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt soudí, že v případě sporu o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře mělo být složení delegace vyřešené už před měsíci. Představu společného vystupování prezidenta a premiéra navíc při dynamickém jednání považuje za neproveditelnou.

Prezident Petr Pavel podle posledních informací dál počítá s tím, že se s premiérem Andrejem Babišem na své účasti na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře dohodne.

V dopise, který ve středu zaslal šéfovi vlády, odkázal na svou pravomoc zastupovat stát navenek i na dlouhodobé zvyklosti. Babiš, který je momentálně na dovolené, už dříve uvedl, že by měl Česko na summitu reprezentovat on s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé).

Ten mimo jiné zdůraznil, že zahraniční politiku určuje vláda a Česko není prezidentská republika. Podle něj by stát na podobných jednáních měli reprezentovat především ti, kteří nesou politickou odpovědnost za jeho směřování.

Bývalý šéf protokolu prezidenta republiky Jindřich Forejt, který působil za prezidentů Václava Klause i Miloše Zemana, vidí vrcholící spor mezi vládou a prezidentem hlavně jako problém pro vystupování Česka navenek. Zároveň připouští, že zvyklosti se mohou vyvíjet, potvrzuje ale roli vlády.

„Zahraniční politiku určuje vláda. To má pan ministr pravdu. Nemělo by docházet k veřejným rozporům, protože pak to působí dost nejednotně a ukazuje to, že státní představitelé nejsou schopni se domluvit,“ míní.

Společný postup by nefungoval

Prezident Pavel nicméně v dopise vzkázal, že uvítá i účast premiéra na summitu, aby mohl „detailně vysvětlit pozici české vlády“, zejména pokud jde o snižování výdajů na obranu. K podobnému rozdělení rolí se však Forejt staví kriticky.

„V praxi by to vedlo k tomu, že by se delegace musela neustále interně radit, kdo má v daný moment vystupovat. To je při dynamickém jednání, jako je summit NATO, prakticky neproveditelné,“ soudí.

Forejt dále vysvětluje, že podobná konstelace je organizátorům prakticky nesdělitelná.

„Znamenalo by to, že se u jednacího stolu budou i v průběhu jednoho bodu programu několikrát střídat? Znamenalo by to dvě doprovodné delegace? A kdo by zastupoval Česko například na večeři, kde bývá formát omezen třeba i jen na jednu osobu za delegaci? Šel by například na aperitiv (tedy společenskou a volnější část večeře) prezident, ale na polévku už by se s panem premiérem vystřídali, protože to už bude probíhat moderovaná diskuse? Nedovedu si při nejlepší vůli představit, kdo by takové nastavení hlídal,“ vysvětluje.

„Taková jednání jsou rychlá, často se vyvíjejí během hodin, někdy trvají i do noci. Vkládat do toho ještě vnitřní ‚regulaci‘, kdo kdy mluví, by bylo extrémně komplikované,“ dodává.

Ve středeční debatě serveru Seznam Zprávy Pavel uvedl, že situaci s Babišem už řešil i telefonicky a že se oba shodli na nutnosti osobního jednání. To by se mohlo uskutečnit v přespříštím týdnu po návratu obou politiků ze zahraničí.

Forejt nicméně soudí, že už samotné „zpoždění“ debaty o účasti na summitu je nestandardní. Podle něj se totiž podobné otázky běžně řeší s velkým předstihem. „V minulosti se takové věci řešily dlouho dopředu. Příprava summitu NATO probíhá měsíce, někdy i rok dopředu,“ popisuje.

Právě proto podle něj měla být otázka složení delegace rozhodnutá nejpozději na přelomu roku. „Summit NATO je vrcholná akce, kde jsou delegace složené z mnoha institucí, proto se dělají koordinační porady, kde se všechno dopředu sladí. A tyto porady řídí a koordinuje ministerstvo zahraničních věcí, vysvětluje.

Ve hře je i kompetenční žaloba

Podle Deníku N je ve hře i podání kompetenční žaloby, pokud by prezidentovi vláda bránila v uplatnění jeho pravomoci zastupovat stát navenek.

Podobný spor se řešil už v roce 2009 v Polsku, kde se vláda přela s prezidentem o to, kdo má rozhodovat o účasti na summitech EU. Ústavní soud tehdy konstatoval, že prezident o své účasti rozhodovat může, zatímco vláda určuje stanovisko k projednávaným otázkám.

Summitů NATO se v minulosti za Česko účastnili jak prezidenti, tak premiéři. Petr Pavel byl od svého nástupu do úřadu na všech aliančních summitech: ve Vilniusu, Washingtonu i Haagu.

Podle Babiše se však prezident účastnil summitů ve „standardních situacích“, kdy nebylo nutné složitě obhajovat kroky vlády. Nyní by podle něj měli Česko reprezentovat zástupci kabinetu, který rozhoduje o rozpočtu i strategii do dalších let. Prezident Pavel, který ve vysokých strukturách NATO v minulosti působil, naopak důvod ke změně dosavadní praxe nevidí.