„Byl by to konec.“ ČT i rozhlas jsou krok od stávky. Jak by vypadalo vysílání?

Situace okolo médií veřejné služby nabírá na obrátkách. Jejich zaměstnanci totiž ve středu vstoupili do neomezené stávkové pohotovosti. Důvodem je chystaný vládní zákon o médiích veřejné služby. Dopoledne s tím nejprve vystoupil před budovou ČRo v Praze předseda stávkového výboru odborů Českého rozhlasu Jan Křemen. Časově neomezenou pohotovost vyhlásila i jednotlivá regionální studia Českého rozhlasu.

Podle tiskové mluvčí rozhlasu Lidije Erlebachové vzalo vedení Českého rozhlasu dnes vyhlášenou stávkovou pohotovost odborů Českého rozhlasu a iniciativy Veřejnoprávně na vědomí s tím, že rozumí obavám části zaměstnanců a respektuje jejich ústavní právo vyjádřit svůj názor i postoj. „Současně platí, že ČRo musí i nadále plnit svou veřejnou službu. Případné protestní akce musí probíhat v souladu s právními předpisy a tak, aby nebyla ohrožena základní role veřejnoprávního média, což znamená kontinuita vysílání,“ dodala Erlebachová.

Související

„Není to důvěryhodný zdroj.“ Macinka a spol. reagují na podezření z korupce v Radě ČT

Krátce před polednem pak totéž co jejich rozhlasoví kolegové oznámili i zaměstnanci České televize.

„Vládní návrh na změnu zákona o České televizi a Českém rozhlase a zejména poslanecký návrh o odpuštění koncesionářských poplatků vybraným skupinám bez kompenzace již letos povede k rozkolísání rozpočtů obou institucí a hromadnému propouštění zaměstnanců. ČT a ČRo nebudou schopny naplňovat svoji veřejnou službu, což povede k jejich zániku,“ píše se v prohlášení televizních odborů, které rovněž vstoupily do stávkové pohotovosti.

„Cílem stávkové pohotovosti je dotlačit vládu k dialogu,“ vysvětlil pro Aktuálně.cz předseda televizních odborů Vlastimil Vojtěch. Podle něj je nutné dosáhnout garantovaného, dlouhodobě udržitelného, předvídatelného financování České televize a zamezení politického vlivu na činnost médií veřejné služby. Odboráři také zdůrazňují, že jsou připraveni nezávislá veřejnoprávní média bránit všemi zákonnými prostředky. O stávce hovoří jako o poslední možnosti.

Obávají se hlavně důsledků, které by mohl pro Českou televizi a Český rozhlas mít připravovaný poslanecký návrh, který má zveřejnit Patrik Nacher z hnutí ANO. Už dříve zástupci vlády avizovali, že chtějí ještě letos osvobodit od povinnosti platit koncesionářské poplatky vybrané skupiny obyvatel.

Související

Klempíř „popravil“ StarDance. Pak litoval, že ho nepozvali na předávání cen

Vojtěch tvrdí, že by tak ČT mohla přijít až o miliardu korun. A to z už schváleného rozpočtu na letošní rok. Podle něj by televize nemohla splnit to, k čemu se zavázala. Obává se, že by neměla dostatek prostředků na svůj provoz – na energie, na výrobu, na mzdy zaměstnanců. „Byl by to konec médií veřejné služby,“ má jasno šéf televizních odborů.

Za napjaté situace se nabízí otázka, zda zaměstnanci ČT pracují také se scénářem stávky. K té na Kavčích horách došlo naposledy na přelomu let 2000 a 2001. Tehdy redaktoři zpravodajství odmítli jmenování Jiřího Hodače generálním ředitelem a Jany Bobošíkové ředitelkou zpravodajství. 

„Nevylučujeme žádný krok,“ reaguje na dotaz Vojtěch a zdůrazňuje, že odbory budou postupovat striktně v rámci právního systému České republiky. „Pokud by byl avizovaný poslanecký návrh skutečně schválen, nic jiného než stávka nám ani nezbude. Byl by to ale ten nejzazší krok,“ vysvětluje šéf odborů. Z jeho slov je patrné, že ještě stále existuje možnost, jak se nejčernějším scénářům vyhnout.

V tomto ohledu může být důležitá odpolední schůzka premiéra Andreje Babiše s s ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. A co to vlastně znamená pro diváky ČT, když její zaměstnanci začnou stávkovat? Jak se to projeví na jejím vysílání? „V takové katastrofální situaci bychom hledali způsoby, jak dát veřejnosti vědět, co se děje a v jaké situaci se Česká televize nachází. A to tak, abychom nepoškodili našeho diváka,“ uzavírá Vojtěch.

V mezičase se opozici podařilo vládní většinu v dolní komoře dotlačit k tomu, aby odložila volbu šesti nových členů Rady ČT. Opozice totiž pracovala se scénářem, že volbu bude blokovat. Odmítá totiž, aby proběhla v situaci, kdy se ve veřejném prostoru objevila nahrávka, na které se dva členové kontrolního orgánu veřejnoprávní televize – konkrétně Pavel Matocha a Roman Bradáč – mají bavit způsobem, který může naznačovat korupční jednání.

Související

Totální převrat ve financování ČT a rozhlasu, Klempíř ukázal detaily. Opozice chystá obstrukce

Bradáč sice zprvu v rozhovoru pro server Forum 24 – který nahrávku zveřejnil na konci minulého týdne – potvrdil, že hlas na záznamu zní jako jeho, a odmítl, že by kdy přijal peníze za svůj hlas ve volbě šéfa ČT. Následně spolu s Matochou ale pravost nahrávky popřel a společně kvůli ní podali trestní oznámení pro pomluvu. Oba striktně odmítají, že by měli být zapleteni do korupčního jednání. Tvrdí přitom, že jde o kampaň, která má ovlivnit již probíhající volbu šesti členů Rady ČT.

Mohlo by vás zajímat: Tatiana Malá a Oto Klempíř o médiích, důvěře veřejnosti a roli kritiky.