Souběh událostí, které skončí velkým zdražením. Expert popsal, co je další na řadě

Může odstartovat ničivý inflační řetězec jako po vypuknutí války na Ukrajině? Hlavní ekonom společnost BH Securities a někdejší poradce premiéra Štěpán Křeček v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz tvrdí, že tento scénář se vyloučit nedá.

Zatím se mluví spíš o zdražování cen benzínu a nafty. Jak je to ale třeba s potravinami? Máme se připravit, že ceny porostou?

V tuto chvíli vidíme, že na trzích narůstají ceny hnojiv, které pak ovlivňují velikost úrody a cenu úrody. U globálně obchodovaných zemědělských komodit pak vidíme, že ceny začaly stoupat. Jsme v podobné situaci, kdy před čtyřmi lety Rusko napadlo Ukrajinu, tehdy kromě energetické krize byla i potravinová krize. A kromě energií výrazně narostly i ceny potravin.

Související

Litr nafty za 50 korun? Zasáhneme, naznačuje Schillerová

Máme se připravit na něco podobného?

V tuto chvíli vidíme, že se to pomalu přenáší na trh se zemědělskými komoditami. Zatím nevíme, jak dlouho bude situace okolo Hormuzského průlivu trvat. Ale pokud to bude dlouhodobější záležitost, tak potom i zdražení potravin je velice realistický scénář.

Když se to podaří vyřešit do několika týdnů, pak by to trh s potravinami zasáhnout nemělo, ale v tuto chvíli nemůžeme vyloučit, že to bude trvat delší dobu. A v takovém scénáři by zdražení bylo nevyhnutelné.

Můžeme říct, na čem konkrétně by to spotřebitelé mohli pocítit?

Bavíme se o zdražování hnojiv, což má přesah na další zemědělské komodity. Když se teď podíváme, co se obchoduje na globálních trzích, tak nám narostla především cena rýže, sójových bobů, roste cena kukuřice a podražují obiloviny. To vidíme v přímém přenosu, protože to jsou všechno významné komodity, jsou globálně obchodovány. Ale samozřejmě kdybychom šli do menších trhů, tam ceny budou také růst.

Na co se máme přepravit?

Pokud bychom se dostali do situace, že by se zdražovaly jak energie, tak například obiloviny, nepochybně by to vedlo k růstu cen například pečiva. Ale v tuto chvíli má většina firem i domácností ceny energií zafixované, zatím se ta situace nepropisuje do zafixovaných cen. A co se týká obilovin, měli jsme v Česku přebytek. I díky dovozům z Ukrajiny máme plné sýpky, měli jsme problémy obilí vyvážet a máme tady nadbytek. Teď se zdá, že bezprostřední zdražování nehrozí. Ale to se může změnit.

Svaz obchodu už řekl, že konflikt na Blízkém východě ovlivňuje i české maloobchodníky. Zejména skrz vyšší náklady na přepravu a růst cen energií a pohonných hmot. Určité zdražování tak nepřímo naznačil…

Teď se zdražování týká bezprostředně rychloobrátkového zboží kvůli cenám pohonných hmot. Veškerá nákladní přeprava jede na naftě, kde došlo ke zdražení o více než devět korun na litr. A to se propisuje do nákladů na přepravu. Nicméně přeprava tvoří relativně malou část koncové ceny. Problém nastane, jakmile se k těm vyšším nákladům na přepravu přidají i vyšší náklady na plyn a elektřinu. To riziko se bude zvyšovat, pokud celý ten konflikt potrvá namísto týdnů měsíce.

Související

Na prahu energetického šoku. Expert popsal, jak se změní ceny na benzinkách

Kdy se o tom rozhodne?

První problémy přijdou na přelomu dubna a května, kdy se začnou doplňovat zásobníky po zimní topné sezoně a začne příprava na novou topnou sezonu. A bude záležet, za jakou cenu ten plyn seženeme. A kdybychom tyto zásobníky naplňovali s výrazně vyššími cenami plynu, tak pak by se to muselo propisovat do tarifů pro domácnosti a firmy a na cenu plynu je navázána i cena elektřiny, a tím pádem by se zvedaly i ceny elektřiny. Zlomový tedy bude přelom dubna a května.

Pravděpodobnost, že konflikt na Blízkém východě bude mít rychlý průběh, ovšem stále klesá, vidíte to také tak?

Problémy s lodní přepravou jsme měli i v minulosti a třeba na případě Húsíú jsme viděli, že efektivně blokovali průjezdy Rudým mořem i při horší technice, než jakou má Írán. Zatímco špatně vybavení Húsíové z Jemenu dokázali blokádu nákladní přepravy dělat roky, v tomto případě proti nám stojí daleko lépe technicky vybavený a větší soupeř.

Jestliže by se íránský režim rozhodl pro dlouhodobou blokádu Hormuzského průlivu, těžko s tím něco uděláme, i kdybychom se snažili vojenskými metodami bránit. Nicméně Írán bude potřebovat peníze na obnovu a ty získává především skrze exporty, které směřují přes Hormuz. I pro něj je tedy ta blokáda problematická. Bude zajímavé sledovat, jak radikální lidé obsadí uvolněné pozice ve vedení Íránu a jestli noví představitelé budou ochotní jednat o nějaké dohodě, anebo jestli budou zastánci tvrdé linie.

Pokud by se opakoval scénář, který následoval po startu války na Ukrajině (a teď mám na mysli to obrovské zdražování), zvládnou to české peněženky?

Oproti situaci před čtyřmi lety máme v této krizi několik výhod. Írán je geograficky výrazně dál než Ukrajina, a tudíž kurz koruny vůči dolaru a i dalším měnám reaguje výrazně mírněji. Koruna sice oslabila, ale udržuje se na silných úrovních. Po vpádu Ruska na Ukrajinu koruna oslabila výrazně víc a to následně prodražovalo dovozy do Česka. Teď ta oslabená koruna tolik dovozy neprodražuje.

Zároveň jsme si od té doby udělali řadu domácích úkolů. Máme možnost dovážet ropu ze všech koutů světa díky ropovodu TAL-Plus. Ropovodem lze dovážet ropu, která je dopravována tankery a ty tankery můžeme nasmlouvat nejen z Blízkého východu, ale i z jiných regionů. Je to snazší, než když jsme byli orientovaní jen na Rusko, a podobné je to i u plynu. Máme přístup k mnoha terminálům.

Jak velké riziko je schodek státního rozpočtu, který výrazně narostl?

Schodek je nepříjemný, ale kdybychom to srovnali se situací před čtyřmi lety, tak zase to je jiné. Veřejné finance byly v rozvratu, dokončovali jsme covid, deficit se pohyboval kolem pěti procent HDP, teď – byť je stále relativně vysoký – se ten schodek stlačil ke dvěma procentům HDP, je podstatně menší.

Související

Ropa „získaná“ díky zásahu USA může Putina bolet. Experti říkají, v čem je jiná

Do krize je lepší vstupovat s nějakým finančním polštářem, ale když se srovnáme s jinými zeměmi Evropské unie, tak naše zadlužení je poloviční. A ten deficit je pod třemi procenty, není to žádná tragédie.

Nicméně někteří upozorňují na to, že jde o tempo, jakým zadlužení roste.

Zadlužování s sebou vždy nese rizika. V tuto chvíli vidíme, že rostou výnosy na státních dluhopisech, to znamená, že stát se musí financovat dráž. Nicméně za ty uplynulé čtyři roky proběhla konsolidace veřejných financí a ta situace je příznivější, schodek klesl z pěti procent na dvě. Samozřejmě není to dotaženo, pořád pracujeme s nějakým schodkem, ale výrazně menším než v předchozích letech.

A jsme v lepší kondici i z hlediska inflace. Před válkou na Ukrajině inflace výrazně narůstala a byly tam výrazné inflační tlaky, přerušovala se výroba, teď se inflace pohybuje dokonce pod dvěma procenty. I kdyby teď přicházely inflační tlaky, je to ve chvíli, kdy jsme na tom lépe.

Můžeme se ještě teď na případnou krizi připravit, nebo už se nedá nic dělat?

Musíme si být vědomi toho, že Česko je středně velká země, která vojensky nemůže ovlivnit, co se na Blízkém východě děje, nemáme vlastní těžbu ropy a plynu a jsme závislí na cenách, které si dovážíme do České republiky. Vstupujeme do té situace s nízkou nezaměstnaností, stabilizovanou inflací, relativně stabilizovanými veřejnými rozpočty, a když teď přijde nějaký šok, přichází v době, kdy naše ekonomika je v dobrém stavu. Ale jsme ekonomika otevřená, a když ten šok přijde, objeví se v celé ekonomice a těžko tomu můžeme zabránit.

Video: Trhům vládne panika, prudce zvedá ceny u benzinek. Expert nastínil, co bude s plynem (10. března 2026).