Čistý obchod kus za kus. Lidovci přiznali, proč do Rady ČT volili kandidáta ANO

Volby do Rady ČT budí vášně. Na sociálních sítích se totiž už několik dnů diskutuje, jak je možné, že kandidát hnutí ANO Stanislav Berkovec obdržel třináct hlasů, když jich v mediálním výboru mají vládní strany pouhých devět. Jinak řečeno: pro Berkovce hlasovali také čtyři zástupci opozice. Vysvětlení to má ale jednoduché: část opozice vyměnila hlasy pro Berkovce za hlasy pro Daniela Hermana.

Volební výbor minulý týden ve středu zúžil počet kandidátů do Rady ČT z šestatřiceti na osmnáct. Mandát v kontrolním orgánu České televize v těchto dnech končí šesti radním. V zákulisí se přitom takřka jako se samozřejmostí pracuje s tím, že svůj mandát v Radě ČT obhájí Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý, Jiří Šlégr a Roman Bradáč. Otázka v danou chvíli tedy je, kteří další dva kandidáti je doplní.

Za další: mediální výbor má šestnáct členů. Vládní strany disponují devíti hlasy, opozice jich má sedm. Tomu odpovídají také obdržené hlasy pro výše zmíněné čtyři radní, kteří svůj mandát obhajují. Kromě Matochy obdrželi všichni právě oněch devět hlasů, Matocha bral ještě jeden navíc – svůj hlas mu tedy musel dát také někdo z opozice. Ještě větší vášně ale budí třináct hlasů pro bývalého poslance hnutí ANO Stanislava Berkovce.

A byť je hlasování tajné, na sociálních sítích se to od středy hemží debatami o tom, kteří čtyři zástupci opozičních stran hlasovali právě pro Berkovce. Vodítko k odpovědi na tuto otázku je přitom vcelku jednoduché: je to patnáct hlasů pro bývalého ministra kultury Daniela Hermana, kterého do Rady ČT tlačí lidovci. Jinak řečeno: Volby do Rady ČT ovlivnil politický obchod jak z časů, kdy je za hnutí ANO režíroval Jaroslav Faltýnek.

Ostatně lidovecký předseda mediálního výboru František Talíř se k tomu na interním fóru KDU-ČSL přiznal. Redakce Aktuálně.cz má k dispozici jeho vyjádření, ve kterém vysvětluje pozici a strategii své strany. A vyplatí se ho citovat kompletní:

„Sestry a bratři,

každé rozhodnutí a krok k veřejnoprávním médiím jsou pro mě motivovány úsilím je bránit a v dané situaci ‚uhrát‘, co se dá. S jejich řediteli jsem v úzkém kontaktu a koordinujeme mj. kroky kolem návrhů na jejich financování.

Ve volbách do Rady ČT, kde mediální výbor funguje jako ‚filtr‘ a pro volbu šesti radních na plénum Sněmovny pustil osmnáct z 36 kandidátů, bych Veselého nebo Matochu, kterého jsem během veřejného slyšení interpeloval, nikdy nevolil. Bohužel, ty si vládní koalice nejspíše zvolí.

S cílem maximálně zvýšit šance na druhé kolo pro D. Hermana, jehož zvolení do Rady by v této situaci bylo pro ČT jednoznačně přínosem, jsem S. Berkovce v tomto prvním kole spolu se třemi dalšími opozičními poslanci nakonec volil. D. Herman získal 15/16 hlasů, S. Berkovec 13/16. Druhé kolo ukáže, jestli šlo o smysluplnou taktiku, nebo ne. Hned po volbě mi ředitel ČT psal, že je za Hermana rád.

Celkem je nás ve výboru z opozice sedm. Bohužel, jeden volil Matochu a lže o tom. Je otázka, s jakým cílem. Každopádně tím ale rozjel spirálu, která šanci dostat do Rady alespoň jednoho dobrého kandidáta výrazně sníží.

Samozřejmě jsem otevřený vaší zpětné vazbě.“

Tolik František Talíř. Zbývají tedy již pouze tři opoziční hlasy k celkovým třinácti pro Berkovce. A tady vodítko nabízí předseda ODS Martin Kupka, který v sobotu na síti X napsal toto:

„Stojíme na straně nezávislých médií veřejné služby! Na tiskové konferenci ve středu představíme další kroky na jejich ochranu.

Kritériem pro podporu kandidátů do Rady ČT bude na prvním místě schopnost přesvědčivě obhajovat nezávislost České televize, podporovat zvyšování kvality programů a kontrolovat efektivní hospodaření. To, že do užšího výběru postoupili lidé, kteří v minulosti poškodili ČT a její nezávislost, považuji za chybu.

Naši poslanci pro ně nehlasovali. Je zcela zřejmé, že mezi námi podporovanými kandidáty nebudou z uvedených důvodů Pavel Matocha, Lubomír Veselý, Roman Bradáč ani Jiří Šlégr. Nebudeme hlasovat ani pro Stanislava Berkovce, který se objevil mezi novými kandidáty.“

Klíč je budoucí čas v poslední větě. Kupka napsal, že ODS nevolila ty kandidáty, kteří mandát v Radě ČT obhajují, tedy Matochu, Veselého, Bradáče a Šlégra. Avšak pokud jde o Berkovce, v poslední větě se zavázal, že ho ODS nebude volit na plénu dolní komory. Což ovšem neznamená, že ho zástupci jeho strany nevolili minulou středu v mediálním výboru. A potvrzují to i zákulisní informace: ODS podle našich informací Berkovce volila jako „menší zlo“.

Největší otázka je tedy poslední, třináctý hlas pro Berkovce, respektive čtvrtý od někoho z opozice. Nabízí se Jan Jakob z TOP 09 v případě, že by celá koalice Spolu postupovala v bloku – jenomže ten to v rozhovoru pro Aktuálně.cz popřel: „Pány Berkovce a Matochu jsem nevolil a nebudu je (stejně jako celý klub TOP 09) volit ani na plénu Poslanecké sněmovny. Stejně tak jsem nevolil ani žádné jiné kandidáty, kteří by mohli negativně ovlivnit nezávislost ČT.“

A pokud mluví Jakob pravdu, jeden hlas dodali Berkovcovi buď Piráti, nebo STAN. Zástupci obou stran to ale opakovaně vyloučili. K tomu snad jenom toto: Piráti jsou do velké míry v rámci celé sněmovny v izolovaném postavení – dohody s nimi neuzavírají nejen vládní, ale většinou ani ostatní opoziční strany. Je proto nesmysl, že by pro Berkovce hlasovala jejich poslankyně Andrea Hoffmannová.

A pokud jde o Starosty a nezávislé, ti jsou na tom podobně. Navíc mají v mediálním výboru dva své zástupce (Matěj Hlavatý a Ester Weimerová). Pokud by jeden z nich z nějakého důvodu hlasoval pro Berkovce, bylo by otázkou, proč by tak neučinili oba. Přesto: nabízí se třeba „obchod“ za volbu Barbory Urbanové na post místopředsedkyně dolní komory, kterou STAN nominoval za opakovaně neúspěšného Víta Rakušana. Jde ale o hodně divokou spekulaci, v každém případě nelze vyloučit, že za třináctým hlasem pro Berkovce je „deal“, který se týká i něčeho jiného než Rady ČT.

Na závěr stojí za to připomenout, kterak na sebe Berkovec ještě jako poslanec upozornil tím, když před jinou volbou členů Rady ČT rozeslal stranickým kolegům e-mail, který obsahoval „kádrové posudky“ jednotlivých kandidátů především v tom smyslu, jaký mají vztah k tehdejšímu generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi. Do Rady ČT pak byli zvoleni ti, kteří jasně deklarovali, že Dvořáka odmítají. Proto nakonec také nejspíš ve své pozici šéfa veřejnoprávní televize skončil.

Autoři petice adresované všem opozičním stranám pak Berkovce označují za proruského politika a připomínají, že kdysi do dolní komory přizval sektu AllatRa. V této souvislosti odkazují na článek Seznam Zpráv „Poslanec otevřel dveře sněmovny proruské sektě. ‚Nemohu je kádrovat,‘ říká“. Zároveň připomínají, že se Berkovec kdysi účastnil pochybné výpravy na okupovaný Krym a po návratu vyprávěl, že ruská anexe Krymu byla „v souladu s právními normami“.