


Hynek Kmoníček, bývalý diplomat a poradce současné vlády ANO, SPD a Motoristů pro národní bezpečnost, má jasno. Nejvýraznější hrozbou pro bezpečnost České republiky a jejích obyvatel je Rusko. Na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomněl, že historicky tomu nikdy nebylo jinak a je třeba pomáhat Ukrajině. Svými slovy jde proti kabinetu, který chce vazbu s Kyjevem oslabit.

Hynek Kmoníček na čtvrteční národní bezpečnostní konferenci vystoupil až jako několikátý v pořadí. Před ním se k mikrofonu v Míčovně Pražského hradu dostal třeba i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
I když právě s jeho nástupem resort musel snížit letošní rozpočet o více než 21 miliard korun, mluvil o drahém rozvoji protivzdušné obrany, jejímž cílem bude především ochrana kritické infrastruktury a obyvatelstva před útoky raket, dronů a střel.
„Náklady na to budou velmi vysoké. Musíme dosáhnout konsenzu, abychom byli ochotni a schopni peníze vyčlenit a rozumně investovat,“ vzkázal Zůna a mířil tím nejspíš na českou vládu, jejímž je vicepremiérem a která je nakloněna dlouhodobým škrtům v obranném rozpočtu a neplnění spojeneckých závazků.
Proti komu je třeba českou protivzdušnou obranu rychle budovat, pak zdůraznil Hynek Kmoníček. Ten na konferenci vystoupil v pozici vládního poradce pro národní bezpečnost.
„Naší nejvýraznější hrozbou je dnes logicky Ruská federace a bylo tomu tak i před zahájením otevřeného konfliktu na Ukrajině, ať už naše vztahy s Ruskem byly historicky na vrcholu nebo na dně,“ popsal bývalý diplomat historickou realitu.
A šel ještě dál: „Vždy totiž platilo, že čím je Rusko od nás geograficky dále, tím vyšší je naše vlastní bezpečnost. Z toho také nutně musí vycházet podpora bojující Ukrajině, která je v zájmu bezpečnostních priorit našeho státu.“
Tím se poradce Kmoníček dostává do kolize s politikou Babišovy vlády. Ta chce naopak vazbu s Kyjevem bránícím se ruské agresi oslabovat a pomáhat mu méně než dřív. Je to jedno z hlavních témat koaliční SPD Tomia Okamury.
„Není to samozřejmě jediná naše priorita, které bychom nutně podřizovali všechny ostatní,“ prohlásil pak dál Kmoníček směrem k podpoře Ukrajiny.
A aby bylo úplně jasné, jak svá slova a varování před Ruskem myslí, řekl ještě: „Čím dále jsme od ruských hranic, tím je naše geopolitická pozice snazší.“



Izraelská armáda v noci na pátek avizovala další vlnu úderů na Teherán, po níž íránská televize podle agentury Reuters informovala o několika explozích v metropoli. Svědkové podle agentury AP popisovali útok jako zvláště intenzivní a v íránské metropoli se otřásaly budovy. Izraelci také opět bombardovali i jižní předměstí libanonské metropole Bejrút.



Internet tento týden obletěla videa tří amerických stíhaček F-15E, které byly v neděli nad Kuvajtem omylem sestřeleny vlastním spojencem. Zpočátku se spekulovalo, že za zničením letounů stál pozemní systém protivzdušné obrany. Podle zdrojů deníku The Wall Street Journal však mohl za incident jediný pilot kuvajtské stíhačky F/A-18 Hornet.



Na nové album skupiny Tata Bojs čekali fanoušci šest let. Letos se narodilo a kapela ho 26. února pokřtila paprskem světla během velkolepého koncertu v pražském Foru Karlín. Album „V původním snění“ sklízí nadšenou odezvu kritiků. Tata Bojs by podle mnohých měli mít ochrannou známku na žánr „inteligentní pop“.



Do Česka v noci na pátek dorazil další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes 90 míst přivezl cestující z ománského Maskatu. Na síti X to uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.



Komediální seriál s příchutí černého humoru na Netflixu, příběh Frankensteina v podobě nespoutané filmové gangsterky, baskytarista jako z jiného vesmíru, divadelní groteska o globálním výpadku elektřiny nebo výstava, která ukazuje, že i „obyčejná“ fotografie může být surrealistickou podívanou.