


Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy. V pondělí to řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.

„Historicky ten systém měl své opodstatnění, ale změnilo se to na kšeftování i těch, kteří nemají povinnost platit za emise,“ sdělil Babiš. Dodal, že Česko bude bojovat, aby s dalšími zeměmi prosadilo podle něj jediný rychlý způsob, jak pomoci evropskému průmyslu, zvláště když lze nyní pozorovat například dopady krize na Blízkém východě.
Postup vlády podpořila opoziční ODS. „Díky předchozí politice naší vlády se podařilo otevřít dveře k celé řadě našich partnerů v Evropě včetně Itálie tak, aby bylo možné posílit společnou snahu zmírnit negativní dopady této regulace na cenu energií. To je společný zájem,“ poznamenal předseda ODS Martin Kupka.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pondělí v Bruselu uvedl, že Česko se snaží kvůli změně systému emisních povolenek propojit s vlivnými státy, jako je Německo a Itálie, a daří se to. Podle něj existuje určitá šance, že se systém EU ETS změní.
Podle zatím posledního návrhu závěrů čtvrtečního summitu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie vyzvou na jednání Evropskou komisi, aby do letošního července předložila návrh reformy systému emisních povolenek EU ETS. Komise už dříve uvedla, že plánuje navrhnout reformu systému ve třetím čtvrtletí letošního roku, konkrétní termín ale nezmínila.
Současný systém nedávno Babiš označil za „absolutní katastrofu“, na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.
Cena emisních povolenek v systému EU ETS 1 se aktuálně pohybuje kolem 70 eur za tunu emisí oxidu uhličitého. V minulých týdnech se cena pohybovala zhruba od 69 do 75 eur za tunu. Pro srovnání se cena v letech 2021 a 2022 pohybovala v pásmu 80 až 100 eur za tunu, v letech 2024 a 2025 byla v pásmu 60 až 90 eur za tunu.
Vláda také dlouhodobě kritizuje rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění (EU ETS 2). Systém EU ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn má být po ročním odkladu v roce 2028.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“