Černochová s Řehkou měli velké oči. Armáda marně vyhlíží nové rekruty do záloh

V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.

Je jedním z nejznámějších příslušníků aktivní zálohy. Tedy byl, lépe řečeno. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) vstoupil do jednotky v roce 2019 a na sociálních sítích dělal dobrovolníkům ve vojenských uniformách velkou reklamu. Až do loňského roku.

To jej Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové vyřadilo. Legislativa hovoří jasně. Poslanci Evropského parlamentu nemohou v aktivních zálohách působit. Zdechovský se neúspěšně bránil a v uplynulých dnech se jeho kasační stížnosti zabýval Nejvyšší správní soud v Brně. Věc však zamítl.

A zatímco Tomáš Zdechovský loni, byť nedobrovolně, řady aktivní zálohy opustil, za celý rok 2025 do ní nastoupilo 951 nováčků. To je sice více než předloni (viz box Nováčci v aktivních zálohách), nicméně daleko za očekáváním vojska a ministerstva obrany.

Dle plánu mělo do uniformy vstoupit 1400 dobrovolnic a dobrovolníků, aby se podařilo splnit schválené koncepční plány. Ty mluví o tom, že ze současných pěti tisícovek by měly mít aktivní zálohy v roce 2030 deset tisíc příslušníků.

Nováčci v aktivních zálohách

2025: 951 (plánováno 1400)
2024: 705 (plánováno 1150)
2023: 740 (plánováno 1200)
2022: 1022 (plánováno 1200)
2021: 422 (plánováno 750)

Zdroj: ročenka „Armáda ČR v roce 2025“

A to, že se loni jednotky záloh, tak důležité pro doplňování a výpomoc profesionální armádě, podařilo naplnit jen ze 68 procent (předloni i v roce 2023 dokonce jen ze 61 procent), se řešilo v úterý na velitelském shromáždění. Desítky velitelů, kteří dorazili na ministerstvo obrany, na neveřejném jednání hodnotili, co dál.

„Pouze to potvrzuje nutnost změn ve stávajícím systému,“ okomentoval poté špatná čísla Radovan Vích (SPD), náměstek ministra obrany. „Připravujeme proto úpravy vnitřních procesů,“ reagoval dále na dotaz deníku Aktuálně.cz, jak chce resort situaci změnit.

Tisíc korun na čistírnu

Nejde však o nový trend. Poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu, zájemců a zájemkyň o službu rapidně přibylo. Jenže to byl rok 2022 a od té doby už nikdy počet nových „záložáků“ během dvanácti měsíců nepřesáhl tisícovku.

Pro bývalou ministryni Janu Černochovou (ODS) přitom byly aktivní zálohy jednou z priorit. Ještě loni třeba iniciovala zrychlení přijetí výstrojní vyhlášky, od níž se čekalo, že dobrovolnou službu zatraktivní.

„Zatímco dosud byla s každým vojákem aktivní zálohy podepisována smlouva o výpůjčce materiálu, nově jim bude výstroj vydávána takzvaně do vlastnictví. Jako vojáci z povolání si s ní tedy budou sami hospodařit, bez nutnosti ji vracet,“ popsal tehdy Robert Bielený, šéf armádní logistiky. Podle něj navíc nově ročně dostanou zhruba tisícovku na péči o uniformy a získají větší počet „maskáčů“ než dříve.

Ani to ale loni nezafungovalo. A sama Jana Černochová se dnes nechce k nesplněnému náboru vyjadřovat, na zaslané dotazy reportérovi deníku Aktuálně.cz neodpověděla.

Ministerstvo obrany chce zrychlit

Svou roli může sehrát i velká časová náročnost, která je se vstupem do záloh spojená. Ostatně náčelník generálního štábu Karel Řehka na ni několikrát upozornil v souvislosti s náborem profesionálních vojáků. V porovnání s civilním sektorem je podle něj nábor pomalý a neefektivní.

Po registraci musí zájemce několik týdnů až měsíců čekat na vyšetření v jedné ze tří vojenských nemocnic, její posudek také není hotový hned. Nutností je i absolvování kurzu základní přípravy, který probíhá jen ve vojenském újezdu Březina u Vyškova, a navíc pouze v předem pevně daných termínech čtyřikrát do roka. Celý proces od podání žádosti tak klidně může trvat i půl roku.

Po začlenění do jednotky jsou pak „záložáci“ povolávání k pravidelnému vojenskému cvičení. Ta mohou celkově zabrat až dvanáct týdnů ročně. Během té doby pobírají příslušníci záloh služné. V případě vyslání do zahraniční mise pak i příplatek za službu v zahraničí.

A na peníze mají nárok i jejich civilní zaměstnavatelé. Těm ministerstvo obrany vyplácí podporu během povolání „záložáka“ na cvičení nebo jeho vyslání do operačního nasazení.

Je ale možné, že zavedený systém nové vedení ministerstva obrany změní. Alespoň to naznačují aktuální slova náměstka Radovana Vícha. Chce, aby byl vstup do aktivní zálohy jednodušší, rychlejší a administrativně méně náročný.

„Tyto kroky jsou klíčové i pro splnění cíle výstavby teritoriálních sil, a to včetně jednotek aktivních záloh při krajských vojenských velitelstvích a tím i pro posílení role aktivních záloh v systému obrany státu,“ naznačuje Vích. Žádné konkrétní kroky ke zlepšení náboru však neprozradil.