


Přestože od voleb utekly už čtyři měsíce, stále není jasné personální obsazení vedení některých výborů ve sněmovně. Je tomu tak proto, že ANO a SPD se takto fakticky „mstí“ některým politickým oponentům, které nechtějí do vedení výborů pustit. Msta se týká například bývalých členů vlády Víta Rakušana (STAN) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL) či exministryně Evy Decroix (ODS).

„Na sněmovní sociální výbor je zařazena volba předsedy tohoto výboru a my předpokládáme, že dohody, které byly nastaveny, tak se budou plnit. A proto předpokládám, že tajnou volbou bude zvolený poslanec Marian Jurečka,“ oznamovala ve středu lidovecká poslankyně Monika Brzesková krátce před zasedáním výboru. Ovšem pozor – mýlila se!
Jurečka zvolený nebyl, ve volbách získal z 19 přítomných členů výboru jen sedm hlasů. A přestože volba byla tajná, je zřejmé, že mu hlasy nedali poslanci nynější vládní většiny.
Tak skončilo – minimálně prozatím – další dějství souboje mezi vládní většinou vedenou premiérem Andrejem Babišem a opozicí ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti. Souboje, ve kterém brání ANO, SPD a Motoristé sobě zvolení některých opozičních politiků do vedení výborů i sněmovny v podobě, jaká tady ještě nebyla.

Tak například u již zmiňovaného Jurečky argumentuje poslankyně ANO Jana Pastuchová, že se vládní většina ničeho zlého nedopustila. „Výbor byl dán KDU-ČSL. My jsme dohodu dodrželi a zvolili vašeho kandidáta,“ tvrdí. Háček je ale v tom, že lidovci skutečně výbor vedou, předsedkyní je už zmiňovaná Brzesková, ale lidovci ji nominovali jen dočasně proto, že v době původní, první volby byl Jurečka ještě člen končící vlády – a proto se o vedení výboru nemohl ucházet.
„Paní poslankyně Brzesková výbor vede dobře. Neslyšela jsem o dohodě, že byste vy měl být vyměněn. Vím, že se to říkalo," řekla na výboru Pastuchová Jurečkovi. Jenže lidovci už několikrát veřejně avizovali, že Brzesková je jen dočasnou předsedkyní.
„Jsem tu 13. rokem a nepamatuju si, že by se na půdě výborů takové věci odehrávaly. Pokud nebudeme dohody respektovat, tak si to pojďme říct otevřeně. Dohody jsem vždy ctil,“ vytýkal Jurečka po nezvolení zástupcům opozice. Odvolával se přitom na povolební dohodu, kdy se zástupci vládních a opozičních klubů dohodli, kdo který výbor povede.
Kdyby se celá záležitost týkala jen Jurečky, mohlo by jít o nějakou shodu náhod či nedorozumění. Ale tak tomu není. Vládní většina si podobně „pohrává“ s dalšími bývalými členy vlády. Konkrétně s exministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN), exministryní spravedlnosti Evou Decroix (ODS), exministryní Janou Černochovou a exministrem Lukášem Vlčkem (STAN).
Třeba Vlček měl nahradit v čele výboru pro veřejnou správu Jana Papajanovského. Decroix měla zase vést evropský výbor, který teď vede její kolega z ODS Petr Sokol. A s Černochovou se počítalo do vedení výboru pro bezpečnost, kde chtěla ODS dočasně „dosadit“ svého poslance Pavla Žáčka. Ve všech případech byly důvody stejné jako u dvojice Jurečka–Brzesková. Dřívější ministři byli v době první volby vedení výboru ještě členy vlády.
Zatím jediný, kdo se po složitých jednáních dočkal zvolení, je exministryně obrany Černochová. Při čtvrtečních volbách získala hlasy 11 ze 14 přítomných poslanců, přičemž opozičních bylo jen šest. Je tak jasné, že jí museli dát hlasy i někteří opoziční poslanci. Teď musí volbu potvrdit ještě celá sněmovna. Mimochodem, tento výbor dosud neměl vůbec žádného předsedu, protože opozice odmítala už dříve zvolit i „náhradníka“ Žáčka.
Jak dopadnou Jurečka, Decroix a Rakušan, se teprve uvidí, ale podle důvěryhodných zdrojů ze zákulisí nemá nikdo z nich jistotu, že se funkce dočká. U prvních dvou jmen někteří vládní poslanci připouští, že jsou ochotni o tom ještě vést debatu, v případě Rakušana je ovšem jeho zvolení místopředsedou sněmovny takřka vyloučeno.
„Nejsou respektovány nějaké zvyklosti, ale mě se tak rychle nezbaví,“ kritizoval pro Aktuálně.cz nedávno Rakušan ANO, SPD a Motoristy sobě a tvrdil, že nadále bude pro tyto strany opozičním kritikem. „Vláda by možná chtěla, abych přestal dělat opoziční práci, abych se hrbil, možná abych někomu políbil prsten. Já se vydírat nenechám,“ ujišťoval s tím, že do volby opět půjde.
Vládní poslanci nezvolení bývalých ministrů vysvětlují tím, že je vnímali jako špatné ministry, a proto nevidí důvod volit je do vedení výborů. Rakušanovi vyčítají například prosazování některých zákonů, údajné zavádění cenzury či kauzu Dozimetr. Rakušan jejich výtky odmítá. A pokud jde o Jurečku, poslanec ANO Marek Novák uvedl jako jeden z důvodů to, že mu Jurečka ještě jako člen vlády údajně slíbil zákon o asistenčních psech – a dohodu podle Nováka nedodržel.



Prezident Petr Pavel v pondělí jmenuje kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí. V tiskové zprávě to ve čtvrtek oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel s Červeným podle něj dnes na schůzce řešili například otázky přístupu České republiky k ochraně přírody, vody a půdy či tematiku klimatické změny a připravenosti na ni.



„Některé země chtějí spáchat ekonomickou sebevraždu, omezit vlastní výrobu energie a přesunout své průmyslové odvětví do zahraničí. Byli bychom raději, kdyby to naši spojenci nedělali.“ Takhle ostře promluvil na zasedání Mezinárodní agentury pro atomovou energii v Paříži americký ministr energetiky Chris Wright.



Vlajkonoši české výpravy na slavnostním zakončení zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou rychlobruslaři Martina Sáblíková a Metoděj Jílek. Uvedli to dnes zástupci Českého olympijského výboru. Závěrečný ceremoniál se uskuteční v neděli ve Veroně.



Víkendová slovní přestřelka ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci přitáhla pozornost řady amerických konzervativních médií. U příležitosti své návštěvy Spojených států nyní ministr své postoje rozvedl v komentáři pro pravicový bulvární deník New York Post, kde představil sedm doporučení pro budoucnost Západu.



Americký prezident Donald Trump si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Prohlásil to ve čtvrtek v úvodu prvního zasedání své Rady míru ve Washingtonu. V obsáhlém projevu zmínil současné "dobré" rozhovory s Teheránem, zopakoval nicméně, že Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň. Pokud dohoda nebude, bude zle, varoval.