Babiš už otevřeně mluví o krizi. Hraje si s ohněm, vzkázal analytik

Jednání české vlády Andreje Babiše (ANO) se slovenským kabinetem Roberta Fica na zámku Nová Horka u Studénky odkrylo nenápadný detail. Babiš totiž už otevřeně mluví o krizi. Deník Aktuálně ho proto požádal, zda by mohl být konkrétní.

Společné setkání obou kabinetů český premiér komentuje v jednom ze svých posledních videí. „Po třech letech zasedla kompletní česká a slovenská vláda,“ začíná Babiš. Následuje zmínka o tom, že si členové obou kabinetů „měli co říct“ a že podepsali „velice konkrétní“ memorandum. Zmiňuje rovněž společný boj obou vlád za levné energie. „A řešíme krizi v pohonných hmotách,“ prohlásil Babiš.

Deník Aktuálně se na premiéra obrátil s dotazem, zda tedy opravdu jsme v krizi a jak své prohlášení myslel. Premiér nicméně pouze odkázal na čtvrteční jednání vlády a na tiskovou konferenci hned poté.

Na zmíněném jednání kabinetu se má rozhodnout o tom, zda a jak vláda zasáhne do cen benzinu a nafty. Podle posledních informací je ve hře zastropování marží distributorů. A možná i snížení spotřební daně.

Někteří analytici tvrdí, že ačkoli nehrozí nedostatek pohonných hmot, právě omezování marží by k tomu mohlo nakročit.

„Když zastropuje marže na 2,5 korunách, jak říká, nebude to mít žádný vliv, teď jsou v průměru kolem jedné koruny. A na dálnicích mohou některé benzinky zavřít, pokud teď mají vyšší marži, protože mají i vyšší náklady, které z té marže platí,“ tvrdí hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Právě z dat ministerstva financí přitom vyšlo najevo, že výše hrubých marží klesla až k jedné koruně poté, co resort spustil jejich monitoring.

„Pokud zastropuje marže na nule, tak zlevní o tu korunu, ale za cenu mnoha zavřených benzinek, takže ano, vyvolá krizi, protože nebude benzín. On benzin bude, ale nevyplatí se ho prodávat,“ pokračuje ve své úvaze Bartoň.

Podle něj si Babiš hraje s ohněm a snaží se vyvolat dojem krize.

Češi přitom v minulosti platili za pohonné hmoty mnohem víc. „V roce 2008 byla nafta za 35 korun a vzhledem k platům to bylo, jako kdyby dnes stála 80 korun,“ konstatoval Bartoň.

Krize by byla, kdyby lidé museli trávit čas tím, aby vůbec někde sehnali benzin, tvrdí ekonom.

O krizi v důsledku války na Blízkém východě přitom začínají mluvit i další politici. Třeba německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že efekt války na Blízkém východě může být srovnatelný s tím, co způsobila pandemie covid-19.

„To byla současná situace musela podle některých trvat ještě půl roku,“ uzavírá Bartoň.