Británie v rámci úsilí vlády bojovat proti násilí na ženách a dívkách zakáže online pornografii zobrazující škrcení. Držení a zveřejňování podobných materiálů se stane trestným činem podle dodatku k návrhu zákona o kriminalitě a policii, který nyní projednává parlament, píší britská média.
Začalo to jako velká láska, která skončila nenávistí a domácím terorem. Nadávky, ponižování a facky byly na denním pořádku. Ze sebevědomé a vzdělané ženy se stávala troska, která fungovala jen na setrvačnost, především kvůli dětem. Když jí manžel rozbil telefon o hlavu, rozhodla se odejít. Teď se soudí o děti. Svého syna neviděla celý rok. Svůj příběh odvyprávěla pro Aktuálně.cz.
Roky čelila psychickému teroru i sexuálním útokům ze strany manžela. Kvůli dětem se bála odejít, a proto násilí tiše snášela. Sílu odejít našla až po jednom ze znásilnění – tehdy utekla. Na policii se ale z obav a pocitu ponížení neodvážila, čehož dnes, po letech, lituje. Má ještě šanci domoci se spravedlnosti? Odpovídá advokát Pavel Zuska z kanceláře Artes Legal.
Oběti sexuálního násilí se dost často bojí promluvit. Stydí se, mají strach, nechtějí být odsouzeny okolím. Ale nemusí na to být samy. Advokát Pavel Zuska v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ vysvětluje, že i oběti, které dokážou promluvit až po letech, mají právo dosáhnout spravedlnosti.
Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout v kauze muže, jenž se mnoho let choval despoticky ke své tehdejší manželce. Původně jej soud zprostil, ve středu však Ústavní soud vyhověl ženině stížnosti.
Z pohádkového dětství v paláci až k obvinění ze znásilnění: život Mariuse Borga Hoibyho, nevlastního syna norského korunního prince Haakona, dostal nečekaně temný spád. Osmadvacetiletý muž čelí obvinění z 32 trestných činů - včetně útoků na ženy či domácího násilí. Pokud bude uznán vinným, může skončit až na deset let za mřížemi. Jaký je příběh černé ovce norské královské rodiny?
Psychický teror, znásilňování a výhrůžky. Servírka z Prahy zažívala doma s manželem peklo, ze kterého musela utéct. Zachránit se. Poslední kapka byla, když jí sexuálně zneužil před očima jejich dětí. O tom, jaké s otcem bylo doma peklo, promluvil už v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ její starší syn Viktor. Teď chtěla odvyprávět svůj příběh i jeho maminka.
Při domácím násilí nemusí nutně docházet k fyzickým útokům. Agresor se oběť snaží zlomit přes výčitky, ponižování, zesměšňování. Sebehodnocení se pak propadá až na bod mrazu. Psychické týrání totiž nezanechává stopy jako facky. Jak ze začarovaného kruhu ven? O tom se rozpovídala mentorka Věra Stejskalová.
Ze zamilovaného obláčku rovnou do pekla. První vážný vztah cvičitelky Hanky Kynychové se proměnil v horor. Zažívala ponižování, izolaci, brzy přišly i facky. Nebylo pro ni jednoduché z takového partnerství odejít. O životním dramatu se rozpovídala v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Pražský vrchní soud v úterý osvobodil muže obžalovaného z toho, že své tříměsíční dceři úmyslně způsobil zranění na hlavě. Zrušil nepravomocný verdikt ústeckého krajského soudu, který mu uložil dvanáctileté vězení za pokus o vraždu.
Tisíce obyvatel Kaliningradské oblasti, nejzápadnější výspy Ruska u Baltského moře, požadují v petici od úřadů, aby přijaly zákon o domácím násilí, uvedl server Meduza.
Domácí násilí může být v některých rodinách o svátcích či těsně po nich intenzivnější a častější, uvádějí některé organizace, které obětem pomáhají. Spouštěčem je stres, ale i větší konzumace alkoholu. Ohrožené jsou jím především ženy. "Alkohol může být spouštěčem, nikoliv však důvodem či omluvou," říká Zdena Prokopová z centra Rosa.
Podle vládního odboru rovnosti žen a mužů letos přibylo ohlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání. Věci se pomaličku lepší, ale taky se dnes střetává jakási temná odnož konzervativismu s pokrokem.
V Česku letos přibylo hlášených případů znásilnění a domácího násilí i vykázání, řekl šéf vládního odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Podle něj předběžné údaje naznačují, že by letošní roční počet mohl být dosud nejvyšší. Průzkum Eurobarometr ukázal, že lidé v Česku víc než v jiných členských zemích EU násilí víc tolerují a dávají vinu obětem.
Třetina žen v Evropské unii zažila násilí ať už doma, v práci nebo na veřejnosti. Násilí páchané na ženách však často zůstává neviditelné, neboť pouze jedna ze čtyř obětí nahlásí incident úřadům nebo příslušným podpůrným službám, uvádí dnes zveřejněný výzkum Agentury EU pro základní práva (FRA). Se sexuálním obtěžováním a jinými formami násilí na pracovišti se setkávají zejména mladé ženy.
Romana Kubecová dává ve svém podcastu Vychovávej s láskou prostor lidem, kteří si nesou traumata z dětství a chtějí o nich mluvit. Otevírá s nimi témata jako domácí násilí, zanedbání péče či zneužívání v rodině. "Chci dát hlas těm, které nikdo nevyslyšel," říká. Za svou práci získala cenu Gratias Tibi, kterou Člověk v tísni uděluje mladým lidem usilujícím o změny ve společnosti.
Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce, tedy policie, justice i intervenční centra, postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh schválila vláda, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř 30 procent žen a 12 procent mužů.
Opakované násilné incidenty připravily o místo policistu, který sloužil na jedné z vedoucích pozic v pražské speciální pořádkové jednotce. Zjistilo to Aktuálně.cz. Vedení sboru v hlavním městě ho propustilo kvůli odsouzení za několik trestných činů. Příslušník se choval agresivně k manželce, jednou se jí také vlámal do e-mailu. Redakce popisuje detaily případu.
Skupina senátorů žádá poslance, aby napravili to, čemu oni nezabránili. Ani sedm let po českém podpisu Istanbulské úmluvy ji Senát neratifikoval. Ženám, které zažily psychické či fyzické týrání, tak v jejím rámci například neumožní dostupnější psychologickou pomoc nebo bezpečnější azylové domy.
Státy Evropské unie a europoslanci se shodli na podobě nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Na sociální síti X to oznámila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se děje online nebo offline a zajištění silnějšího práva obětem.
V románu Rozložíš paměť ohledává bolavá místa svého dospívání. Píše o šikaně, alkoholismu v rodině i protiromském rasismu. Násilí na druhých se přitom podle spisovatele Marka Torčíka dopouští hlavně lidé, kteří jsou sami traumatizovaní. V rozhovoru přibližuje, jak se mu díky pocitu jinakosti povedlo uniknout vzorcům, které mu ubližovaly, i jak se mu vrací do kdysi nejnebezpečnějšího města v Česku.
Je Istanbulská úmluva o rovnosti, násilí, migraci, nebo konci tradiční rodiny? Průzkumy ukazují, že většina lidí v tom tápe, a podle toho také vypadá veřejná i politická debata. V nové dokumentární inscenaci nazvané jednoduše Istanbulská úmluva ji zachytila režisérka Barbara Herz. “To, co se odehrává ve veřejném prostoru, je divadlo par excellence. Stačí tomu dát jen rámec,” říká.
Systém pomoci obětem násilí se v Česku dlouhodobě nedaří nastavit. Chybí potřebné služby i prevence. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková je přesvědčena o tom, že by k systémovému řešení přispěla takzvaná Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí.
Zlomeninu krčního obratle způsobil basketbalista Houstonu Kevin Porter přítelkyni při pondělním incidentu v hotelovém pokoji v New Yorku. Třiadvacetiletý rozehrávač je obviněn z těžkého ublížení na zdraví. Policejní vazbu opustil po složení kauce stanovené na 75 tisíc dolarů, podle ESPN je předvolán k soudu na 16. října. Sezona NBA začne o osm dnů později.
