České soudy podle odborníků přistupují k obětem znásilnění chybně a jejich utrpení relativizují a bagatelizují. "Třeba dětské oběti mohou mít problémy za výrazně delší dobu, mohou se u nich rozvinout až v pubertě. U soudu to nahrává násilníkovi, který pak odejde s podmínkou," říká socioložka Petra Havlíková, jež společně s týmem výzkumnic analyzovala přes sedmdesát rozsudků pro organizaci proFem.
"Žádné aplikace ani dopisy na téma 'Ano, můžeme mít spolu sex' tady nikdo nechce. V milostném aktu je ale snadné poznat, jestli ten druhý souhlasí," říká poslankyně STAN Barbora Urbanová v rozhovoru se Světlanou Witowskou. Podle ní je nutné změnit pohled na sexualizované a domácí násilí. A to nejen v zákoně.
"Žádné aplikace ani dopisy na téma 'ano, můžeme mít spolu sex' tady nikdo nechce. V milostném aktu je ale snadné poznat, jestli ten druhý souhlasí," říká poslankyně STAN Barbora Urbanová v rozhovoru se Světlanou Witowskou. Podle ní je nutné změnit pohled na sexualizované a domácí násilí. A to nejen v zákoně.
Tresty za sexuální a domácí násilí ukládají české soudy v naprosté většině ve spodní polovině zákonné sazby. Až polovina pachatelů znásilnění dětí nebo znásilnění s těžkou újmou na zdraví pak dostává trest pod dolní hranicí sazby. Vyplývá to z analýzy 556 rozsudků okresních a krajských soudů, kterou provedly socioložky Petra Havlíková a Iva Šmídová z Masarykovy univerzity pro organizaci proFem.
V Evropském parlamentu zněla ostrá slova odsuzující nejen násilí páchané na ženách, ale i země včetně České republiky a Slovenska, které dosud neratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, známou jako Istanbulská úmluva. Poukazovalo se i na situaci žen v Turecku, které úmluvu ratifikovalo jako první, než od ní - opět jako první - odstoupilo.
Na předávání cen César už nebudou zváni lidé, kteří byli odsouzeni za násilné trestné činy nebo jsou za ně stíháni. Oznámila to Francouzská filmová akademie. Podle agentury AFP reaguje na předloňskou kritiku týkající se režiséra Romana Polanského a především na stíhání mladého francouzského herce Sofianea Bennacera, jehož kariéru prudce zbrzdilo obvinění ze sexuálního zneužití a domácího násilí.
Podle průzkumu agentury Focus až 15 procent Čechů problém domácího násilí zlehčuje. Britská expertka a ředitelka programu Bright Sky Phoebe Crowderová v rozhovoru upozorňuje, že za to může nedostatek vzdělání a pochopení, že násilí není chybou oběti, ale pachatele. "Příznaky mohou být velmi nenápadné. Rodina často netuší, že se něco děje," říká Crowderová.
Jestli něco nutně potřebujeme, pak hledat pravdu. Nenechat lži, aby nás ovládaly. Začínáme od začátku. Dezinformátoři volají po nové revoluci, lžou. Společnost by měla dělat opak.
Každé sedmé české dítě čelí násilí v rodině, v běžné školní třídě tak sedí i tři. Až deset z nich ročně na následky domácího násilí zemře. Děti se často k pomoci dostávají pozdě, navíc je nekoordinovaná. Nové pražské Dětské advokační centrum obětem pomůže věc nahlásit, aniž by musely absolvovat několik výslechů a traumatické zážitky si nesčetněkrát připomínat.
„Rozsudky, které jsme zveřejnili v odůvodnění obsahují bagatelizující závěry typu mohla si za to sama, protože se opila, mlátil ji, protože se k němu nechovala hezky. Polehčující u znásilnění je, že pachatel neměl erekci,“ říká advokátka Lucie Hrdá. „Panuje představa, že znásilnění není tak závažný trestný čin. Cestou ke zlepšení je vzdělávání lidí, kteří rozhodují,“ dodává.
Podle průzkumu neziskové organizace In Iustitia zažilo 58 procent zdravotně postižených útok motivovaný předsudky. Čtyři pětiny z nich útok nenahlásí. Policistům nedůvěřují nebo nevěří, že by jim nahlášení činu pomohlo. "Nejčastěji je útočníkem blízký člověka se zdravotním postižením," říká jeden z autorů průzkumu Benjamin Petruželka.
„Depp u fanoušků jméno nikdy neztratil, u části veřejnosti ale pochybnost zůstane ještě dlouho,” říká novinářka Deníku N v Americe Jana Ciglerová a dodává: „Nemyslím si, že jeho vítězství znamená konec Me Too, spíše otevře novou kapitolu. Jakékoliv partnerské násilí je nepřijatelné a u mužů - obětí je větším tabu. Aber odchází poražená a ponížená, nezbývá jí než se odvolat.”
Za znásilnění či domácí násilí pošle soud viníka do vězení, ovšem pouze v každém pátém případě dostane oběť od pachatele odškodnění, jak vyplývá z analýzy organizace proFem. Oběti buď nevědí, že na něco takového mají nárok, nebo je soud odkáže do civilního řízení, kde mohou o peníze bojovat. To se však už poškozeným často nechce, navíc jim naopak hrozí, že budou platit náklady za soud pachateli.
Z čínského internetu začaly mizet zmínky o populární spisovatelce a scenáristce Jen Ke-ling, která obvinila prezidenta Si Ťin-pchinga, že toleruje obchodování s lidmi. Napsal to britský deník The Times, podle nějž k cenzuře zřejmě dochází na příkaz tamní komunistické strany.
Bylo by zajímavé porovnat naši slušnou ekonomickou zdatnost s tím, jak si vedeme v jiných sférách, které se nedají tak snadno změřit a vyčíslit.
Svědectví na Twitteru: "Já dostala první facku, když jsem neuměla definovat entropii. Někdy uprostřed noci. Spala jsem..."
Přestože se Česko zavázalo zakázat tělesné trestání dětí, nechystá se nový ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL tento zákaz prosazovat. Říká naopak, že pohlavek může dítěti ve výjimečných případech nastavit mantinely ve výchově. Názory odborníků se různí, většina z nich ale upozorňuje, že fyzické tresty jsou špatné a rizikové v jakékoliv podobě.
Řešení problému domácího a sexuálního násilí nemá v Česku dostatečnou politickou podporu. Nastavení systémových kroků vláda odkládá. Chybí služby na podporu obětí. Shodují se na tom zástupkyně organizací na podporu žen, lidských práv a rodin. Reagovaly tak na plán odložit projednávání takzvané Istanbulské úmluvy o prevenci a boji proti násilí na ženách do konce roku 2023.
