Měl se stát generálem v záloze. Alespoň taková byla ještě v září představa vlády. Jenže disident, politický vězeň a po roce 1989 dlouholetý příslušník Bezpečnostní informační služby (BIS) se nedočkal. S nápadem na nevšední ocenění Františka Stárka zvaného Čuňas končící kabinet Petra Fialy (ODS) narazil. Proti byl podle zjištění deníku Aktuálně.cz prezident Petr Pavel.
Dvanáct hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu, bylo v sobotu odsouzeno k několikaletým trestům vězení.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že zvažuje několik možností, jak naplnit svoje varování Vladimiru Putinovi z roku 2021. Tehdy ruského vládce upozornil, že jeho země bude čelit "zničujícím" důsledkům, pokud ve vězení zemře opozičník Alexej Navalnyj. Teď, když k tomu došlo, experti deníku The New York Times popsali čtyři způsoby, kterými by Biden mohl Putina oslabit.
Ve věku 92 let ve Švédsku zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch. Oznámila to Nadace Charty 77, podle níž Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.
Disidenti Jiří Gruntorád a John Bok v neděli ukončili hladovku, kterou více než týden drželi před úřadem vlády kvůli nízkým důchodům odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu. Podle Gruntoráda vyšla vláda jejich požadavkům vstříc. Kroky kabinetu hodlá i nadále sledovat a je připravený se případně před Strakovu akademii vrátit.
Už šestý den drží signatář Charty 77 Jiří Gruntorád před Úřadem vlády protestní hladovku. Nelíbí se mu, jaké stát přiznává důchody lidem, kteří v minulosti bojovali proti komunistickému režimu. Nyní připustil, že svůj protest ukončí, i když neskončí ministr Marian Jurečka. Vláda by však musela změnit své programové prohlášení. Deník Aktuálně.cz přináší odpovědi na šest nejdůležitějších otázek.
Fotografie Bohdana Holomíčka jsou neobyčejnou vizuální kronikou našich životů. Zachycují běžné okamžiky, třeba fotografova tátu, jak pije vodu z lesní studánky, i události, které se zapsaly do historie - jako byl rok 1968. Nakladatelství Torst teď připravuje jeho novou knihu, která zachycuje roky naděje i roky šedivého úpadku, tedy šedesátá a sedmdesátá léta. Ponese jméno Album 1958–1977.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je připraven podílet se na narovnání důchodů disidentů a disidentek. Jejich nízké penze označil za historickou křivdu. Neřešení nízkých disidentských penzí kritizuje signatář Charty 77 Jiří Gruntorád. Požaduje odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Na podporu požadavku začal 17. listopadu u sídla vlády držet hladovku.
Situace kolem nízkých penzí disidentů je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Neřešení nízkých penzí disidentů kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Drží kvůli tomu hladovku, ministra Mariana Jurečku vyzval k rezignaci.
Zemřela bývalá televizní redaktorka a disidentka Otta Bednářová. Byla signatářkou Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za protirežimní činnost strávila více než rok a čtvrt ve vězení. Zemřela v úterý v nemocnici na pražských Vinohradech ve věku 96 let, informoval její syn Jiří Bednář.
Senát ve středu schválil tři nové ústavní soudce včetně místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Jeho volbě předcházela debata kvůli politickému procesu, ve kterém Fremr před 36 lety rozhodoval. Upozornil na ni novinář a disident Jan Urban. Sám Urban se k volbě Fremra staví smířlivě, další člen disentu Petr Placák rozhodnutí horní komory kritizuje.
Zdena Mašínová se jako dcera bojovníka proti nacismu Josefa Mašína a sestra protikomunistických odbojářů Ctirada a Josefa setkávala v životě s překážkami a pronásledováním. Po popravě otce, útěku bratrů na Západ a utýrání matky ztratila celou rodinu. Nyní slaví devadesáté narozeniny. Fotogalerie přináší pohled do života této nezlomné ženy.
V noci na sobotu zemřela ve věku 75 let publicistka, překladatelka a disidentka Petruška Šustrová. Informovaly o tom Lidové noviny, pro něž dlouhá léta psala sloupky. Šustrová byla jednou ze signatářek a později mluvčích Charty 77.
V zaplněném kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze se v sobotu odpoledne desítky lidí rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou. Celoživotní bojovnice za lidská práva zemřela 11. dubna ve věku 89 let. Pietního aktu se kromě nejbližších zúčastnili její přátelé z disentu, ti, s nimiž po roce 1989 spolupracovala, i současní politici.
Za jednu z nejvýraznějších tváří československého disentu označují Danu Němcovou politici. Spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a jedna z prvních signatářů a pak i mluvčích Charty 77 zemřela v úterý ve věku 89 let. Podle premiéra Petra Fialy byla Němcová mimořádnou a hluboce lidskou osobností, která se obhajobou lidských práv významně zasloužila o svobodu a demokracii.
Dvě disidentské aktovky v jednom večeru spojí liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Na malé scéně uvede Audienci od bývalého prezidenta Václava Havla a volně navazující Příjem od Jiřího Dienstbiera, což byl mluvčí Charty 77 vězněný za činnost ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, po revoluci pak ministr zahraničí i senátor.
V 50. letech minulého století byla odsouzena v politickém monstrprocesu, odmítla žádat o milost a žalář neopustila 15 let. Osud historičky umění a dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové připomíná nová inscenace jednoho z nejoceňovanějších současných divadelních souborů Jedl.
Bojovali proti totalitě, podepsali Chartu 77, komunisté je za to posílali do vězení, některé šikanovala Státní bezpečnost. V prezidentských volbách budou nyní disidenti vybírat mezi dvěma kandidáty spjatými s režimem, který je pronásledoval. "Zkušenost s disentem nás naučila rozhodovat se v obtížných situacích. Babišův způsob je podobný zpracovávání lidí estébáky," prohlašují.
2. ledna 2023 zemřel v Paříži Viktor Fajnberg. Jeden z "osmi statečných", kteří 25. srpna 1968 vyšli na moskevské Rudé náměstí protestovat proti okupaci Československa.
