Ve věku 89 let v Praze zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.
Před třinácti lety si parta čínských spolužáků jako každý víkend sedla k televizi. Chtěli si pustit film a společně povečeřet. Po filmu, který tehdy viděli, ale nikdo hlad neměl. Komedii totiž po pár minutách přerušil vložený dokument o potlačení demonstrace na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Do té chvíle studenti neměli o události nejmenší ponětí. Jedním z nich byl budoucí umělec Badiucao.
Když pražské Centrum současného umění DOX vloni v dubnu připomínalo 30. výročí protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, ještě několik dnů předtím avizovalo návštěvu Liou Sia, vdovy po disidentovi Liou Siao-poovi, jednom z vůdců povstání a držiteli Nobelovy ceny za mír.
Okresní soud v Trutnově zamítl obnovu řízení v 40 let starém případu disidenta Pavla Wonky, který se týkal údajného neoprávněného vniknutí do bytu tchyně. Za to ho trutnovský soud v roce 1981 odsoudil. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky snaží očistit bratrovo jméno.
Ochranný dohled byl uzákoněním šikany, policie dostala do rukou nástroj a využívala ho. Když se člověk hlásil na stanici, musel se podepsat. A když si nedonesl vlastní propisku, žádnou mu nepůjčili, on se nepodepsal a ochranný dohled porušil, líčí někdejší disident František “Čuňas” Stárek, který takhle prožil dva roky. Policie záměrně provokovala a chodila do bytu i po desáté večer, dodává.
Je směšné, když právnička řekne, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek. Helena Válková pracovala v represivním aparátu. Nemusela být statečná, stačilo by, kdyby byla slušná, míní Radek Schovánek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů. Kdyby byla důchodkyně nebo advokátka, tak proč ne, ale ona kandiduje na ombudsmanku, to je symbol. Už jen to, že byla v KSČ, ji diskvalifikuje, říká badatel.
Zaplněná velká obřadní síň strašnického krematoria v Praze se dnes potleskem rozloučila s Táňou Fischerovou, která zemřela loni 25. prosince ve věku 72 let. Čest její památce přišla vzdát řada známých osobností z politiky i kulturního života.
Před osmi lety 18. prosince 2011 zemřel první český prezident Václav Havel. Lidé si ho připomínají akcemi nejen v Praze. Prohlédněte si dosavadní dění na fotografiích. V galerii jsou také unikátní snímky Václava Havla od fotografky Hany Rysové, které deník Aktuálně.cz publikoval při letošním výročí Sametové revoluce.
Čtyřicet let komunismu se podepsalo na osudech desetitisíců Čechoslováků, zavražděných a vězněných po zmanipulovaných procesech, ale i těch, které totalita nutila žít na okraji společnosti. Přesto nezlomila ani mladé lidi - hudebníka Kabzana, spisovatele Placáka a dirigenta Jirounka. V novém seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Komunisté potlačili velké množství hodnot, jako je lidství, solidarita nebo pravdomluvnost. Bylo by skvělé, kdyby každý mohl říct, kdy se bál, kdy mlčel nebo kdy selhal. Ale v rodinách se o tom nemluví a projevuje se to ve výchově dalších generací, míní Věra Roubalová-Kostlánová, někdejší disidentka a jedna z posledních mluvčích Charty 77. Podepsat dokument, který se snaží o dodržování lidských práv, mi přišlo jako samozřejmost, represe pak ale byly velmi silné, režim si nepřál žádný vzdor, líčí žena, která se od 90. let věnuje psychoterapii.
V prosinci 1988 navštívil tehdejší komunistické Československo francouzský prezident François Mitterrand, jenž se tehdy stal vůbec prvním prezidentem Francie, který oficiálně navštívil Československo od jeho vzniku v roce 1918. Návštěva ale měla ještě daleko hlubší význam. Mitterrand totiž 9. prosince 1988 posnídal v malostranském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví, s českými disidenty v čele s Václavem Havlem.
Ve věku 91 let v sobotu v moskevské nemocnici zemřela ruská obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová, legenda sovětského disentu. Informovala o tom agentura AFP. Tato zakladatelka Moskevské helsinské skupiny v minulosti obdržela za obhajobu lidských práv řadu cen, mimo jiné Andreje Sacharova, Olofa Palmeho a Václava Havla.
Francouzský prezident François Mitterrand posnídal v roce 1988 na francouzském velvyslanectví s představiteli československého disentu v čele s Václavem Havlem.
Když filosof Jan Patočka organizoval v roce 1976 petici za propuštění "vlasatců" z kapely Plastic People nemohl tušit, že si tím podepisuje ortel. O rok později se Patočka stal jedním z prvních mluvčích Charty 77. Právě proces s Plastiky a tvrdé tresty, které je postihly, předcházel vzniku Charty. Občanské angažmá na obranu Plastiků, ale i v Chartě 77 ukrátilo ovšem Patočkovi život. Po vyčerpávajících mnohahodinových výsleších StB byl hospitalizován a krátce poté zemřel na mozkovou mrtvici. Patočkův pohřeb se stal významnou událostí protikomunistického odporu. Připomeňme si vrcholící normalizaci několika unikátními snímky z pohřbu Jana Patočky od Ondřeje Němce.
Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."
Během připomínky 50. výročí největšího sovětského protestu proti okupaci Československa v srpnu 1968 zatkla ruská policie na moskevském Rudém náměstí tři lidi. Jednoho z posledních žijících účastníků demonstrace Pavla Litvinova ale nechala odejít.
Čínská vláda využila nepřítomnosti výtvarníka a disidenta Aj Wej-weje, který už třetím rokem žije v Berlíně, a začala s demolicí jeho hlavního pekingského studia.
V Moskvě v pátek pozdě večer zemřel na selhání srdce známý ruský spisovatel Vladimir Vojnovič (85). S odvoláním na sdělení umělcovy známé Julije Pessinové o tom v sobotu informoval server Lenta.ru.
Když jsem se měl sejít s Barackem Obamou během jeho návštěvy Hanoje, přišlo deset policistů v civilu a odvezli mě do jiného města, říká Nguyen Quang A, bývalý podnikatel v IT a vietnamský protirežimní aktivista. Stalo se tak nedlouho poté, co jako nezávislý kandidoval do vietnamského parlamentu, ač věděl, že jeho šance jsou nulové. Režim v jeho rodné zemi prý připomíná Československo nebo Maďarsko 80. let minulého století. Od středoevropských disidentů se podle něj dnešní vietnamští aktivisté učí.
