Běloruské bezpečnostní složky v pondělí zasahovaly proti kávě na čerpacích stanicích. Stalo se tak na přání sedminásobného prezidenta země Alexandra Lukašenka. "Poslední evropský diktátor" si stěžoval na dlouhé fronty vznikající kvůli lidem, kteří si na benzinkách kupují i kávu, a prohlásil, že je potřeba nastolit "železný pořádek".
Argentinská organizace Abuelas de Plaza de Mayo (Babičky z Květnového náměstí) našla 140. dítě ukradené za vlády vojenské diktatury. Muž, kterého před 48 lety hned po narození odebral režim matce ve vězení, se tak poprvé setkal se svou sestrou. Podle organizace ale stále zbývá najít více než 300 ztracených dětí.
Právě dnes slaví devadesátiny. Mnohem zajímavější než věk je ovšem její osud. Rodačka z brněnských Chrlic Ludmila Javorová je s největší pravděpodobností jedinou římskou katoličkou, která disponuje kněžským svěcením.
Obdivovatel diktátora Augusta Pinocheta s problematickou rodinnou historií, ultrakonzervativní katolík a otec devíti dětí, někdy také označovaný jako chilská verze brazilského prezidenta Jaira Bolsonara. Pětapadesátiletý právník José Antonio Kast se v neděli v druhém kole prezidentských voleb utká s levicovým studentským aktivistou Gabrielem Boricem. Výsledek bude nejspíš velmi těsný.
Kvůli čínské brutalitě v Sin-ťiangu ohlásila americká vláda diplomatický bojkot zimní olympiády v Pekingu. Sport tímto šalamounským řešením nepřijde zkrátka, nedorazí jen politici a diplomaté. Bude zajímavé sledovat, kteří se ke Spojeným státům připojí a kteří naopak do Pekingu hrdě vyrazí s mávátky.
Pracoval jako novinář, teď je naopak středem jejich pozornosti. Franak Viačorka působí jako poradce lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské. Na konferenci o médiích v ukrajinském Lvově popisoval, jak novináři v diktatuře pracují i proč vidí budoucnost své země nadějně. "Běloruská společnost bude mít kolektivní imunitu vůči diktatuře," tvrdí Viačorka v rozhovoru pro Aktuálně.cz
Otec Rusky Sofije Sapegové, kterou nedávno běloruské bezpečnostní složky zadržely společně s jejím přítelem Ramanem Pratasevičem po nuceném přistání letadla v Minsku, požádal běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o milost pro svou dceru. Andrej Sapega se na běloruskou autoritářskou hlavu státu obrátil na videozáznamu, který zveřejnila ruská agentura PrimaMedia. Žádá ho i o osobní setkání.
Na podzim nás čekají zlomové volby. Budeme vybírat mezi Západem a Východem, svobodou a autoritářstvím. Znovu a natvrdo půjde o naši budoucnost.
Michail Gorbačov je za hranicemi Ruska populárnější než doma. Zatímco ve světě je považován za muže, který přispěl, byť nezamýšleně, k demontáži komunismu a sovětského bloku ve východní Evropě, Rusové v něm vidí spíš symbol ekonomických problémů a chaosu na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Bývalý lídr Sovětského svazu zemřel přesně před rokem ve svých 91 letech.
Psal se 24. říjen 1950. Pro většinu obyčejný podzimní úterek, pro tři muže z jihovýchodní Moravy poslední den života. Jsou ztýraní výslechy a jeden z nich tak nemocný, že ho musí k šibenici přinést. Stanou se vedle Milady Horákové dalšími z mnoha obětí komunismu.
Věznice Tuol Sleng neboli S-21 v centru Phnompenhu sloužila k brutálním výslechům Kambodžanů, které Rudí Khmerové v druhé polovině 70. let označili za své nepřátele. Zatýkali celé rodiny, které pak po mučení posílali rovnou na smrt. Zemřelo zde asi 17 tisíc lidí. Vězení řídil muž, jemuž se přezdívalo soudruh Duch. Byl jedním z mála představitelů brutálního režimu, který byl za své činy odsouzen.
V roce, kdy Západ strhává pomníky koloniálních osobností a z USA se šíří myšlenky hnutí Black Lives Matter, do Prahy přijede významný kritik kolonialismu a živoucí důkaz, kolik zmůže jediný černý hlas. Wole Soyinka, který se roku 1986 stal prvním africkým držitelem Nobelovy ceny za literaturu, bude hostem podzimního Festivalu spisovatelů Praha.
Chile si připomíná 30. výročí pádu režimu Augusta Pinocheta. Generál 11. března 1990 předal moc do rukou demokraticky zvoleného prezidenta. Sám zůstal do roku 2002 senátorem a za porušování lidských práv, ke kterému během jeho vlády masivně docházelo, nebyl nikdy souzen. Zemřel v 91 letech a s jeho dědictvím se Chile potýká dodnes.
Loni na podzim uplynulo čtyřicet let od dramatické změny režimu v Íránu. Šáh Muhammad Rezá Pahlaví padl a opustil zemi, triumfovala islámská revoluce pod vedením ajatolláha Ruholláha Chomejního. Ze spojence Západu a USA se naopak stal nepřítel, kterého Spojené státy označovaly za velkého Satana. Vztahy mezi oběma zeměmi se navíc ještě více vyhrotily v posledních dnech.
Studie univerzity v Lipsku o autoritativních sklonech ukazuje, že každý čtvrtý Němec je nakloněn vládě pevné ruky.
Španělská vláda také zřídí historickou komisi, jejímž hlavním úkolem bude identifikace obětí, které stále ještě leží v masových hrobech z éry generála Franca.
Byl to jeden z incidentů volebního víkendu. Hnutí SPD Tomia Okamury odmítlo schválit akreditace některým médiím do svého volebního štábu. Začalo to obviňováním novinářů, že před volbami lhali či cenzurovali, a skončilo tím, že některé z přítomných kolegů lustrovala přivolaná policejní hlídka.
Třetí česká cesta mezi Západem a Ruskem je veliký mýtus a nebezpečí, říká Šimon Pánek, ředitel neziskové organizace Člověk v tísni. Dodává, že pro lidi na Ukrajině, na Blízkém východě a Balkáně je naše demokracie příkladem. Více v dalším díle DVTV Apel.
Proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi existuje v zemi silná opozice. Jedním z jejích nejvýraznějších hlasů je momentálně generální prokurátorka Luisa Ortegová. Ta Madura označuje za diktátora a hovoří o "státním terorismu". Ortegová patří mezi obdivovatele Madurova mentora, Huga Cháveze. Ten by podle ní Madurovu představu Venezuely nikdy nechtěl. V jihoamerické zemi nyní pokračují demonstrace. Ty zesílily o víkendu, kdy se volilo do Ústavodárného shromáždění. Ředitel firmy, která poskytla technologii k počítání hlasů, ve středu připustil, že hlasování bylo částečně pozměněné.
Česká eurokomisařka Věra Jourová hrozí Polsku odebráním dotací EU. Důvodem je, že si nedokáže představit, že by evropští daňoví poplatníci chtěli financovat zřízení "nějaké formy diktatury". Situací v Polsku se bude ve středu zabývat Evropská komise.
Brazilského politika a prezidentského kandidáta Jaira Bolsonara zahraniční média často přirovnávají k šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Nevybíravě se vyjadřuje o menšinách nebo ženách. Přesto podle průzkumů jeho popularita stoupá, v současnosti má podporu 15 procent obyvatel. Na rozdíl od ostatních brazilských politiků není namočen do žádné korupční aféry.
Vršovické Divadlo Mana uvede ve čtvrtek 18. května divadelní hru Červený Kukiš – aneb Sorry jako! Námět politického kabaretu, jak jej jeho autor Milan Deutsch a režisér Ivo Šorman označují, vznikl během jediné noci. „Chtěl jsem ukázat stav současné české politické scény a společnosti,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Deutsch. Při plánování propagace humorně pojaté kritiky politiků však narazil. Podpořit Červeného Kukiše odmítli sponzoři i majitelé reklamních ploch. „Já naprosto chápu a respektuju, že nechtějí být v ohrožení. Ale že vůbec jsou v pozici, že kdyby podpořili divadelní hru, tak by jim někdo ublížil, mě úplně děsí,“ dodává.
Někdejší reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu Pavla Jazairiová (71) je žijící legendou. Její zasvěcené reportáže ze zemí třetího světa a často i z míst válečných konfliktů neodmyslitelně patří k rozhlasovému éteru porevoluční doby. Napsala také desítky knih o místech, které tak důvěrně zná, a hlavně o tamějších lidech – ať již v Africe, na Blízkém východě či v Indii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz došlo především na současné problémy Evropy i zemí třetího světa, které spolu velmi souvisí. "Důsledkem dějin je i rozdělení světa na bohaté a chudé, vzájemná nenávist a strach, nepochopení, kterého tak obratně využívají manipulátoři ke svým cílům," říká Pavla Jazairiová.
Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.
Filipínci vyjadřují svůj nesouhlas s praktikami prezidenta Rodriga Dutera. Ten nechal zavraždit tisíce osob údajně podezřelých z překupnictví. Rovněž nechal zatknout senátorku Leilu de Limaovou, kterou místní úřady podezírají z braní úplatků. Demonstranti se obávají návratu diktatury.
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
