Brazilského politika a prezidentského kandidáta Jaira Bolsonara zahraniční média často přirovnávají k šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Nevybíravě se vyjadřuje o menšinách nebo ženách. Přesto podle průzkumů jeho popularita stoupá, v současnosti má podporu 15 procent obyvatel. Na rozdíl od ostatních brazilských politiků není namočen do žádné korupční aféry.
Vršovické Divadlo Mana uvede ve čtvrtek 18. května divadelní hru Červený Kukiš – aneb Sorry jako! Námět politického kabaretu, jak jej jeho autor Milan Deutsch a režisér Ivo Šorman označují, vznikl během jediné noci. „Chtěl jsem ukázat stav současné české politické scény a společnosti,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Deutsch. Při plánování propagace humorně pojaté kritiky politiků však narazil. Podpořit Červeného Kukiše odmítli sponzoři i majitelé reklamních ploch. „Já naprosto chápu a respektuju, že nechtějí být v ohrožení. Ale že vůbec jsou v pozici, že kdyby podpořili divadelní hru, tak by jim někdo ublížil, mě úplně děsí,“ dodává.
Někdejší reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu Pavla Jazairiová (71) je žijící legendou. Její zasvěcené reportáže ze zemí třetího světa a často i z míst válečných konfliktů neodmyslitelně patří k rozhlasovému éteru porevoluční doby. Napsala také desítky knih o místech, které tak důvěrně zná, a hlavně o tamějších lidech – ať již v Africe, na Blízkém východě či v Indii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz došlo především na současné problémy Evropy i zemí třetího světa, které spolu velmi souvisí. "Důsledkem dějin je i rozdělení světa na bohaté a chudé, vzájemná nenávist a strach, nepochopení, kterého tak obratně využívají manipulátoři ke svým cílům," říká Pavla Jazairiová.
Venezuelská opozice prohlásila prezidenta Nicoláse Madura za diktátora poté, co jemu nakloněný Nejvyšší soud v zemi převzal pravomoci parlamentu. Země se utápí v hluboké ekonomické krizi, ale demokraticky zvolení opoziční politici mají svázané ruce. Jediné, co jim zbylo, je spoléhat se na mezinárodní pomoc a sílu pouličních protestů. Klíčové pro budoucí vývoj situace proto bude, na čí stranu se postaví armáda. Ta ale zatím zůstává loajální Madurovu režimu.
Filipínci vyjadřují svůj nesouhlas s praktikami prezidenta Rodriga Dutera. Ten nechal zavraždit tisíce osob údajně podezřelých z překupnictví. Rovněž nechal zatknout senátorku Leilu de Limaovou, kterou místní úřady podezírají z braní úplatků. Demonstranti se obávají návratu diktatury.
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
Ve východoukrajinském Donbasu ovládaném proruskými separatisty dnes žije několik desítek Čechů a Slováků, kteří bojují za svou novou vlast – mezinárodně neuznanou Doněckou lidovou republiku. "Stačil rok nebo dva a stali se z nich až na pár výjimek modeloví a loajální občané vojenské diktatury. Je to jejich jediný společný rys, přestože jinak se vymykají černobílým hodnocením. Mnozí z nich jsou přátelští a velkomyslní, za své přesvědčení bojují stejně upřímně a s nasazením života jako jejich nepřátelé na druhé straně fronty," píše slovenský novinář Tomáš Forró v druhé části své exkluzivní reportáže z ukrajinského Donbasu.
Komunistická strana Čech a Moravy se přihlásila k revolučnímu únoru 1948. Únorový převrat 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. V prohlášení oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu. Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily.
Barmu tvoří příslušníci neuvěřitelných 135 národností. O zdejších válkách okolní svět moc neví, karenský odpor se ale dostal až do Hollywoodu. Sylvester Stallone umístil děj svého filmu Rambo 4: Do pekla a zpět právě do karenských vesnic na barmsko-thajské hranici. Jako komparzisté ve filmu hráli skuteční Karenové. Zhruba čtyřmilionový karenský národ byl zadobře s britskou koloniální správou a přibližně třetina z nich přijala křesťanství. Za druhé světové války se postavili proti japonské okupaci. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák navštívil takzvaný Karenský stát.
V roce 2011 předala barmská armáda oficiálně moc civilní vládě. Skutečným krokem k demokracii v Barmě však mají být parlamentní volby. Konají se už za pár dní a mají jasnou favoritku - laureátku Nobelovy ceny míru Aun Schan Su Ťij. Jednoduché to ale mít nebude. "Armádě jde o to zachovat si privilegia," vysvětlil reportérovi Aktuálně.cz přímo v Rangúnu bývalý politický vězeň Bo Či. Obávanou věznici Insein zná velmi dobře. "Myslel jsem, že tu umřu," říká.
Barmská opoziční vůdkyně nemůže kandidovat na prezidentku. V parlamentních volbách má ale její strana podle expertů velké šance na úspěch.
K přijetí dodatků ústavy je zapotřebí více než tříčtvrtinová podpora parlamentu. Prezidentské volby jsou v Barmě plánovány na listopad.
Podle vyšetřovací komise šlo o systematické praktiky: zdokumentovala 191 případů zabitých a 210 zmizelých lidí, které měli na svědomí představitelé diktatury.
Společnost Post Bellum ocenila od roku 2010 už na dvě desítky osobností. Jde o válečné veterány, disidenty, politické vězně nebo přeživší holocaustu.
Australský podnikatel natočil exkurzi v severokorejském Pchjongjangu, ve videu přibližuje život běžných Korejců.
Turkmenistán vyřešil pluralitu po svém: má dvě strany, ale se stejným programem.
Medaile sbíráme jen díky "velkému následovníkovi", zní od sportovců z totalitní KLDR
Generál Videla byl odsouzen pro únosy novorozených dětí a vraždy jejich matek
Jsme v bodu zvratu, nechal se v novoročním projevu slyšet jihokorejský prezident
Za zločiny proti lidskosti spáchané během vojenské diktatury padly doživotní tresty
