V Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku někteří obyvatelé místní části nesouhlasí s přesunem 12 dětí z dětského domova v Boršově do objektu, který vlastní Jihočeský kraj. Jde o projekt, kdy by děti měly žít v takzvaných rodinných domovech. Část obyvatel Hluboké nad Vltavou se obává, že s příchodem dětí z dětského domova může mimo jiné stoupnout kriminalita v lokalitě.
O tématech, jako je první sex, intimní hygiena nebo antikoncepce, se děti z dětských domovů dozvídají různě. Většina má základní povědomí ze školy, část od rodiny. Přesto jim zůstává mnoho nezodpovězených otázek. Vychovatelů se ale často stydí zeptat a odpovědi radši hledají na internetu. Organizace Freya navštívila tři dětské domovy, aby zjistila, co všechno děti vědí a co by je zajímalo.
Část života strávili v dětském domově a teď je čeká samostatný život. V Česku je až 5590 mladých dospělých ve věku 18 až 26 let, kteří v nedávné době dětský domov opustili nebo je to brzy čeká. Ukazuje to analýza projektu Neviditelní. Aktuálně.cz přináší v ich-formě svědectví pěti žen, které se snaží osamostatnit a přechod z dětského domova zvládnout.
"Rodiče zbavujeme kompetencí, které tam někde jsou. Je potřeba si na ně posvítit a možná jim s nimi pomoct," říká ředitelka nadace Krok domů Klára Chábová o tom, že se v Česku často do náhradní péče dostávají děti, které by v ní skončit nemusely. S tím souhlasí i Robert Ferenc, který si dětským domovem prošel. Proč se to děje? A jak by mohl stát pomáhat, aby děti mohly zůstat se svými rodiči?
Jaroslav Čech prožil dětství v ústavu. Díky stipendiu ze soukromého gymnázia se mu podařilo vystudovat univerzitu v Anglii. Po návratu do Česka chtěl učit děti angličtinu, ale odradila ho výše platu. Dnes doučuje v jazykové škole v Dobříši. Češi podle něj ovládají angličtinu čím dál lépe, problémem ale jsou nekvalifikovaní učitelé. "Může to učit v podstatě kdokoliv, což je problém," říká.
Z dětských domovů ročně odchází okolo čtyř set mladých dospělých, přechod ale zvládne jen malá část z nich. Co se týče finanční gramotnosti a dalších teorií, jsou "převzdělaní", chybí jim ale praktická zkušenost. Už přes deset let se jim snaží pomoct program Patron Ligy otevřených mužů, díky němuž získávají mladí lidé dospělého "kámoše" či "kámošku", kteří jim ukazují, jak vypadá obyčejný život.
Ruského otce samoživitele, který utekl z domácího vězení, měli zadržet v běloruském Minsku. Alexej Moskaljov uprchl těsně předtím, než ho soud tento týden poslal na dva roky do vězení v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery. Agentuře Reuters to potvrdil advokát a obránce lidských práv Dmitrij Zachvatov.
Ze zhruba dvou stovek dospívajících, kteří ročně opustí ústavní péči, se více než polovina dostane do existenčních problémů. Mnoho z nich končí na ulici nebo s dluhy. Začlenění do společnosti jim komplikuje nízké vzdělání i malá finanční gramotnost. Jonáš Motyčka se proto před pěti lety rozhodl vytvořit projekt Správný start, který pomáhá mladým obstát v životě po opuštění dětského domova.
„První strašák dětí z domovů je samota. Neví kdo jsou a kam mají jít. Společnost je ale konečně začíná vidět, doba se láme a kraje komunikují,” říká ředitelka nadačního fondu Krok domů Klára Chábová. „Sociální pracovníci nebo vychovatelé často nedokáží děti chápat nebo neví, jak s ním komunikovat. Vytvořili jsme proto průvodce, kam jsme se pokusili sepsat, jak na ně” dodává.
Když mladí lidé opustí dětský domov, často nejsou na život v dospělém světe ještě připravení. Dostávají se do finančních potíží, řeší problémy s bydlením, často končí na ulici. Se začleněním do společnosti se jim snaží pomoct dobrovolníci z projektu Patron/ka, který využila i dvaadvacetiletá Daniela. Čtyři roky se schází s pětapadesátiletou patronkou Zdenou, která ji už bere jako součást rodiny.
„Byl jsem namyšlenej blbeček a dělal jsem to pro peníze, které jsem nikdy neměl, teď je to ale jinak,” říká barber Lukáš Vlačuha alias Laky Royal. Stříhat začal už v dětském domově, kde do 20 let žil, později otevřel tři salony a stal se holičem celebrit, třeba Jaromíra Jágra či rapera Rytmuse. „Žiju s nimi jejich život, znám jejich rodiny, jsem jejich psycholog,” dodává.
Daniela, Erika, Elizabeth a Petr jsou děti z Dětského domova Čeladná na severní Moravě. V sychravých podzimních dnech se vydali na charitativní cyklojízdu k Baltskému moři. Za pouhých pět dnů zdolali 580 kilometrů a vybrali přes sto tisíc korun na seniory a předčasně narozené děti.
„Odborník nemusí být jen lékař nebo ajťák, ale i řemeslník. Chybí nám posilování pocitu, že něco umět a být šikovný je velká hodnota,” říká Olga Girstlová, šéfka Nadace ZET a spoluzakladatelka Letního podnikatelského kempu pro děti z dětských domovů a sociálně slabých rodin. „Mají handicap na startu a potřebují pomoc od lidí, kteří jsou v životě úspěšní," dodává.
Minimálně tři týdny se rodiče neuvidí s dětmi, které žijí v zařízeních, jako jsou SOS dětské vesničky, nebo u pěstounů. Kvůli omezení pohybu po republice jsou i tyto návštěvy zakázány. Jak ale varují někteří odborníci, i krátká odluka od rodičů může negativně ovlivnit psychiku dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje kontakt on-line, ten však nejmenším dětem styk s rodiči nevynahradí.
Dětské domovy se během pandemie potýkají s velkým nedostatkem personálu. Vychovatelé v dětských domovech už rok pracují nadoraz a na úkor svých rodin. Děti nemají ani dost počítačů pro on-line výuku. Některým domovům se nedostává ani ochranných pomůcek. Na podporu dětských domovů v úterý spustila organizace Děti v akci petici. Situace negativně působí i na psychiku dětí v domovech.
Irský premiér Micheál Martin se formálně omluvil za smrt 9000 dětí, které v minulém století zemřely v irských církevních domovech pro svobodné matky a děti. Stát podle něj v přístupu k nemanželským dětem a jejich matkám hluboce selhal, informovala agentura Reuters.
Když se zavřou školy, dětské domovy rázem musí pečovat o své svěřence 24 hodin denně. Na neschopence či ošetřovném mají kvůli koronaviru často až polovinu personálu. Pozitivních je i mnoho testovaných dětí. Jeden pracovník tu má absolvovat on-line hodiny s osmi žáky z různých ročníků a škol najednou. Nedostává se zaměstnanců a ředitelé postrádají pomoc i pokyny, co mají dělat.
Čtyřletá Pippa Jacksonová se strachovala, že její vrstevníci z dětských domovů, sirotčinců a azylových domů pro matky samoživitelky nedostanou vánoční dárky. Proto se pustila do ambiciózního projektu, který má za cíl o Vánocích potěšit kolem dvou set dětí žijících v materiální nouzi.
Česko je poslední evropskou zemí, která posílá děti mladší tří let do ústavní péče. Už ale možná ne na dlouho. Poslanci by tuhle praxi mohli brzy zakázat. Odpůrci návrhu ale tvrdí, že neexistuje alternativa, kam takové děti dát. Studie organizace Lumos však ukazuje, že v kojeneckých ústavech už dnes není ani tři sta dětí mladších tří let a i pro ně existují lepší místa pro žití.
Uzavření škol znesnadnilo život nejen rodičům, ale také pracovníkům a vychovatelům v dětských domovech. Děti v nich často nemají ideální přístup k počítačům pro on-line výuku, některé dětské domovy navíc hlásí trvalý nedostatek kvalifikovaných vychovatelů. Opatření vlády, které od 11. května umožní dětským domovům kolektivní výuku, ale pomůže pouze zařízením, jejichž součástí je i vlastní škola.
Tomáš Slavata je filantrop, který dlouhodobě podporuje dětské domovy napříč republikou, a to finančně, materiálně i pořádáním sportovních a zážitkových akcí. Když vypukla koronavirová epidemie, mnohé dětské domovy mu psaly, že na ně všichni zapomněli. Personál nemá dostatek ochranných prostředků a přibývá i útěkářů, kteří nezvládali karanténu na pár metrech čtverečních.
Obří, až dvoumilionové demonstrace v Hongkongu za demokratické reformy a větší nezávislost na Číně trvají už více než dva měsíce. Z pokojných protestů se změnily na násilné střety mezi policií a demonstranty. Bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler se domnívá, že doba, kdy mohly protesty skončit a vše se vrátit ke starým pořádkům, minula. A už není cesty zpět. "Nevím, jak to skončí, ale neskončí to dobře pro Hongkong," říká novinář v rozhovor pro deník Aktuálně.cz.
Klára Chábová pomáhá dětem při odchodu z dětských domovů. Už dvanáct let vede spolek Mimo domov, organizuje přednášky, workshopy a šíří osvětu napříč společností. “Děti mají nízké sebevědomí, nevěří si, jsou vykořenění a chybí jim blízká osoba, na kterou by se mohli obrátit. Potřebují podporu, bezpečný prostor a porozumění. Když s nimi jednáte na rovinu a zjistí, že je nechcete poučovat, spolupracují,” říká. Nadace Karla Janečka ji teď v rámci projektu Laskavec ocenila za dobré skutky.
