








Na ostrově Nusa Penida, jen kousek od Bali, se schyluje k radikálnímu kroku. Téměř dokončený skleněný výtah, který měl návštěvníkům ulehčit cestu na slavnou Kelingking Beach, půjde k zemi. Guvernér Bali I Wayan Koster rozhodl, že přírodní a kulturní hodnoty ostrova mají přednost před ambiciózními turistickými projekty. A tahle kauza ukazuje, že příroda Bali není jen tak na prodej.



Plánovanou demolicí někdejší hornické kolonie Bedřiška v ostravském obvodu Mariánské Hory a Hulváky se bude zabývat i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Podnět k prošetření mu zaslala místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní mohla být nuceným vystěhováním obyvatel osady porušena jejich lidská práva, zejména právo na důstojnost a rodinu.



Zbourat celé východní křídlo Bílého domu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi umožnila výjimka v zákoně o ochraně národních historických památek.



Východní křídlo Bílého domu bylo zcela zdemolováno, aby ustoupilo plánům amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu rozlehlého tanečního sálu. Informovala o tom agentura AP. Trump dříve tvrdil, že projekt nenaruší budovu prezidentského sídla.



V Bílém domě začaly práce na stavbě nového tanečního sálu. V pondělí to na své sociální síti Truth Social oznámil prezident Donald Trump. U této příležitosti bude podle něj plně renovováno východní křídlo budovy. Demoliční četa už část východního křídla zbourala navzdory Trumpovu předešlému tvrzení, že stavební práce budovu nenaruší, informoval deník The Washington Post.



Brněnské obchodní centrum Dornych, známé také pod původním jménem Prior, jde k zemi. Brutalistní objekt se otevřel přesně před 40 lety, nyní už probíhá jeho demolice. Někteří odborníci to kritizují, Brno podle nich přichází o významnou dominantu a kus své historie. Vadí jim, že město budovu nezachránilo a nenašlo pro ni nový účel. Na místě má vzniknout centrum s obchody a kancelářemi.



Kavárna The Most café je v Mostu unikát. Je to centrum alternativní kultury, kde se pořádají výstavy, koncerty, akce pro menšiny i charitu. Musí ale skončit. Magistrát náhle vypověděl kavárně nájemní smlouvu. Obhajuje to tím, že potřebuje zázemí pro rekonstrukci blízkého kulturního domu. Kavárna před pár týdny dala prostor kritikům této přestavby.



Neodmyslitelně patří k železnici i k rázu českých měst a obcí. Pro stará velká nádraží se ale dnes těžko hledá využití a Správa železnic je bourá. Loni o svou historickou budovu přišel například Vsetín, letos překvapilo rozhodnutí o demolici nádraží obyvatele Kladna. Někdy se ale podaří stavby zachránit. Nejznámější případy přibližuje Aktuálně.cz v galerii.



Kladenské hlavní nádraží patří k nejstarším budovám ve městě. Pamatuje rozvoj průmyslu i tragické historické události. Jenže místo původně schválené rekonstrukce má jít k zemi. Podle Správy železnic by se oprava nevyplatila. Místní sepsali petici a chtějí budovu zachránit. Nyní je podpořil Národní památkový ústav, který doporučil prohlásit budovu památkou, zjistilo Aktuálně.cz.



V únoru 1893 byly přijaty vyvlastňovací zákony, které umožnily takzvanou pražskou asanaci. V následujících padesáti letech zmizela část historického centra, které zahrnovala nejen bývalé židovské ghetto, ale například i nábřeží pod Vyšehradem. Z původně rybářské vsi Podskalí se zachovala jen Podskalská celnice. Rozsahem šlo o jednu z nejrozsáhlejších demolicí části města v Evropě.



Odborníci doporučili zbourat nyní uzavřený takzvaný inundační most u pražské Palmovky, který je součástí Libeňského soumostí. Silničáři počkají na platné stavební povolení a pak zahájí demolici mostu. Práce by mohly začít letos v dubnu. Historického Libeňského mostu přes Vltavu se práce nedotknou a zůstane v provozu.



Tento příběh Češi dobře znají. Město musí ustoupit těžbě, většina domů se zboří, opodál se postaví nové, kostel se přesune. Jenže není řeč o českém Mostu, nýbrž o švédské Kiruně. Místní jsou s tím na rozdíl od původních obyvatel smíření - město je na dolu závislé, a kdyby se nerozšiřoval, mohl by to být jeho konec. I tak je ale cítit i hořkost. "Nová Kiruna není Kiruna," říkají někteří.



Prostituce, drogy, hazardní hry a také stovky bytů bez denního světla. Kaulungské opevněné město znali obyvatelé Hongkongu jako doupě zločinu. Žilo podle vlastních pravidel, nerespektovalo úřady ani policii. Od 80. let minulého století, kdy skončila výstavba dalších bloků, mělo největší hustotu obyvatel na světě. V 300 domech se tísnilo přes 30 tisíc lidí. V roce 1993 začala jeho demolice.



Kdo by neznal slavnou českou firmu Koh-i-noor. Její zboží bylo téměř sto let známé po celém světě. Vršovická fabrika na spínací knoflíky, takzvané patentky, ale i zipy, špendlíky a další kovové galanterní zboží je dnes prázdná. V areálu se má stavět rezidenční čtvrť. Fotograf Aktuálně.cz byl díky festivalu Open House Praha pravděpodobně poslední, kdo měl možnost do fabriky nahlédnout.



Řemeslník v afektu rozmlátil čerstvě dodělanou práci. Rozčílený muž ze stavební firmy z amerického Colorada se dostal do konfliktu s majitelkou domu. Nadával, že za práci nedostal zaplaceno a začal palicí demolovat koupelnu. Majitelka domu ale zveřejnila částečně zaplacené faktury a fotky, ze kterých jsou patrné nedostatky vykonané práce. Podívejte se na virální video z archivu Aktuálně.cz.



Na brutalistní budově bývalého Telecomu na pražském Žižkově se objevila záhadná malba postavy v černé mikině s kapucí držící v náručí zřejmě nahou ženu. "Zachránce žen" namaloval pouliční umělec, který vystupuje pod jménem JW17, na takzvaný Mordor kvůli tomu, že stavba brzy půjde z k zemi.



Před 130 lety byl vydán zákon, na jehož základě byla v Praze provedena asanace, jedna z nejrozsáhlejších akcí tohoto typu v Evropě na přelomu 19. a 20. století. Systematická likvidace mnoha historických staveb vyvolala kritiku veřejnosti a vznesla otázky památkové péče. Asanační obvod měl celkovou rozlohu zhruba 38 hektarů a nacházelo se v něm přes 600 domů.



Brutalistnímu komplexu někdejší ústředny na pražském Žižkově lidé přezdívali "Štrougalova věž" nebo "žižkovský Mordor". Oficiálně nesla název Ústřední telekomunikační budova. Skoro půl století byla dominantou této části Prahy, viditelnou z širého okolí. Nyní začala její demolice.



Obrovské úsilí vynaložené komunistickým režimem v Československu při budování pomníku sovětskému vůdci Josifu Stalinovi v Praze přišlo vniveč za pouhých sedm let. Nedostatek předvídavosti a soudnosti stál za tím, že monstrózní dílo za 140 milionů korun bylo dokončeno až v době, kdy se kult Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu již notně otřásal. V říjnu 1962 byl pomník odstřelen.