V České republice se podle statistik vloni narodilo nejméně dětí v historii měření. "To je samozřejmě z demografického hlediska obrovský problém," konstatuje gynekoložka Táňa Glosová. "A dokonce je to velký problém i v tom mikrosvětě zdravotnictví – máme reálné obavy o to, kdo se o nás bude v medicíně starat," varuje s ohledem na vysoký průměrný věk mezi lékaři i sestrami.
Na konci června žilo v České republice legálně 1 091 409 cizinců. Za rok jich přibylo téměř 35 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové.
"Na celém světě začal bezprecedentní úpadek plodnosti," varuje čerstvá studie OSN. Napříč glóbem se rodí čím dál méně děti, přičemž nikdo nenabízí řešení. Jižní Korea míří k populačnímu kolapsu. Při nastaveném trendu zplodí 100 současných Jihokorejců pouze 12 vnoučat. Loni se v zemi prodalo více vozítek pro psy než kočárků pro děti. Česko se zdá být součástí trendu. Mladí nemají vztahy ani sex.
Vojáci bojují a umírají na frontě, aby zachránili svoji zemi. Ukrajina se za jejich zády ale pomalu vyprazdňuje a lidé míří na západ do Evropy. Hlavně z ní mizí pro obnovu země velmi důležitá část populace, mladé Ukrajinky.
Pokles porodnosti je dlouhodobý celosvětový trend. V České republice ale v posledních letech nastal naprosto bezprecedentní propad, konstatuje demografka Dana Hamplová. "V roce 2021 jsme v Evropě byli v podstatě na špici v úhrnné plodnosti - rodilo se v průměru něco přes 1,8 dítěte na ženu. A najednou jsme klesli na 1,37."
Míra porodnosti v Rusku je jednou z obsesí Vladimira Putina. Ruský prezident považuje zvyšování počtu obyvatel za způsob, jak pomoci obnovit velikost země, tvrdí v komentáři think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP).
Lidská populace stále více stárne, nicméně data neukazují, že by se nějak výrazně zvyšovala kvalita života prožitého v důchodu. Podle ředitele externí distribuce NN Životní pojišťovny Petra Němečka máme do budoucna zaděláno na problém, protože silné ročníky, které odejdou do penze, nebude mít kdo nahradit. "Každý si bude muset sám převzít zodpovědnost za své stáří," říká ve Spotlight+.
V roce 2050 bude v Česku žít půl milionu seniorů nad 85 let, proti současnosti dvojnásobek. Dostatek vhodných lůžek pro ně ve zdravotnických zařízeních podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky není už ani teď. V posledních letech svého života často takoví pacienti opakovaně leží v nemocnicích akutní péče.
Kreml se snaží zvrátit demografickou katastrofu. Válka na Ukrajině prakticky zajistila, že v příštích generacích bude Rusko nejen menší, ale i starší, zranitelnější a méně vzdělané. Šéf Kremlu Vladimir Putin proto nařídil přijmout několik opatření, která mají povzbudit ženy k tomu, aby plodily co nejvíce dětí.
Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Podíl se dostane z pětiny na 30 procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat. Postupné vymírání by měla přibrzdit migrace z ciziny, mírnému úbytku obyvatel ale nezabrání. Vyplývá to z předpovědi Českého statistického úřadu.
V Česku bylo k poslednímu červnu letošního roku 1 036 798 cizinců. Oprávnění k trvalému pobytu mělo 342 186 lidí, k přechodnému pobytu 344 398 a 350 214 lidí v Česku pobývalo na základě dočasné ochrany, na niž mají nárok lidé, kteří z Ukrajiny uprchli před ruskou agresí. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o migraci, kterou na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Severní a západní státy Evropské unie bude v příštích desetiletích obývat stále více lidí. Střední, jižní i východní Evropu zase čeká úbytek. Výjimka je jen jedna - Česko, vyplývá z aktuální prognózy Organizace spojených národů. Podle té by mělo v republice v roce 2100 žít přes jedenáct milionů lidí. Hlavní podíl na tom bude mít migrace, míní demograf Tomáš Kučera.
Bez migrace by se počet obyvatel států Evropské unie snížil do roku 2100 o více než čtvrtinu. Vyplývá to z předpovědi demografického vývoje, kterou v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. I tak příchod migrantů nebude podle něj stačit na dorovnání přirozeného úbytku obyvatel.
Loni zemřelo v Česku 139 900 lidí, nejvíce od konce druhé světové války a proti roku 2020, tedy prvnímu roku epidemie koronaviru, o 10 600 více. Počet zemřelých převýšil počet narozených o 28 100. Šlo o nejhlubší přirozený úbytek populace v historii Česka od roku 1918, informoval Český statistický úřad. Díky migraci podle něj ale obyvatel Česka loni přibylo o 21 900 na 10,516 milionu.
V Česku loni zemřelo 139 600 lidí, nejvíc v poválečné historii. Zemřelých bylo o víc než 10 tisíc víc než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad, podle kterého jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.
V letošním prvním pololetí zemřelo v Česku 76 300 lidí, o 33 procent více než o rok dříve, kdy země byla na počátku epidemie nemoci covid-19. I přes vysoký počet úmrtí počet obyvatel Česka ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí. Za přírůstkem stojí migrace. Za leden až červen přibylo 1200 obyvatel, nejméně za posledních osm let.
Složení obyvatelstva velkých českých měst se mění. Z jejich center mizí starší lidé, kteří se kvůli vysokým nákladům na bydlení raději stěhují do menších měst či na venkov. Odchází také rodiny s dětmi, ty však jdou z centra žít na předměstí. Středy měst však vylidněné nezůstanou, noví obyvatelé se do nich stále stěhují. Jde ale především o cizince a mileniály.
Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích, kde stoupla životní úroveň. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu je pravděpodobně důvodem přechod od rychlé k pomalé životní strategii. Tu podle průzkumu volí lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. Na studii spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Zveřejnil ji časopis Scientific Reports.
30 tisíc obětí koronaviru nikdo nečekal, to číslo je nesmírně vysoké, takhle se umíralo na infekční nemoci za první republiky, říká demografka a členka odborné skupiny MeSES Dagmar Dzúrová. Když jsme viděli, jak je ministerstvo zdravotnictví zoufalé, jako MeSES jsme chtěli přiložit ruku k dílu, dělali jsme to dobrovolně, nevím, co je pravým důvodem ukončení spolupráce, dodává.
Znovu po deseti letech proběhlo sčítání lidu. Získaná data mají sloužit jako zdroj informací o životě v Česku a následně pomoct k tvorbě cílených opatření. Příslušníci LGBT+ komunity v něm však některé otázky postrádají a domnívají se, že stát tak promarnil šanci získat informace o části občanů, o kterých zatím chybí.
Počet lednových úmrtí v Česku zlomil podle Českého statistického úřadu historické rekordy. Podle předběžných dat zemřelo v lednu 15 900 obyvatel, což je proti pětiletému průměru o polovinu víc. Absolutně počet mrtvých stoupl o 5300. Lednový počet zemřelých přesáhl i loňské listopadové maximum z podzimní vlny vysoké úmrtnosti.
Počet lidí ve starobní penzi za loňský rok výrazně klesl. Oproti prosinci 2019 jich na konci loňského roku bylo o skoro 15 tisíc méně. Vyplývá to z analýzy, kterou provedlo Aktuálně.cz z podkladů České správy sociálního zabezpečení. V posledních několika letech přitom důchodců vesměs stále relativně výrazně přibývalo.
Průměrně člověk na covid ztratil 9,5 roku života, jsou to zbytečná úmrtí, kterým se dalo zabránit, naše země epidemii nezvládá, nejsme sice jediní, ale jsme jedni z nejhorších, situace nebude příznivá, třetí vlna nás nemine, říká demografka Dagmar Dzúrová z PřF UK a členka Iniciativy Sníh. V Česku zemřelo od začátku epidemie už více než 10 tisíc lidí.
Mobilní testování pro kulturní akce – nová iniciativa Cesta ze tmy, za kterou stojí mj. Janek Ledecký. Zachrání tím českou kulturu? Zeptáme se Janka Ledeckého. Vědci z nové iniciativy Sníh odhadují, že dohromady přišli obyvatelé ČR o 90 tisíc let života. Přijde třetí vlna? Hostem bude demografka Dagmar Dzúrová. A na závěr reakce na výroky sexuologa Radima Uzla.
