30 tisíc obětí koronaviru nikdo nečekal, to číslo je nesmírně vysoké, takhle se umíralo na infekční nemoci za první republiky, říká demografka a členka odborné skupiny MeSES Dagmar Dzúrová. Když jsme viděli, jak je ministerstvo zdravotnictví zoufalé, jako MeSES jsme chtěli přiložit ruku k dílu, dělali jsme to dobrovolně, nevím, co je pravým důvodem ukončení spolupráce, dodává.
Znovu po deseti letech proběhlo sčítání lidu. Získaná data mají sloužit jako zdroj informací o životě v Česku a následně pomoct k tvorbě cílených opatření. Příslušníci LGBT+ komunity v něm však některé otázky postrádají a domnívají se, že stát tak promarnil šanci získat informace o části občanů, o kterých zatím chybí.
Počet lednových úmrtí v Česku zlomil podle Českého statistického úřadu historické rekordy. Podle předběžných dat zemřelo v lednu 15 900 obyvatel, což je proti pětiletému průměru o polovinu víc. Absolutně počet mrtvých stoupl o 5300. Lednový počet zemřelých přesáhl i loňské listopadové maximum z podzimní vlny vysoké úmrtnosti.
Počet lidí ve starobní penzi za loňský rok výrazně klesl. Oproti prosinci 2019 jich na konci loňského roku bylo o skoro 15 tisíc méně. Vyplývá to z analýzy, kterou provedlo Aktuálně.cz z podkladů České správy sociálního zabezpečení. V posledních několika letech přitom důchodců vesměs stále relativně výrazně přibývalo.
Průměrně člověk na covid ztratil 9,5 roku života, jsou to zbytečná úmrtí, kterým se dalo zabránit, naše země epidemii nezvládá, nejsme sice jediní, ale jsme jedni z nejhorších, situace nebude příznivá, třetí vlna nás nemine, říká demografka Dagmar Dzúrová z PřF UK a členka Iniciativy Sníh. V Česku zemřelo od začátku epidemie už více než 10 tisíc lidí.
Mobilní testování pro kulturní akce – nová iniciativa Cesta ze tmy, za kterou stojí mj. Janek Ledecký. Zachrání tím českou kulturu? Zeptáme se Janka Ledeckého. Vědci z nové iniciativy Sníh odhadují, že dohromady přišli obyvatelé ČR o 90 tisíc let života. Přijde třetí vlna? Hostem bude demografka Dagmar Dzúrová. A na závěr reakce na výroky sexuologa Radima Uzla.
Počet obyvatel Česka se v letošním prvním pololetí zvýšil o 5200 na 10,7 milionu lidí, proti předchozím rokům tak bylo tempo růstu výrazně nižší. Uvedl to Český statistický úřad. Za přírůstkem je především migrace, v meziročním srovnání byl ale přírůstek stěhováním o více než polovinu nižší. Více lidí zároveň zemřelo, než se narodilo.
Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, vyplývá z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Počet obyvatel Česka se v prvním pololetí zvýšil o 18 841 na 10,67 milionu lidí. Veškerý přírůstek zajistila zahraniční migrace, které vévodí občané Ukrajiny. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu.
Ve střední Evropě ubývají obyvatelé. Vlády se pokoušejí podporovat mladé rodiny, ale nestačí to. Visegrádská čtyřka by v příštím rozpočtu mohla prosadit v EU větší podporu, aby ze střední Evropy neodcházeli mladí lidé a aby měli více dětí, domnívají se experti ze střední Evropy.
Od člověka, který vylívá "krev" nenarozených dětí po ulicích, pravděpodobně smysluplnou debatu nelze očekávat. Celé to působí jako hra, divadlo a snaha se zviditelnit. Nic víc. A široká veřejnost se otočí zády k důležité otázce.
Růst populace Číny dosáhne svého vrcholu v roce 2029 na hodnotě 1,44 miliardy obyvatel. Poté nastane "nezastavitelný" pád, uvádí čerstvá studie vypracovaná pro čínskou vládu místní akademií společenských věd (CASS). Autoři varují před nepříznivými dopady očekávaného demografického vývoje.
Vesnice La Estrella ve španělských horách zeje prázdnotou. Už přes 30 let v ní žijí jen dva obyvatelé. Jedinou společnost jim dělá pouze dvacet koček a pes. Juan Martin Colomer a jeho manželka Sinforosa Sanchoová jsou ale spokojení.
Počet obyvatel v Česku i navzdory stárnutí populace roste. Za posledních pět let přibylo hlavně díky cizincům asi 73 tisíc obyvatel. Největší podíl přistěhovaných tvoří Slováci, ale i například Rusové. Zemi naopak opustilo 6300 lidí. Stále však roste průměrný věk, který je nyní 42 let. Lidé nad 65 let přitom tvoří celých 19 procent populace a průměrná délka života se prodlužuje, i tak je ovšem v Česku o pět let kratší než ve vyspělých západních státech.
Po zrušení politiky jednoho dítěte v roce 2015 jdou čínští komunisté ještě dál. Zvažují zavést odměnu pro rodiče, kteří přivedou na svět druhého potomka. Ke kroku je vede stárnutí čínské populace. Podle britského listu The Guardian bude v roce 2050 žít v Číně půl miliardy lidí starších 65 let. V současnosti má přitom tato země 1,37 miliardy obyvatel.
Kvůli desítky let uplatňované politice jednoho dítěte se v Číně často hovoří o nerovnoměrném počtu žen a mužů. Podle nové studie ale tato demografická propast zdaleka není tak hluboká. Několik milionů dívek, které jsou označovány za "chybějící", rodiče zřejmě nenechali zaregistrovat. To však často v rámci tiché dohody s místními úřady. Jde zejména o případy z venkova.
Čína řeší opačný demografický problém, než by se mohlo v jejím případě zdát – pokles porodnosti. Průměrná Číňanka má podle statistik jedno nebo žádné dítě. Může za to i 15procentní neplodnost. Úředníci teď urgují mladé čínské páry, aby měly víc než jedno dítě.
Rychlost růstu populace se zpomaluje, obavy z přelidnění jsou pryč. Děje se to všude, stejně mezi muslimy i křesťany, říká evoluční biolog Jan Zrzavý. Lidé se podle něj nejvíc množí tam, kde je jim nejhůř. Když člověk neví, co s jeho dítětem bude, tak prý investuje do kvantity. Je to totiž ekonomická jednotka, která se o něj postará. Zrzavý tvrdí, že fenomén singles závažný není, jde prostě jen o odkládání množení v situaci, kdy si to zjevně můžeme dovolit. A dodává, že od neolitické revoluce se člověk v podstatě nezměnil, mění se jen kulisy.
Rychlost růstu populace se zpomaluje, obavy z přelidnění jsou pryč. Děje se to všude, stejně mezi muslimy i křesťany, říká evoluční biolog Jan Zrzavý. Lidé se podle něj nejvíc množí tam, kde je jim nejhůř. Když člověk neví, co s jeho dítětem bude, tak prý investuje do kvantity. Je to totiž ekonomická jednotka, která se o něj postará. Zrzavý tvrdí, že fenomén singles závažný není, jde prostě jen o odkládání množení v situaci, kdy si to zjevně můžeme dovolit. A dodává, že od neolitické revoluce se člověk v podstatě nezměnil, mění se jen kulisy.
Je přitom nerealistické tvrdit, že všichni imigranti musejí převzít "evropské hodnoty", píše britský deník.
